ČKA a CZGBC: Architektura musí být udržitelná

Česká komora architektů si je vědoma důležitosti udržitelnosti v oblasti architektury a toto téma si stanovuje jako jednu ze svých priorit. Ustavila proto pracovní skupinu Udržitelnost, vydala 7 tezí ČKA pro udržitelnou architekturu a spolupracuje s Českou radou pro šetrné budovy.

Komora je přesvědčena o důležitosti a zásadním vlivu člověkem utvářeného prostředí na problematiku udržitelnosti. Na své valné hromadě proto odborná Pracovní skupina Udržitelnost členy seznámila se sedmi základními tezemi, jež popisují možnosti a úkoly, které lidskou společnost v tématu udržitelnosti čekají z pohledu architekta.

„Ke konkrétním tématům, které musí dnešní architekti řešit, tak patří vyvážené plánování, omezení energetické náročnosti užitím obnovitelných zdrojů, šetření vodními zdroji, využívání dešťové a šedé vody, zdravé a příjemné prostředí pro uživatele, používání obnovitelných materiálů nebo efektivnější nakládání s existujícím stavem,“ řekl předseda České komora architektů Jan Kasl.

„Člověk má svým působením zásadní vliv na utvářené prostředí, což zcela platí i pro navrhování, a proto je nezbytné, aby při této činnosti konal v souladu s principy udržitelnosti,“ říká 1. místopředseda ČKA a předseda PS Udržitelnost Petr Lešek. „Udržitelností v architektuře se přitom myslí dlouhodobá udržitelnost, přínosnost a návratnost investice do proměny prostředí, která zároveň minimalizuje negativní dopady na své okolí,“ vysvětluje.

7 tezí pro udržitelnou architekturu

První ze sedmi tezí ČKA pro udržitelnou architekturu je komplexnost řešení a přístupu. Každý projekt musí zohledňovat lokální podmínky, okolnosti a komunity s vědomím globálních souvislostí. Klíčová je přitom týmová mezioborová spolupráce, což by měly zohledňovat výběrové procesy ve veřejné sféře i nastavování dotačních systémů.

Dalším bodem tezí je upozornění na klíčovou úlohu urbanismu a plánování krajiny. Zásadní je totiž celková situace uspořádání krajiny včetně zastavěného prostředí. Dlouhodobě výhodnější je nezabírat dosud nezastavěné plochy, ale pečovat o již zastavěné včetně revitalizace brownfieldů. Důležité je komplexní plánování veřejného prostoru včetně udržitelné dopravy a modrozelené infrastruktury.

Třetí tezí je vysoká kvalita architektury. Jen po všech stránkách kvalitní, příjemné, trvanlivé, upravitelné, zdravé, pěkné a energeticky úsporné budovy, ale i veřejný prostor, krajinářské stavby a prostředí obecně, budou využívány dlouhodobě a tedy budou udržitelné.

Čtvrtým bodem je hospodárné nakládání se zdroji. Jakákoliv nová aktivita musí nejprve zvážit využití stávajících zdrojů a možnost přestavby stávajících a nevyhovujících struktur. Do finančního plánování výstavby je nutno zahrnout rozvahu o nákladech životního cyklu včetně energetické náročnosti, nákladů na údržbu, provozních nákladů a dopadu na zdraví a spokojenosti obyvatel. Cirkulární stavebnictví je téma, které by mělo mít svoji pozornost. Cílem je uhlíková neutralita.

Pátou tezí je vhodný legislativní rámec. Legislativa, vyhlášky a normy musí napomáhat novým a inovativním řešením, nikoliv jim bránit. Cílem ČKA je prosadit ve stavebním zákoně postavení zelené infrastruktury na úrovni ostatních infrastruktur.

Posledními dvěma tezemi, nikoli však svým významem, jsou aktivní role veřejného sektoru a zapojení veřejnosti. Veřejný investor musí jít příkladem a udržitelnost musí být tématem veřejným nikoli jen odborníků. Důležité je zpracování stručných a skutečně užívaných strategií. Odborníci a média se musí věnovat kultivované osvětě uživatelů. ČKA chce jako veřejná autorita v rámci tématu podporovat mezioborovou spolupráci a vzájemný respekt mezi odborníky. Hodlá nadále podporovat vzdělávání svých členů v této oblasti a přenášet téma mezi odbornou i laickou veřejnost.

Spolupráce ČKA a CZGBC

ČKA vychází ze zkušeností, které nashromáždili architekti ve své praxi a také z přínosné více než rok trvající spolupráce s Českou radou pro šetrné budovy. Ta pro členskou základnu ČKA pořádá pravidelné odborné semináře na téma udržitelnosti. Seznamuje tak architektonickou komunitu s detaily šetrných řešení, úspěšnými šetrnými projekty a také novinkami na poli šetrného stavebnictví.

„Spolupráce s architekty je velmi důležitým prvkem naší mise. Cílem České rady pro šetrné budovy je totiž vzdělávání veřejnosti, a to i té odborné, v otázkách nejnovějších principů udržitelnosti. Pro architekty jsme za posledních 12 měsíců uspořádali 38 online odborných seminářů, kterých se zúčastnilo přes 2000 členů ČKA a CZGBC. Tématem bylo například cirkulární ekonomika, energetické úspory, hospodaření s vodou, zdravé vnitřní prostředí, certifikace budov a mnoho dalšího,“ připomněla hlavní přínosy spolupráce výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.

I díky spolupráci s Českou radou pro šetrné budovy tak Česká komora architektů vnímá ze svého pohledu jako základní princip, který musí vnést udržitelnost do výstavby, komplexnost řešení. Každý projekt musí zohledňovat lokální podmínky, okolnosti a komunity, ale zároveň musí být připraven s vědomím globálních souvislostí. Práce na projektech se totiž nedá zúžit na jeden problém a jednu odbornost, je potřeba týmové mezioborové spolupráce v celém jeho průběhu. Klíčová je pro udržitelnost úloha urbanismu a plánování krajiny a také kvalitní architektura. Teze udržitelnosti chce ČKA postupně zavést do praxe všech svých členů.