Bienále architektury 2021 v Benátkách: Ekologie, houby i QR kódy
V loňském roce tradici každoročních architektonických přehlídek narušila pandemie, kromě toho ale prohloubila některé otázky s architekturou dlouhodobě spojované. Jaká byla filozofie letošního ročníku, kde se představilo 112 architektonických kanceláří a 61 národních expozic?
Světem architektury stále více rezonují témata udržitelnosti, uhlíkové neutrality a šetrnosti vůči životnímu prostředí. Podobným stylem myšlení se ubírají i organizátoři letošního 17. bienále, kteří jako téma realizací zvolili otázku „Jak spolu budeme žít?“, která je vzhledem k celosvětovému kontextu více než palčivá.
Architektonické odpovědi na dané téma lze poté rozdělit do pěti rozdílných proudů či filosofií, které na otázku odpovídají: Mezi různorodými bytostmi, Jako nové domácnosti, Jako rozvíjející se komunity, Přes hranice a Jako jedna planeta.
Například projekt Antarctic Resolution, který navrhla Giulia Foscari (Unless), je multidisciplinárním projektem, který propojuje světové odborníky, aby představil geopolitický význam kontinentu a zdejší podmínky. Antarktida, která je cennou i kvůli zde probíhajícím vědeckým výzkumům, představuje 10 % zemské pevniny.
Důraz na přírodní složku najdeme i u projektu Entangled Kingdoms od řeckého ateliéru Doxiadis+, který představuje složitou síť forem života a souvisejících procesů pomocí nahlédnutí do světa hub. Ty jsou vypěstovány ze spor na přírodovědecké fakultě univerzity v Athénách.
Německá prázdnota i severský masiv
Kontroverzní Německý pavilon s názvem 2038 – The New Serenity zůstal zcela prázdný a pracuje s virtuální realitou (Cloud pavilonem), kdy si návštěvníci po naskenování QR kódu mohou prohlédnout, jak by mohl vypadat život v budoucnosti.
Nehledejte zde ale nic prvoplánového, na koncepci virtuálního pavilonu pracoval mezinárodní tým složený z více jak stovky odborníků (architektů, ekologů, vědců, umělců i politiků). V rámci cloudového pavilonu mohou zároveň vytvářet vlastní avatary, sledovat filmy či vstupovat do konferenčních místností.
Přístupy jednotlivých architektonických týmů se značně liší. Severský pavilon s názvem Co sdílíme, navržený architektonickým studiem Helen & Hard, obsahuje instalaci z masivního smrkového dřeva a představuje principy čím dál oblíbenějšího co-livingu a co-workingu.
Autoři vidí budoucnost právě v různých druzích soužití a využívání podporujících se komunit, které mají řešit problémy se životním prostředím, ale zároveň se starat o bezpečnost svých členů a o jejich duševní zdraví (bránit pocitům osamění).
Češi nechybí, navzdory zavřenému pavilonu
Ačkoliv se v letošním roce neotevře pavilon, který sdílíme se Slovenskou republikou a který čeká kompletní rekonstrukce, o zastoupení naší země nepřijdeme. Prezentují nás například Matěj Hájek (SKULL studio) a Tereza Kučerová (MOLOARCHITEKTI), kteří byli pozváni hlavním kurátorem Hashim Sarkisem, aby zde vytvořili dočasnou instalaci.
Tu pojali jako určitý plot, překážku mezi námi a cílem cesty či mezi jednotlivci a skupinami obyvatelstva. Dodávají k tomu, že abychom byli schopni žít společně, musíme si napřed uvědomit, co nás od sebe navzájem odděluje a kde se nacházejí překážky tohoto soužití. Toto vše má reprezentovat navržená konstrukce z oceli a dřeva, nazvaná jednoduše Plot (Off Fence).
V rámci festivalu je také udělováno ocenění za celoživotní dílo – Zlatý lev. Toho na slavnostním ceremoniálu u příležitosti zahájení festivalu obdržel španělský architekt Rafael Moneo. Ocenění za nejlepší expozici, národní pavilon a nejlepší mladé tvůrce budou oznámena v pondělí 30. srpna a vybere je pětičlenná porota, které předsedá japonská architektka Kazuyo Sejima.
La Biennale di Venezia 2021 potrvá až do 22. listopadu 2021, vstupenky je třeba zakoupit online a zvolit si den návštěvy. Festival doprovází doprovodný program v rámci města – 17 akcí představuje mladé architekty i poválečnou architekturu, konkrétní místa a další.
