Česká cena za architekturu 2024 putuje za odvážnou rekonstrukci do Karlových Varů

Letošní Česká cena za architekturu představila jedinečná díla, která v sobě spojují respekt k historii s inovacemi pro budoucnost. Oceněný koncertní sál v Karlových Varech i dalších pět finalistů přinášejí inspirativní přístupy k využití prostoru, udržitelnosti a obnově české architektonické identity. Jaké stavby letos zaujaly a proč? Ponořme se do podrobností.

Česká cena za architekturu letos oslavila svůj devátý ročník a vyzdvihla architektonické počiny, které nejen reflektují současné výzvy, ale také přispívají k dlouhodobě udržitelnému rozvoji a kulturnímu dědictví. Slavnostní galavečer, konaný 7. listopadu v pražském Foru Karlín a přenášený na ČT art, přinesl ocenění těm nejlepším z 307 přihlášených projektů. Organizátorem ceny je Česká komora architektů a porota složená z předních evropských odborníků na architekturu.

Hlavní vítěz: Koncertní sál v Karlových Varech – Spojení historie a moderní elegance

Porota letos za nejlepší realizaci ocenila Koncertní sál v Karlových Varech z dílny ateliéru Petr Hájek ARCHITEKTI. Autoři Petr Hájek, Nikoleta Slováková a Martin Stoss vytvořili výrazně červenou samonosnou kovovou konstrukci zasazenou do dvorany historických Císařských lázní, čímž proměnili srdce celého objektu. Tento nový kulturní prostor, který je domovskou scénou Karlovarského symfonického orchestru, se díky flexibilnímu uspořádání hlediště, nastavitelnému orchestřišti a akustickým panelům dokáže přizpůsobit různým typům akcí. Porotci vyzdvihli odvahu autorů při překonávání omezení a jejich schopnost spojit historický kontext s nároky moderní doby.

Finalisté: Pět inspirativních projektů

Vedle hlavního vítěze bylo jako finalisté oceněno dalších pět projektů:

1. Technologické centrum UMPRUM v Praze – Projektový ateliér UMPRUM (autoři Ivan Kroupa, Jana Moravcová a Tomáš Zmek) proměnil budovu v centru Prahy na místo pro umělecké dílny. Díky rekonstrukci a přístavbě s prosklenou střechou se jedná o prostor s výborným denním světlem a cirkulárním využitím. Porota ocenila použití přírodních materiálů a flexibilitu uspořádání, která umožňuje budoucí změny.

2. Sportovní hala Řevnice – Architekti Peter Sticzay-Gromski, Jan Horký a Sebastian Sticzay z ateliéru Grido vytvořili prostory pro sportovní aktivity, které slouží nejen žákům, ale i celé komunitě. Dřevěné prvky a promyšlené bazilikální osvětlení zajišťují optimální akustiku i estetickou hodnotu. Porota vyzdvihla design vycházející z racionálních principů a inspirovaný českou architekturou 30. let.

3. Adaptace obilného sila v Pardubicích – Projekt ateliéru Prokš Přikryl architekti transformoval brownfield v revitalizovaném areálu Automatických mlýnů. Tento projekt respektuje původní architekturu a využívá tepelná čerpadla a geotermální vrty pro energetickou udržitelnost. Porotci ocenili hluboký prostorový zážitek, který tato přeměna nabízí.

4. Rekonstrukce domu v Kutné Hoře – Architekti Jan Holub a Tomáš Hanus z ateliéru BYRÓ architekti přetvořili historický dům na moderní bydlení. Projekt propojuje interiér s venkovním prostorem pomocí flexibilních prvků jako jsou posuvné panely a průsvitné stěny. Porotci vyzdvihli citlivý přístup k památkové ochraně a důraz na přirozené světlo.

5. Základna technických služeb v pražských Lysolajích – Ateliér PROGRES architekti (autoři Jan Kalivoda a Vojtěch Kaas) navrhl technickou základnu se zelenou střechou, solárními panely a sběrem dešťové vody. Průmyslový charakter stavby je propojen s udržitelnými prvky a vizuálně se harmonicky snoubí s okolní krajinou.

