Studentský klub Carbon: Pelíšky pro budoucí chemiky
Pro absolventy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze-Dejvicích je studentský klub s chemickým názvem Carbon legendou. Vloni na podzim se dočkal nové podoby podle návrhu mladých studentů architektury Petra Kobana a Petra Panulina.
O jeho obnovení bylo rozhodnuto v roce 2010. Když škola začala uvažovat, koho pro projekt oslovit, přišla Stavovská unie studentů VŠCHT s nápadem v našem prostředí průkopnickým: zapojit do přípravy projektu studenty architektury, kteří nejlépe znají potřeby studentů. Obrátila se tedy na Spolek posluchačů architektury, nezávislou organizaci studentů Fakulty architektury ČVUT v Praze, aby škole pomohla uspořádat workshop, ze kterého by vzešla nová tvář prostoru klubu. Ten se na podzim roku 2010 také uskutečnil a odbornou porotu nejvíce oslovil hravý a přívětivý interiér, jaký navrhli Peter Koban a Peter Panulin, tehdy studenti 5. ročníku. Do podoby projektové dokumentace pak následně projekt zpracovali architekti Jiřina Sedláčková a Klement Valouch z architektonické kanceláře VHE.
Studenti pro studenty
Architekti, sami ještě studenti, nejlépe znají potřeby studentů, především potřebu útulného prostředí, kde se mohou setkávat, učit se i bavit: „V první fázi uvažování o funkci prostoru jsme hledali princip, jak zhodnotit jeho roli v konkurenci ostatních veřejných prostor v okolí, jako jsou kavárna NTK a respirium. Studenti potřebují příjemná místa pro setkávání, rozhovory, chill-out space, kavárnu, klub. Tím vším podle nás nový Carbon měl být,“ říká Peter Koban.
Dominantním estetickým a hlavně funkčním prvkem, který splňuje představu pohodlného odpočinku, jsou pelíšky – otvory v zadní stěně klubu. „Svou polohou, rozměry a utajeným vstupem působí už samotný prostor jako pelíšek, což jsme považovali za klíčové a dále jsme tento motiv rozvíjeli v konceptu celého interiéru,“ říkají architekti.
Na bílé stěně si lze proto vybrat z pěti ergonomicky tvarovaných a zeleně vybarvených otvorů a ze dvou menších, které slouží k odkládání věcí. Tvoří je ocelová konstrukce s vloženými formami z ohýbaných plechů, jejichž vnitřní strana je čalouněná. Čelní MDF desky jsou potaženy odolným vysokotlakým laminátem v bílé barvě, díky níž oblé otvory zvláště vyniknou.
 |
 |
| Studentský klub Carbon Místo: Praha-Dejvice Architekt: Peter Koban a Peter Panulin Projektová dokumentace, autorský dozor: VHE a spol., s. r. o. – architektonická kancelář – Jiřina Sedláčková, Klement Valouch Realizace stavby a dodávka interieru: Kouba Interier, s. r. o. Projekt: 2011 Slavnostní otevření: 10. 10. 2011 |
Jako v laboratoři
Tím však rozehrání motivu pelíšků nekončí. Jejich působivým pokračováním jsou sedadla umístěná uprostřed místnosti, která kopírují tvary otvorů, jako by byla ze stěny přímo vyříznutá.
Další místa k sezení poskytují čalouněné stoličky v barvách zelené a žluté, seskupené kolem bílých kulatých stolků po obvodu místnosti.
Další podstatné změny se dočkal bar. Zůstal sice na původním místě, ale proměnil se v subtilnější pult, který zabírá méně prostoru, ale zároveň je funkční, aby měla obsluha vše při ruce. Budí dojem kompaktní hmoty vyříznuté podobně jako otvory pelíšků. Jeho ladné křivky jsou působivě podtrženy černým pásem z umělého kamene a jsou v souladu s celkovým výrazem interiéru.
Čistý a do jisté míry minimalistický interiér (odpovídající velmi omezené ploše) podtrhuje marmoleum v neutrální šedé, které přechází plynule z podlahy přes lavici na stěny. Tento materiál spolu s bílou barvou baru, stropu či stolků vzbuzuje (záměrně?) představu laboratoře. Tu paradoxně podporují i barevné sedačky, připomínající svým tvarem kaňky barevných chemikálií nebo třeba mikroorganismy. Ať už byl tento dojem vyvolaný záměrně, nebo ne, jedno je jasné – v utajeném prostoru suterénu vysoké školy vznikl prostor, který kromě odpočinku nabízí prostředí probouzející představivost pro čerpání inspirace budoucím vědcům.
Kateřina Kotalová
Článok bol uverejnený v časopise ASB.
