Hlavní cenu Grand Prix Architektů získala přestavba fakultní menzy
Přestavba menzy Koleje 17. listopadu pro Fakultu humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze získala Hlavní cenu v soutěži Grand Prix Architektů. Obec architektů tak na úterním ceremoniálu ocenila tvůrce ze studia Kuba & Pilař architekti. Udělili rovněž cenu za celoživotní dílo, letošním laureátem se stal Viktor Rudiš.
Ladislav Kuba, Tomáš Pilař a Martin Klimecký ze zavedeného brněnského ateliéru Kuba & Pilař architekti uspěli se svou přestavbou objektu z 80. let i v pondělí při udílení České ceny za architekturu, kterou pořádá Česká komora architektů. Dostali se mezi sedm finalistů ze 170 přihlášených projektů.
Původní objekty menzy a kolejí architekta Karla Pragera zůstaly torzem nedokončeného areálu univerzitního kampusu na břehu Vltavy. Při přestavbě autoři navrhli zachovat vnější tvar a proporce původního objektu menzy.
Zásadním zásahem je vytvoření centrálního prostoru dvorany s horním osvětlením. Mezi použitými materiály převládá pohledový beton, prostoru dominuje sestava odpočinkového sedacího nábytku v oranžové barvě.
Ceny míří do Prahy i do Beskyd
V kategorii Novostavba cenu dostala přístavba kanceláře ve Vysokém Mýtě, na níž pracovali Martin Prokš a Marek Přikryl. Za přestavbu holešovického domu pro radnici Prahy 7 dostal cenu Atelier bod architekti v kategorii Renovace.
Zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci Libušína, památky na Pustevnách v Beskydech, která před sedmi lety zcela vyhořela, vyneslo cenu v kategorii Rekonstrukce ateliéru Masák & Partner. Pietní obnova objektu už získala cenu Gloria Musaealis za nejvýznamnější muzejní počin roku nebo nejvyšší cenu v soutěži Stavba roku 2020 Zlínského kraje.
Altán i obnova krajiny
Nejlepším rodinným domem je podle poroty Dům na Kozině od studia atelier 111 architekti, v kategorii Malá architektura zvítězil projekt Věčná loviště ateliéru Petr Hájek architekti, jako nejlepší šetrná stavba byl vyhlášen altán městské knihovny ve Vamberku autora Martina Kožnara. Projektů šetrných k životnímu prostředí bylo podle poroty hodně, udělila proto i dvě čestná uznání.
V kategorii Krajinářská architektura zvítězila obnova krajiny kočárových koní, jejímž investorem byl Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Pořadatelé vyhlásili vítězný projekt, nikoli ale autory. V souvislosti s vyhlášením cen se přihlásil architekt, který podal stížnost k dozorčí radě České komory architektů ohledně autorství.
Cenu za celoživotní dílo si odnesl Viktor Rudiš, známý jako jeden z projektantů brněnského sídliště Lesná a autor československého pavilonu na výstavě Expo v Ósace v roce 1970. Narodil se v roce 1927 v Brně. Vystudoval architekturu na tamní technice. Většinu kariéry strávil v ateliéru Stavoprojektu Brno.
Věnoval se také pedagogické činnosti. Po roce 1990 založil ateliér se synem Martinem. Spolu pracovali třeba na rekonstrukci pavilonu G na brněnském výstavišti, bytových domech v Litomyšli a rekonstrukci Uměleckoprůmyslového muzea v Brně.
