Červený zámek v Hradci nad Moravicí – dramatický osud se šťastným koncem

Zámecký areál Hradec nad Moravicí v jižním Slezsku patří svou rozlohou k největším v České republice. Kromě Červeného zámku, o němž bude dnes řeč, zahrnuje rovněž Bílý zámek, Bílou věž a park. V roce 2001 byl tento zámecký komplex prohlášen Národní kulturní památkou.

Červený zámek prošel v letech 2017 až 2019 citlivou komplexní rekonstrukcí, jež zachovala historické kvality a navrátila mu jeho původní krásu. V letech 1874 až 1881 ho nechal podle návrhu vratislavského architekta Alexise Langera postavit Karel Maria Lichnovský jako komplex koníren. Byla zde stáj pro anglické plnokrevníky s vozovnou pro bryčky a kočáry, kočárovnou/kovárnou a dalšími provozními místnostmi a sklepy. V obytné věži byly hostinské pokoje, součástí byla i hodinová věž a hlavní vstupní brána do celého zámeckého areálu.

Paměť místa

V roce 1913 se Lichnovští z Hradce nad Moravicí odstěhovali a začali ho užívat pouze pro občasné pobyty. Během první světové války ještě sloužily konírny armádě k ustájení koní a takzvaná sklepní stáj či Dolní konírny byly využívány jako nemocnice pro raněné a nemocné koně východní fronty, poté byly opuštěny zcela. Ve 30. letech minulého století chtěli majitelé objekt zbourat, k tomu nakonec nedošlo.

Na konci druhé světové války byl zámek při bombardování poškozen a částečně vyhořel, po válce byl provizorně opraven a v druhé polovině 50. let 20. století byly konírny adaptovány na restauraci s hotelem a společensko-kulturními prostorami. V roce 1972 objekt znovu poškodil požár a v roce 1975 prošel nadlouho poslední rekonstrukcí.

Urbanistické a architektonické řešení

Centrem areálu Červeného zámku je čtvercové vnitřní nádvoří uzavřené severním a východním křídlem a hradebními zdmi na jihu a západě. Vstupní brána se nachází v jižní hradební zdi, v této části je také hodinová věž a prostory bývalých sklepů pod nádvořím se samostatným vstupem. Na vstupní bránu navazuje hradební zeď kolem zámeckého parku.

Protože šlo o hospodářský dvůr, tvořil povrch nádvoří mlat. V 70. letech minulého století bylo vydlážděno a v centrální části vznikl trávník a bazénky. Toto uspořádání však nevyhovovalo současnému využívání nádvoří pro kulturní akce, plocha byla tedy znovu sjednocena a vydlážděna.

Rekonstrukční práce v letech 2017 až 2019

Rekonstrukce a památková obnova celého komplexu byla rozdělena do několika etap a důraz byl kladen na maximální zachování historicky původních částí a prvků, ovšem s přihlédnutím k optimálním možnostem současného využití areálu. 

V roce 2017 až 2019 byla realizována první etapa, během níž byly provedeny nejnaléhavější opravy – zajištění staticky ohrožených částí zdiva, kleneb, vyhlídek a krovů. Krovy zámku mají poněkud pohnutou historii. Zcela původní krovové konstrukce zůstaly pouze nad hlavní vstupní bránou, v hodinové věži a v kovárně na nádvoří.

Ostatní pochází z 50. let 20. století – v závěru 2. světové války byl zámek při bombardování poškozen a částečně vyhořel, krovy byly tedy následně opraveny podle návrhu architekta Gajovského. Ten také osadil střechu severního křídla valbovými vikýři, jež lépe vyhovovaly potřebám ubytování. Po požáru v roce 1972 byly tyto vikýře nahrazeny sedlovými.

Současnou rekonstrukcí se hotelovým pokojům v severním křídle navrátily valbové vikýře v takové podobě a materiálovém složení, které navrhl v 50. letech minulého století architekt Gajovský. Střešní krytinou je skládaná štípaná břidlice s minimem klempířských prvků – to znamená, že břidlicí je vykryto také úžlabí, nároží, hřeben a okap.

V maximální míře bylo zachováno hodnotné historické zdivo, fasáda z režného zdiva s kamennými prvky z červeného pískovce byla celkově očištěna a v poškozených partiích opravena. Rekonstrukční práce zahrnuly rovněž opravu značně poškozené zámecké vyhlídky na východní hradební zdi vedle bílého zámku – byla rozebrána a zpětně vybudována z rekonstruovaných kamenných prvků či jejich kopií.

V klenutém dvoulodním prostoru zmíněných Dolních koníren vznikla nyní glyptotéka, v níž jsou uloženy původní sochy a fragmenty ze střech a fasády stavby. Monumentální prostor slouží také k pořádání výstav a koncertů.

Červený zámek patří v současnosti k významným společenským a kulturním centrům regionu. Koná se zde mezinárodní interpretační soutěž a hudební festival Beethovenův Hradec, kulturní festivaly Hradecký slunovrat a Hrady CZ a mnoho dalších akcí. V následné chystané etapě rekonstrukcí by měly být obnoveny další vnitřní prostory Červeného zámku – restaurace a hotelová část. Stavba je zařazena mezi nominované projekty XXVII. ročníku Grand Prix Architektů Festivalu by GROHE.