Alternativní přístup k brownfieldu. Absolventka VUT zaujala svou diplomkou

Kvalitní rekonstrukce panelového domu, využití zrušeného dopravního tahu ve městě, alternativní přístup k využití brownfieldu a další – takovým tématům se věnovala diplomová díla finalistů 22. ročníku Přehlídky diplomových prací. Tu každoročně pořádá Česká komora architektů se záměrem porovnávat úroveň kvality studia na vysokých školách architektury a příbuzných oborů.

V letošním ročníku se o ocenění ucházelo 86 diplomantů. Vítězkou se stala Eva Truncová s návrhem alternativního řešení developerského záměru proměny brownfieldu brněnské továrny Kras na bydlení. Práci nazvanou Dva tisíce osmdesát čtyři obhájila na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně a vypracovala pod vedením Jana Kristka a Jaroslava Sedláka.

Diplomky hodnotila odborná porota v čele s předsedou Jiřím Opočenským. Dalšími členy byli architekti Jakub Chvojka, Petr Janda a Hana Maršíková a kritička a publicistka Karolína Jirkalová. Posuzovali především architektonickou kvalitu předložených prací.

Vyzdvihli, že si váží „diplomních projektů, které hledají odpovědi na aktuální problémy, řeší netypická zadání a pohybují se v oblasti inovace.“ Předseda poroty pak dodal, že osobně si považuje i výsledků, „které zpracovávají reálná složitá zadání, a to důsledně a komplexně ‒ přesun nádraží v Brně, domy kolem železnice, sál pro filharmonii a další. Projekty, u kterých autoři prokážou komplexní připravenost pro budoucí praxi. Zadání, která následují aktuální architektonické soutěže, jsou cenným příspěvkem k širší společenské debatě a studenty může velmi obohatit srovnání jejich práce s vítěznými návrhy.“

Režim kontroly

Truncová nabídla návrh alternativního přístupu k bytové zástavbě brownfieldu bývalé továrny Kras v Brně. Práce je polemikou s developerským projektem. Základním principem současného bytového developmentu, který podle autorky určuje jeho urbanismus, architekturu, a především způsob užívání, je režim kontroly. Dle poroty pak autorka koncipuje svůj projekt zcela jinak ve všech rovinách.

„Jeho podstatou je revize vztahů a poměrů, které ve vznikající čtvrti architektura nastoluje. Ať už jde o vztahy mezi stavbami a jejich okolím, části k celku, vazeb mezi jejími obyvateli, o hledání míry mezi stabilitou a adaptabilitou, mezi regulací a svobodou, uzavřeností a otevřeností, pohodlím a klimatickou realitou. Autorka rovněž otevírá pozapomenutý princip odlišného využívání domu v letním a zimním období.“

Porotu také přesvědčilo, že „základní myšlenky a étos, s nímž autorka k projektu přistoupila, se propisuje do všech rovin a měřítek architektury a způsobu jejího využití.“ Vítězný projekt získal finanční odměnu ve výši 50 000 Kč a současně návštěvu centrály společnosti Zumtobel v rakouském Dornbirnu spojenou s prohlídkou nedávno otevřeného Light Fora i velmi zajímavé místní architektury a rovněž roční předplatné časopisů Architect+ a ASB.

Estetický panelák

Druhá cena patří Alžbětě Pomahačové za práci Město Sídliště. Prefabrikované domovy zpracovanou pod vedením Miroslava Šika na Akademii výtvarných umění v Praze. Porotci ocenili, že autorka se v návrhu revitalizace panelového domu v Bohnicích „snaží najít kvality stávajícího domu, ať už konstrukční, estetické či obytné, ty vyzdvihnout a zároveň novými zásahy vyvážit jeho slabiny a nedostatky.“

Výsledkem je dům, který „díky přidaným lodžiím získal živost a variabilitu, díky dřevu měkkost a teplo, ale zároveň zcela neztratil svůj původní charakter ‒ horizontalitu, rastr, siluetu, ani typickou cézuru technologické sekce.“ Oceněný projekt získal finanční odměnu ve výši 30 000 Kč a roční předplatné časopisů Architect+
a ASB.

