Brno sloučí stavební úřady městských částí do jednoho. Starostové i kraj protestují

Jihomoravský kraj očekává s ohledem na vznik centrálního stavebního úřadu v Brně růst nákladů. Krajský úřad se stane odvolacím pro Brno, bude muset přijmout odhadem 20 nových úředníků, rozšířit prostory i archiv. Přesun stavebních úřadů z městských částí do jednoho sídla a jejich působnosti pod magistrát schválili zastupitelé města na svém úterním zasedání. Proti sloučení se staví většina radnic městských částí.

„Brno rozhodlo a my s tím nic neuděláme, krajský úřad se na to musí připravit. Budeme muset nabrat asi 20 lidí, což bude stát peníze, stejně jako rozšíření prostor a archivů. Nevíme kolik, ale je jasné, že s tím budou spojené náklady. Dostaneme sice víc peněz od státu, ale to vždy pokrývá kolem 70 procent nákladů, a to provozní, ne pořizovací,“ řekl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Náklady podle něj pokryje kraj z rezervy rozpočtu.

S přesunem se počítá od 1. července příštího roku, kdy začne platit nový stavební zákon. Do této doby se musí nachystat i krajský úřad. Odbor územního plánování a stavebního úřádu má nyní 36 zaměstnanců.

Proti byli i koaliční zastupitelé

Centralizace zrychlí proces povolování, umožní jednotný výklad územního plánu a usnadní přechod na digitalizaci stavebního řízení, řekl radní Petr Bořecký (ANO). Podle oponentů se proces za půl roku nestihne, úředníci jednoho úřadu také postupně ztratí místní znalost.

Pro návrh hlasovalo 37 zastupitelů, proti sedm. Mezi nimi byl starosta Starého Lískovce Vladan Krásný (ODS), starostka Králova Pole Andrea Pazderová (ODS) nebo starosta Tuřan Radomír Vondra (STAN).

„Projednáváme tak zásadní materiál, přitom je řada nejasností a otázek. Jako starostové jsme požadovali finanční analýzu, ale dostali jsme dokument v mizerné podobě, kde nesedí ani počet obyvatel. Starostové, kteří zastupují 75 procent obyvatel Brna, nesouhlasí s návrhem odebrání stavebních úřadů. Myslíme si, že je to služba veřejnosti a měla by být lidem co nejblíže. Zrovna naše městská část se skládá z rodinných domků, kdy lidé často řeší přístavby a chodí na stavební úřad. Pro rozhodování úředníků je důležité to, že městskou část znají, to postupně vymizí. Obávám se také, že se do července přesun nestihne a stavební úřady minimálně na půl roku zkolabují,“ řekl Vondra.

Opoziční zastupitelé za Zelené a Žít Brno uvedli, že se nebrání diskusi o zkvalitnění práce stavebního úřadu. „Nový stavební zákon zejména v oblasti digitalizace nepochybně klade na úřady i úředníky nové požadavky. Problémem je ale rychlost a nepřipravenost takové změny. Teprve minulý týden dostali zastupitelé i starostové analýzu, která ale neodpovídá na mnoho otázek. Neobsahuje vyčíslení nákladů na pořízení budovy, její vybavení a provoz, pouze porovnává úsporu počtu zaměstnanců. Obáváme se, že minimálně rok bude v Brně takový chaos, že se skoro nic nepovolí,“ uvedla zastupitelka a starostka Nového Lískovce Jana Drápalová (Zelení), která se hlasování zdržela.

Nikdo se mnou nejednal, uvedl hejtman

„Očekáváme nárůst tisíců možná desetitisíců spisů. Budeme potřebovat nejen úředníky, nemáme také vybavení, techniku. Náklady vzrostou v řádu milionů, možná desítek milionů korun. Začneme nyní zjišťovat data, abychom věděli, kolik spisů bylo vyřízeno,“ sdělil ředitel úřadu Roman Heinz.

Ředitel i Grolich na dotaz zastupitelů uvedli, že z úrovně Brna s nimi o záměru přesunu stavebních úřadů nikdo oficiálně nejednal. „Po zrušeném třetím kotli ve spalovně je to další věc, kdy Brno těmito rozhodnutími velmi komplikuje situaci ve vztahu směrem kraji. Obyvatelé Brna jsou i obyvatelé kraje a je třeba brát ohled na spolupráci,“ poznamenal Stanislav Juránek (KDU-ČSL).

Mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek odpověděl, že byla záležitost projednávána s Martinem Malečkem (STAN), jenž je koaličním zastupitelem města a zároveň radním kraje pro oblast územního plánování. „Samozřejmě počítáme s tím, že s krajským úřadem budeme i nadále v této věci v kontaktu,“ uvedl Poňuchálek.

„Povolování stavebních záměrů v Brně bude jednodušší,“ míní Bořecký. Vedení města nyní zvažuje, kde by nový úřad mohl být. Jednou z možností je budova bývalé pošty v Orlí ulici. „Obě strany tomu jsou nakloněny. Bylo by to samozřejmě dál pro obyvatele okrajových městských částí, ale poloha je strategická i s ohledem na další budovy magistrátu. Lidé budou mít všechny dotčené orgány po ruce. Navíc se předpokládá, že s digitalizací budou projektovou dokumentaci podávat přes portál stavebníka,“ doplnil.

Bořecký náklady na nový úřad nesdělil. „Centralizace ale bude znamenat úbytek pracovních míst o několik desítek na přibližně 150. Přinese to i úsporu peněz. Doufám, že do července vše stihneme, pokud se nám nepodaří budovu v Orlí do té doby získat, budeme tam v nájmu. Co se týče provozu, určitě bude trvat třeba rok, než si všechno sedne, ale musíme se dívat do budoucna, jaké zjednodušení to nakonec přinese,“ řekl.