Gigafactory v tuto chvíli nepodpoříme, vzkazují plzeňští politici vládě
Plzeňský kraj, město Plzeň, okolní obce i letecké školy odmítají rozhodnutí vlády, která podpořila záměr vybudovat na záložním armádním letišti Líně u Plzně továrnu na baterie do elektroautomobilů, tzv. gigafactory. Chtějí letiště zachovat. O projektu nemají dodnes žádné informace od státu ani od investora, koncernu Volkswagen (VW).
Premiér Petr Fiala (ODS) bude o verdiktu vlády informovat vedení VW, který Česko zvažuje jako jednu ze tří lokalit pro gigafactory. Podle šéfa představenstva Škody Auto Klause Zellmera by rozhodnutí o jejím umístění mohlo padnout do konce roku. Kromě čtyřistahektarového armádního letiště Líně, kde dnes fungují desítky leteckých škol a letecká záchranná služba, je ve hře ještě Polsko a Maďarsko.
„Nepodpoříme nic, dokud nebudeme mít stanovisko armády, což do dnešního dne nikdo z nás nezná, protože je v režimu tajné. Buď se musí odtajnit, nebo někdo musí říct, co je v tom usnesení,“ řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Požaduje, aby k projektu byly vypracovány studie, musí se posoudit, jestli by továrna mohla stát vedle letištní plochy.
„Pokud tam bude bourání letiště bez toho, abychom znali závěry armády, tak Plzeňský kraj s projektem nebude souhlasit,“ uvedl. Když armáda řekne, že letiště potřebuje jako strategickou a rozvojovou plochu, tak kraj proti armádě nepůjde.
Vláda s námi nekomunikuje
Kraj chce podle Špotáka zachovat letiště. „Mělo by se pracovat na možnosti vybudování průmyslové zóny se zachováním letiště. K tomu jsou ale potřeba udělat všechny studie,“ řekl. Podle hejtmana ale může armáda chtít kromě zachování letištní plochy vybudovat na ploše další infrastrukturu.
Nový primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO) byl z verdiktu vlády velmi překvapen. „Podporuji zachování letiště. Nikdy neřeknu souhlasné stanovisko (s projektem gigafactory), dokud neuvidíme environmentální dopady, sociální a infrastrukturní řešení a personální opatření, která řeknou, kde se vezmou ty tisícovky lidí,“ řekl. Továrna má zaměstnávat 4500 lidí a dalších 10.000 lidí má pracovat v okolních dodavatelských firmách.
Plzeň bude podle primátora účastníkem všech řízení, protože mu tam patří zhruba 15 procent plochy. „A jako vlastník Vodárny Plzeň (jediný možný dodavatel vody do oblasti) máme dostatečně silný nástroj na to, abychom vzdorovali tomuto projektu, který já v tuto chvíli nepodporuji,“ uvedl primátor. Stejně se na úterním jednání zastupitelstva vyjádřili také jeho náměstkové Bosák a Aleš Tolar (STAN).
Starosta Dobřan Martin Sobotka (Aktivní Dobřany), který reprezentuje obce, jež mají na letišti dvě pětiny pozemků, je překvapen razantním postupem vlády. „Změnila strategii a přiznává, že to je mířené přímo pro VW a už nemluví o strategické zóně a už mluví jen o gigafactory,“ řekl Sobotka.
Potvrdil, že byl spolu se starostou Líní Michalem Gotthartem pozván na MPO na jednání pracovní skupiny ke gigafactory, kde už se mají řešit detaily projektu. „Tam se budeme pochopitelně ptát na to, jak to mají pořešené s PlaneStationem, se záchrankou a další věci, které slibovali, že vyřeší,“ řekl. Společnost PlaneStation je nájemcem letiště, který se deset let soudí s ministerstvem obrany.
Půjde to po dobrém nebo po zlém
Obcím v okolí letiště jde podle něj o to, aby se nestal nevratný krok, který nakonec nic nepřinese a rozvrátí poměry v regionu. Sobotka očekává, že obce dostanou nabídku, aby povolily po dobrém 250 hektarů a stát jim splní všechny požadavky, anebo stát pozemky vyvlastní, a obce tak ztratí možnost do projektu mluvit. „Je to velká míra umanutosti a nadšení pro ten projekt a hodně se toho bojíme,“ řekl a dodal, že obce mají připravené různé obranné taktiky.
„V červenci vláda schválila záměr a řekla, že se to musí posoudit. A teď zase schválila záměr s tím, že VW se má vyjádřit do konce roku. A není tam, že vláda zrušila letiště, tak nevím, co schválili. A stanovisko armády tam není,“ uvedl Gotthart (SNK Líní a Sulkova).
Podle něj byla řada letišť v ČR zlikvidovaná a dodnes tam nic nevzniklo. „Jsme proti gigafactory. Na vojenské letiště samozřejmě nevedou žádné komunikace, žádné sítě, není tam infrastruktura pro průmyslovou zónu. Všechno se tam bude muset složitě dostat,“ uvedl. Stále se počítá se 400 hektary, ale VW potřebuje asi polovinu. „Zatím nevíme, co s tím, ale rozhodně to nechceme vzdát,“ uvedl zástupce škol, aeroklubů a pilotů Michal Švihla.