Studentské bydlení

Třetí pozici udělila porota absolventovi Fakulty umění a architektury TU v Liberci Tobiáši Hrabcovi za projekt Studentské bydlení a HUB v Liberci. Pod vedením Radka Suchánka navrhnul typologii obytného souboru, která podle porotců dosahuje „vysoké kvality zamýšleného provedení, překvapivě určeného pro studentské bydlení.

Porota toto vnímá jako mírnou disbalanci, ale zároveň jako hozenou rukavici zakořeněným zvyklostem, výzvu pro postupnou reintegrací s evropským prostorem realizovanou v budoucím standardu – student „je zde člověkem“ a konečně také součástí dospělé společnosti.“

Porotci ocenili „přesvědčivou práci se všemi vrstvami projektu. Autor vytváří srozumitelný celek ve standardu, který odpovídá absolventské práci a má potenciál čitelnosti i mimo univerzitní prostor.“ Oceněný projekt získal finanční odměnu ve výši 20 000 Kč a roční předplatné časopisů Architect+  a ASB.

Zapomenuté pohraničí

Zvláštní cenou Českých center ohodnotila porota Sáru Roeselovou z Fakulty architektury ČVUT
v Praze. Její diplomová práce Obnova sídel Šluknovského výběžku se věnovala pod vedením Borise Redčenkova tématu “zapomenutého pohraničí.” Práce navázala na analýzu deseti obcí Šluknovského výběžku a předkládá návrh u třech odlišných obcí Lobendava, Velký Šenov a Staré Křečany.

„Celkově pokládáme práci za cenný podklad pro odbornou diskusi a kvalitnější veřejnou debatu o tématu. Většinové vnímaní příhraničních regionů  coby  pouhých rekreačních destinací s horami a krásnou přírodou je, 32 let od otevření hranic a pádu železné opony, velmi zužující a ochuzující,” ocenila porota. Oceněný projekt získal čtyřdenní rezidenční stáž v jednom z evropských Českých center.

Další ocenění

Zvláštní cenu Ministerstva průmyslu a obchodu získala Silvia Matisová z Fakulty architektury ČVUT v Praze. Její diplomová práce Průmyslová zóna v Mezitratí, kterou vedl Boris Redčenkov, je podle porotců „zajímavým návrhem integrace lehkého průmyslu do části městského území výrazně omezeného okolní dopravní zástavbou, v kombinaci s dalšími funkcemi města.“

Zvláštní cenu společnosti Cegra obdržel Jakub Tomášek za práci Litomyšl – Průtah. Porotci na projektu, který vedl na Fakultě architektury ČVUT v Praze Boris Redčenkov a věnuje se návrhu nového obchvatu Litomyšle, ocenili „výběr tématu a také detailní urbanistickou práci ve městě. Navržené řešení je inovativní až vizionářské, ale nepřekračuje hranice utopie či nerealizovatelnosti.“

Zvláštní cenou společnosti Heluz byl oceněn Jan Čech za diplomní projekt Reuse centrum v Severním městě – Dílny sídliště Ďáblice. U absolventa Fakulty architektury ČVUT v Praze z ateliéru Michala Kuzemenského porota ocenila „záměr doplnit veřejný prostor o objekty komunitního charakteru posilující život na sídlišti; stejně jako i zvolený konstrukční princip, který umožňuje značnou provozní a funkční variabilitu.“

Zvláštní cenu společnosti Zumtobel obdržela Martina Formánková za práci Jiný Vesmír – konverze kina v Orlové na komunitní centrum. Absolventka Fakulty architektury ČVUT v Praze pod vedením Borise Redčenkova podle poroty „výrazově úspornými prostředky razantně proměnila původní stavbu a posunula ji k současnému multifunkčnímu využití.“

Veškeré práce a hodnocení oceněných porotou jsou dostupné na webu.