Ideálně zabydlená skulina: nejužší dům v Polsku

20. února 2015

Partneři sekce:

Netradiční architektura či interiér vznikají nejen jako splněný sen majitelů, jsou také inspirací pro ostatní. Nekomformní pojetí může být dáno požadavky investorů nebo kreativitou designerů či architektů, někdy může jít o neobvyklý nápad. Jako například v případě velmi úzkého domu zvaného Keret House. Architekt Jakub Szczesny chtěl smysluplně využít skulinu či škvíru mezi domy.

Varšava je z hlediska urbanismu město velmi nesourodé. Na konci druhé světové války po Varšavském povstání bylo centrum z více než 85 procent zničeno. Po válce bylo město obnoveno – část budov byla zachována či postavena v původní podobě, z velké části však vznikala zástavba zcela nová. A výsledkem překotného budování jsou mimo jiné neproduktivní prázdné prostory mezi domy. Jednu takovou škvíru uviděl před lety architekt Jakub Szczesny ze studia Centrala ve čtvrti Wola a napadlo ho postavit v ní dům.

Skulina mezi domy jako brána času

Výběr místa nebyl pro architekta zcela náhodný – roh ulic Chłodna a Zelazna v tomto místě přetínal za druhé světové války dřevěný most, který spojoval Malé a Velké ghetto. Prostor měl genius loci důležitý nejen pro architekta, ale i pro izraelského spisovatele s polskými kořeny Etgara Kereta, jehož jméno tenký dům nese. Rodina Etgara Kereta pochází z Polska, jeho matka byla za války ve varšavském ghettu.

Spisovatel se zúčastnil slavnostního otevření domu a byl i jeho prvním nájemcem. Poté se objekt stal místem určeným pro tvůrčí práci umělců. Keret House by se měl stát platformou pro setkávání umělců z celého světa, bodem předávání zkušeností a sdílení názorů, a prostorem pro dlouhodobé pobyty mladých umělců, vybraných na základě soutěží.

Čtvrť Wola by se měla stát centrem intelektuální výměny v Polsku. Kromě citlivého spojení s minulostí má projekt ještě další význam – změnil nevyužívanou a nepotřebnou skulinu plnou haraburdí a nepořádku v plně funkční mikrorozměr.

Uzoučký, ale patrový

Keret House je jistě nejužším domem ve Varšavě a v Polsku, a možná i ve světě a v celém přilehlém vesmíru, v nejširším místě má totiž pouhý metr a půl. I tak však nejužší či nejtenčí dům uživatelům poskytuje vše potřebné k občasnému bydlení a práci. Co mu chybí na šířku, dohání výškou. Již vstup se vymyká běžným zvyklostem – vchází se do něj po schodech sklápěných do uličky, které vedou k poklopu v podlaze.

Dom Kereta from Culture.pl on Vimeo.

Na dvou podlažích jsou pak všechny potřebné prostory, navíc rozdělené na denní a noční zónu. Denní zónu tvoří obývací pokoj s pracovním koutem, kuchyně a koupelna. „Noční“ zóna je v patře – tam je pouze hubená ložnice se stolkem a stropním oknem. Spát „na bidýlko“se chodí po žebříku, lůžko je ale dostatečně široké a pohodlné. Nejvyšší části domu lze využít pro ukládání věcí.

Malý, ale šikovný

I přes převažující svislý rozměr je dům vybaven vším potřebným – je zde minikoupelnička s integrovaným WC i kuchyňka, neboť dům má vlastní přívod vody i odpad. Elektřina je do domu zavedena ze sousedního objektu.

Kostrou domu je ocelová konstrukce na kovových nohách, pokrytá překližkou a tepelnou izolací. V domě jsou jen dvě okna, která navíc nejdou otvírat. Denní světlo tedy do domu vstupuje průsvitnými panely, z nichž jsou vytvořeny stěny. Světlost podporuje i bílá barva interiéru.

Staveniště - montáž základní konstrukce domu (Piotr Zbierajewski)