Čestné uznání: Zahradní pavilon jako symbol jednoduchosti a udržitelnosti

Čestného uznání se dostalo Zahradnímu pavilonu v jedné z pražských zahrádkářských kolonií. Architekti Jan Holub a Tomáš Hanus z BYRÓ architekti navrhli objekt s výklopným panelem, který umožňuje otevření jedné strany chatky do zahrady. Tmavé opalované dřevo, jednoduchý nábytek a solární panely vytvářejí prostor s minimální ekologickou stopou a maximální propojeností s přírodou.

Ceny ministerstev: Podpora veřejných prostor a revitalizace brownfieldů

Na galavečeru byly předány také ceny několika ministerstev:

• Cena Ministerstva pro místní rozvoj ČR putovala do Brna za projekt Park na Moravském náměstí. Ateliér CONSEQUENCE FORMA architects vytvořil místo se silným socio-ekonomickým potenciálem, které poskytuje útočiště lidem i přírodě díky vegetaci zadržující vodu a chladící okolí.
• Cena Ministerstva průmyslu a obchodu ČR byla udělena Mlýnu Hrušky ve Slovácku, kde studio Pelčák a partner architekti revitalizovalo historický mlýn v komunitní centrum. Tento projekt kombinuje původní architekturu s moderními prvky a nabízí prostor pro kulturní a společenské akce.
• Cena Ministerstva kultury ČR za veřejné prostranství získalo Tachovské náměstí v Praze od studia OVA. Ateliér zde vytvořil harmonický prostor, který zahrnuje historické prvky, současné funkce i umělecká díla a nabízí obyvatelům klidné útočiště ve městě.

Ceny partnerů: Ikonická bydlení, mosty a pavilony s přirozeným světlem

Partnerství se soukromým sektorem přineslo ocenění dalším projektům:

• Cena společnosti Central Group putovala devítipodlažnímu bytovému domu Iconik v Karlíně, který propojuje průmyslovou minulost této čtvrti s moderní architekturou.
• Cena společnosti VEKRA za nadčasové řešení obdržela Štvanická lávka v Praze, jež slouží pro pěší i cyklisty a kombinuje estetiku s praktičností v sochařsky pojatém designu.
• Cena společnosti VELUX za práci s denním světlem připadla Zahradnímu pavilonu, jehož otevřená konstrukce doslova „pohlcuje“ denní světlo a spojuje interiér s exteriérem.

Speciální ocenění: Zvonička v Krásné a nízkoprahový klub v Nové Pace

Na nominačním večeru v červnu byla udělena Cena Agentury ochrany přírody a krajiny ČR za citlivý přístup ve venkovském prostředí. Ocenění získala Zvonička v Krásné v Beskydech od Kocián & Liška Architekti, která spojuje tradiční stavitelství s moderní dřevostavbou.

Předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil pak ocenil Nízkoprahový klub v Nové Pace od atakarchitekti. Tento projekt, sloužící dětem ohroženým sociálním vyloučením, přináší architektonicky i funkčně důstojné řešení v srdci historické zástavby.

Mezinárodní porota a její perspektiva: Výzvy a příležitosti české architektury

Porota složená z evropských odborníků na architekturu letos zahrnovala architekty z Řecka, Švýcarska, Velké Británie, Rakouska, Slovenska, Itálie a Litvy. Během svých návštěv v Česku měli možnost diskutovat s autory projektů o jejich práci i výzvách, které před nimi stojí.

Porotci ocenili rozmanitost české architektonické scény a vyslovili několik doporučení: větší důraz na udržitelnost a snížení uhlíkové stopy staveb, zkrácení dlouhých administrativních procesů, které stavby neúměrně prodražují, a podpora přestaveb existujících budov jako cesty k zachování kulturní identity a ekologické zodpovědnosti.

V letošním ročníku se tak Česká cena za architekturu představila jako platforma pro inspiraci i reflexi, kde se spojují tradice s inovacemi a kde se klade důraz na sociální a environmentální udržitelnost.