Brno nabobtná: Nový územní plán počítá se 170 000 obyvateli navíc

Brno se chystá na zásadní urbanistickou transformaci. Nový územní plán, který bude pravděpodobně schválen zastupiteli 10. prosince a platit začne v únoru 2025, nabídne prostor pro výstavbu domovů až pro 170.000 nových obyvatel. Rozvoj města, které v současnosti čítá přibližně 400.000 obyvatel, se však neobejde bez výstavby potřebné infrastruktury a občanské vybavenosti.

Plán, vypracovaný ve spolupráci s Kanceláří architekta města Brna (KAM) a magistrátním odborem územního plánování, zahrnuje jak stabilizované plochy, tak i plochy, kde jsou umožněny výraznější změny.

Stabilizované a změnové plochy: Jaký vliv bude mít nový plán na Brno?

Nový územní plán Brna je rozdělen do dvou hlavních kategorií: stabilizovaných a změnových ploch. V stabilizovaných oblastech nebude docházet k výrazným přestavbám, což zahrnuje především okrajové části města, kde jsou rodinné domy a zeleň. Naopak v plochách, které budou podrobeny změnám, bude podpořena výstavba, přičemž i zde se klade důraz na zachování zelených ploch. „Dbali jsme na životní prostředí a zajistili, že nový plán bude maximálně chránit přírodu,“ uvedl radní Petr Bořecký (ANO).

Změnové plochy umožní výstavbu domovů pro až 170.000 nových obyvatel. Tato teoretická kapacita je však podmíněná dalším rozvojem, přičemž podle Bořeckého se výstavba nebude odehrávat okamžitě. „Nový plán nezpustí výstavbu hned. V Brně je již povoleno postavit až 10.000 bytů, které ale dosud nebyly realizovány, problém není v plánu, ale v jiných faktorech,“ vysvětlil radní.

Brownfieldy a smíšené využití: Jak bude vypadat nové Brno?

Jedním z klíčových bodů nového plánu je revitalizace tzv. brownfieldů, což jsou nevyužívané nebo zanedbané průmyslové areály. KAM ve spolupráci s městem identifikovala 104 brownfieldů, které by mohly být přeměněny na nové obytné zóny nebo oblasti pro smíšené využití. Mezi nejvýznamnější lokalitu patří areál Špitálka. „Naším cílem je vytvořit oblasti, kde budou lidé moci nejen bydlet, ale i pracovat, a zároveň zde bude dostatek zeleně a prostoru pro odpočinek. Nechceme monofunkční čtvrti,“ řekl ředitel KAM Jan Tesárek.

Tento přístup zahrnuje vyvážený rozvoj, který by měl zlepšit kvalitu života a zároveň podpořit udržitelnost městského prostředí. Smíšené využití ploch umožní větší integraci různých funkcí – od bydlení přes pracovní prostory až po rekreační zóny.

Město v přípravách na realizaci: Změny, výzvy a očekávání

Nový územní plán bude pro Brno zásadní změnou, která ovlivní nejen investory a vlastníky pozemků, ale i samotné obyvatele městských částí. Plánování probíhalo dlouhou dobu a bylo nutné zohlednit různé připomínky, a to nejen od jednotlivých městských částí, ale i od obyvatel. V průběhu procesu bylo prověřeno více než 100 nesplněných požadavků a většina z nich byla zapracována do konečné verze plánu.

Bořecký a Tesárek přiznávají, že proces schvalování a realizace nebude bez výzev. „V první fázi budeme zahlceni žádostmi o změny, a připravujeme se i na možné právní spory. Ale máme právníky, kteří potvrzují soulad s legislativou,“ uvedl Bořecký. Navzdory těmto komplikacím Tesárek zdůrazňuje, že časté změny územního plánu jsou běžné a jsou součástí jeho přirozeného vývoje.

Možné výzvy a právní vývoj: Co přinese budoucnost?

Jedním z klíčových aspektů, který bude Brno muset zvládnout, je zajištění právní stability po schválení územního plánu. Po jeho přijetí mohou občané i investoři podávat žádosti o změny, a město je povinné je prověřit. Tento proces může vést k zahlcení administrativy a právním sporům, což je však součástí každého většího urbanistického projektu.

Brno tak čeká náročná, ale i ambiciózní budoucnost, která přinese novou podobu městského prostoru, moderní bydlení a udržitelné rozvojové oblasti.