V současnosti je patrný jasný posun od dveří jako samostatného prvku k jejich plné integraci do architektury interiéru. Dveře přestávají být dominantou, stávají se součástí celku i emoční atmosféry prostoru. Trendem jsou bezobložkové zárubně, skryté panty, magnetické zámky a výšky dveří až ke stropu. Společnost JAP FUTURE dlouhodobě tyto trendy pozorně sleduje a reaguje na ně technologickým vývojem i designovými inovacemi.
Na dotační program Nová zelená úsporám by letos mohly směřovat čtyři miliardy korun, případně i více. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Podle něj vláda počítá také s využitím úvěrů a záručních nástrojů a zároveň umožní vyřízení dosud nevypořádaných žádostí podaných podle starších pravidel.
O jezeru Medard se mluví roky. Vizualizace, studie, velké plány. Teď se ale konečně začíná stavět. Do konce března odstartuje výstavba třináctikilometrové stezky kolem jezera Medard na Sokolovsku a právě tahle infrastruktura může být skutečným startem transformace území, které ještě před pár lety připomínalo měsíční krajinu.
Způsob navrhování a hodnocení budov se v posledních letech zásadně proměnil. Do popředí se dostává dlouhodobá energetická účinnost stavby, provozní náklady, kvalita vnitřního prostředí i environmentální dopady použitých materiálů.
Na pražské Vinohradské třídě, jen pár desítek metrů od Václavského náměstí, stál více než čtyřicet let komplex budov Transgas, který se od 70. let 20. století stal jedním ze symbolů brutalistní a high-tech architektury u nás. Tvrdá bitva o jeho zachování či zboření vrcholila před deseti lety.
Architektura, společenské trendy i regulace, které se dotýkají každodenního života. Tento týden přinesl tři rozdílné, ale výrazné příběhy: ambiciózní vizi nádraží budoucnosti, evropskou změnu, jež zasáhne naše nákupní zvyky, a citlivou obnovu secesní vily. Společně ukazují, jak rychle se proměňuje svět kolem nás.
Jubilejní 10. ročník konference Šetrné budovy 2026 s podtitulem Klimaticky odolné stavby pro udržitelnou budoucnost se uskuteční v Praze 18. března 2026. Akce představí možnosti, které přinášejí odolné a udržitelné stavby nejen jako cesta k lepší budoucnosti, ale také jako příležitost pro inovace a rozvoj v podnikání. Cílem konference je inspirovat odbornou veřejnost a představit konkrétní příklady řešení, která už dnes formují budoucnost stavebnictví.
Göteborg, druhé největší město Švédska, velkoryse posílilo svou železniční infrastrukturu – novou hlavní branou pro cestující z regionu i z celé Skandinávie se stane budova hlavního nádraží Grand Central, která bude důstojným nástupcem známých „nádražních katedrál“ z 19. a začátku 20. století.
Česká komora architektů (ČKA) v roce 2025 potvrdila regulérnost u 72 architektonických soutěží, což představuje dosud nejvyšší počet za dobu její evidence. Údaje zazněly na lednovém diskusním setkání OTTA (Open Think Tank Architektů), které se pravidelně věnuje tématu architektonických soutěží. Vedle zástupců ČKA na něm vystoupili také představitelé Národní památkový ústav a statutárního města Jablonec nad Nisou.
České stavebnictví by se bez pracovníků z Ukrajiny potýkalo s výrazně hlubšími problémy než dnes. Vyplývá to z vyjádření zástupců profesních organizací, které oslovila ČTK. V oboru, jenž dlouhodobě čelí nedostatku pracovních sil, tvoří občané Ukrajiny přibližně desetinu všech zaměstnanců. Jejich případný návrat po skončení války s Ruskem by podle odborníků představoval pro stavební firmy významnou komplikaci.
Nové paušální clo 3 € na každou položku z Číny může výrazně proměnit i způsob, jak Češi nakupují vybavení do domácnosti. Levné dekorace, drobný nábytek, svítidla, kuchyňské doplňky nebo koupelnové vybavení z e-commerce platforem mohou od roku 2026 citelně zdražit. Změna tak nezasáhne jen online tržiště, ale i rozpočty domácností plánujících rekonstrukci či zařizování bydlení – a může vrátit část poptávky zpět k českým a evropským prodejcům.
Nedostupnost bydlení v Česku lze podle prezidenta označit za krizi. Při oficiální návštěvě Prahy to uvedl Petr Pavel na úvod debaty s pražským primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS) a zastupiteli hlavního města. Zdůraznil především potřebu hledat legislativní změny, které by umožnily rychlejší výstavbu bytů.