Dešťová voda jako šetrná alternativa
Odedávna je známo, že působením slunce se z ploch oceánů vypařuje voda. Následně ji vítr přemisťuje nad kontinenty. Působením chladu odpařená voda kondenzuje a padá na zem ve formě deště. Původně čistá, destilovaná voda průchodem atmosférou přibere jemné prachové částice a aerosoly. Nasytí se vzdušným CO2, čímž získá mírně kyselý charakter. Víte však, že dešťovou vodu je možno využít i jinak? Například na vytápění v rodinných domech. Proč ne, vždyť jde o úsporu vašich financí.
Majitelé těchto zařízení dešťovou vodu každodenně používají na praní, splachování WC, mytí či zalévání pěstovaných rostlin. Průmyslově vyráběné systémy zajišťují, že dešťová voda je nejprve kvalitně přefiltrována, následně je v podzemních zásobnících kvalitně uskladněna a nakonec je spolehlivě dodána na místo spotřeby. Nezanedbatelným je i pocit nezávislosti na dodávce pitné vody – v případě zmíněného výpadku totiž tento systém zajistí alespoň funkčnost WC a možnost praní.
Nejen pitná voda může být kvalitní
Desetiletí zkušeností ukázala, že o kvalitu dešťové vody není třeba mít obavy. Minimální množství organických živin, které obsahuje přefiltrovaná dešťová voda, se rychle rozloží pomocí mikroflóry žijící na vnitřním povrchu zásobníku. Na základě chemických rozborů bylo zjištěno, že čerstvá dešťová voda má často lepší chemické složení než místní pramenitá voda. Její vysokou kvalitu zabezpečuje uložení zásobníků v hloubce 1 až 2,5 m pod povrchem země bez přístupu slunečního světla a při teplotě země 9 až 12 °C. Zásobníky jsou zhotovovány v takovém objemu, aby dokázaly zadržet asi třítýdenní zásobu užitkové vody. To odpovídá 1 m3 objemu zásobníku na každého člena domácnosti. Tedy v případě čtyřčlenné rodiny je potřebný zásobník s objemem 4 m3. Jde-li navíc o rodinu, která vlastní i velkou zahradu, potřebný objem zásobníku se zvětšuje, a potom každých 25 m2 střechy může zásobovat asi 1 m3 zásobníku. Dešťovou vodou je možno i topit, a to na principu tepelného čerpadla.
Vlastnosti dešťové vody
Měkká dešťová voda je vlastně minimálně znečištěná destilovaná voda, a proto má mnoho vynikajících vlastností, díky nimž je k mnoha účelům vhodnější než tvrdá pitná voda. Protože má velmi dobré rozpouštěcí účinky, je výborná na praní a čištění. Je vhodná i na mytí oken, karoserií aut a podlahovin – díky tomu, že neobsahuje minerální látky, nezanechává po vysušení bílé stopy. Nezanáší trysky zahradních rozprašovačů a díky její měkkosti se ani netvoří šedavý vodní kámen. Další výhodou dešťové vody je, že neobsahuje chlór.
Je tedy dobrá i na zalévání květin, zeleniny či trávníku. Dešťová voda na rozdíl od pitné neobsahuje agresivní chlór a nevyvolává osmózu. Osmóza je chemicko-fyzikální jev, který lze znázornit na příkladu rajčete. Jestliže na něj položíme krystalky soli, po čase se na jeho povrchu objeví kapky vody. Ty se na povrch rajčete dostanou tzv. osmotickým tlakem. Jinak řečeno, zmenšily se rozdíly v koncentraci soli nad a pod blankou rajčete. Jestliže zalijeme trávník tvrdou vodou a ta se v letním horku odpaří, na listech zůstane usazen bílý prášek – krystalky vápenatých a hořečnatých solí. Ty po odpaření vody začnou na povrch osmoticky vytahovat buněčnou vodu z listů trávy. Listy začnou vysychat a tráva přes závlahu žloutne. Tento jev je výraznější při teplejším počasí a souvisí i s vyšším stupněm tvrdosti vody. Kvůli eliminaci jevu osmózy se doba potřebná na závlahu prodlužuje. Uživatel přitom platí zároveň s vodou i stočné – poplatek za odvod vody do kanalizace. A tak opět platí navíc za něco, co při zalévání zahrady vůbec nevyužívá.
Praní a zavlažování
Věděli jste, že při zalévání dešťovou vodou se rostliny zároveň hnojí dusíkem? Vzdušný dusík se rozpustí v kapkách dešťové vody při průchodu atmosférou. Zaléváním se na listy dostává dusíkaté hnojivo v jeho nejpřirozenější formě, což může rostlinám jedině prospět – jak venkovním, tak i pokojovým. Využití dešťové vody však tímto nekončí. Patrně největší finanční efekt po vytápění a chlazení pomocí dešťové vody má již zmíněné praní. V souvislosti s ním nebyly zaznamenány žádné komplikace, které by zhoršovaly zdravotní stav.
V dešťové vodě je tedy spojená nezávadnost, kvalita a úspora praní, přičemž jen na pracích prostředcích můžete ušetřit několik tisíc korun ročně. Protože se dešťová voda vyznačuje téměř nulovou tvrdostí, nemusíte používat přípravky na změkčování tvrdé pitné vody ani látky působící proti vzniku vodního kamene na elektrických spirálách pračky.
Dešťová voda má slabě kyselou reakci od absorbovaného CO2, a má tak při praní i přirozenou odmašťovací schopnost. Za deset let se dá uspořit až několik metráků pracích prášků a významně ulehčit vodním tokům a domovním čističkám od fosfátů a jiných látek cizorodých pro přírodu. I konečné máchání v dešťové vodě je mnohem účinnější než v tvrdé pitné vodě. Dešťová voda vyplaví z tkanin i poslední zbytky pracího prášku, které by mohly vyvolat případnou alergickou reakci na dětské pokožce. Prádlo po uschnutí není tvrdé, obvykle už není potřebná ani aviváž a jeho životnost se prodlužuje. V případě, že máte střechu z asfaltové lepenky, dešťovou vodu byste na praní neměli používat. Voda ze střechy totiž vymývá asfalt, který zbarvuje vodu i prádlo do žluta. Rovněž není vhodná rezavějící střecha ze železa.
Kapka vody na závěr
Používáním systémů na dešťovou vodu, které jsou vyrobeny z recyklovatelných a ekologicky neškodných materiálů, můžete ušetřit 6 000 až 27 000 korun. Již v rámci přípravy projektu stavby je důležité upozornit projektanta na budoucí využívání dešťové vody. Kromě určení místa uložení zásobníků je třeba předem určit rozvod pitné a užitkové vody. Investice do systému by proto měla být jedním z prvních kroků stavebníka. Alternativa využívání dešťové vody náhradou za pitnou se pro nejednoho z nás může stát rozumným a šetrným řešením.
Ing. Milan Poliak
Foto: archiv autora
