Klasicistní řešení i megalomanské proporce. Vltavskou filharmonii navrhovali i studenti

V letošním ročníku studentské architektonické soutěže, kterou pravidelně pořádá společnost Central Group, studenti stejně jako týmy profesionálních architektů z 25 zemí světa v oficiální mezinárodní soutěži hledali novou podobu budoucí architektonické dominanty Prahy – Vltavské filharmonie.

Ve 14. ročníku studentské architektonické soutěže na podobu Vltavské filharmonie v Praze zvítězil se svým návrhem Matěj Štěpánek z Fakulty architektury ČVUT. Stejně jako architekti dánského studia Bjarke Ingels Group, které 17. května uspělo v oficiální mezinárodní soutěži, propojil celý koncept s řekou, inspiroval se historií Prahy a navrhl nové náměstí, kde se budou moci lidé setkávat. Od Central Group jako pořadatele soutěže student za první místo získává odměnu 100 tisíc korun a stáž v ateliéru renomovaného českého architekta Josefa Pleskota.

Odborná porota studentské soutěže pod vedením historika architektury Zdeňka Lukeše, v níž zasedl také architekt David Vávra a za mediálního partnera Alena Řezníčková, u návrhu posuzovala originalitu, komplexní architektonické řešení, výtvarnou a grafickou úroveň a srozumitelnost.

„Oceňujeme tradicionalistické klasicizující řešení, které je ovšem promyšlené, provedené v dobrých proporcích a vytváří příjemné prostředí. Rozdělením provozu do čtyř samostatných objektů dává vznik nové piazzetty, která má žádanou společenskou funkci. Objekty jsou tvarově minimalistické, ale kultivované a vycházejí částečně i z genia loci industriálních Holešovic-Bubnů a celé Prahy,“ zhodnotila vítězný studentský návrh porota.

Bez pompéznosti, říká autor

Právě nové náměstí jako místo pro setkávání lidí je jedním z prvků, ve kterých se návrh shoduje s oficiálním vítězným pojetím podoby nové filharmonie z dílny dánského studia Bjarke Ingels Group. Ambicí Vltavské filharmonie je totiž přilákat nejen fanoušky klasické hudby, ale i širokou veřejnost. „Na vítězném návrhu se mi nejvíce líbí práce s veřejným prostorem v několika výškových rovinách a idea, že kdokoli bude mít možnost vystoupat na vrchol takto významné stavby,“ zhodnotil vítězné dánské pojetí filharmonie Štěpánek.

„Mým hlavním cílem nebylo nutně navrhovat pompézní architekturu, ale vymyslet koncept, který by kulturně oživil tuto část města a lákal sem návštěvníky po celý rok. Veškeré dění se tedy neodehrává pouze v hlavní budově filharmonie, ale je rozptýleno i do okolních objektů a venkovních prostorů mezi nimi,“ říká Štěpánek.

Porota u Štěpánkova návrhu ocenila také logické a přehledné zpracování dispozic, kultivovanost a profesionalitu práce, ale i kvalitní a moderní materiály, správné proporce a přesvědčivě působící detaily fasád.

„Ve svém návrhu jsem se inspiroval primárně samotnou Prahou. Snažil jsem se seskládat významné architektonické prvky tvořící kulturní historii města a vymyslet k nim vhodnou parafrázi do svého návrhu tak, aby v něm jednotlivé elementy byly patrné, ale aby neroztříštily návrh na polévku různých architektonických stylů. Ve své práci reflektuji například Zlatou kapličku, nebo nové kobky na Rašínově nábřeží. Přítomnost Vltavy mě zase inspirovala k aplikaci nautických prvků na budově hlavního sálu, které se projevují jak na fasádě objektu, tak v jeho interiéru,“ uvedl Štěpánek.

Uspěla i věž a projekt z megaměsta

Jako druhý se umístil projekt týmu studentů ve složení Matouš Pluhař, Martin Holman, Ondřej Pecháček a Jonáš Staníček z ČVUT Praha – Fakulta architektury. Porota ocenila podrobné a komplexní řešení včetně širších vztahů a pohledů ze vzdálených horizontů a koncept zástavby území Holešovic – Buben. „Také grafické zpracování je profesionální a velmi podrobné.

Vlastní architektonické řešení stavby v podobě věžového objektu (výška 98 metrů) je ovšem z provozního hlediska komplikované a v dané lokalitě zbytečné. Současně architektonický koncept na sebe navršených „krabic“ s různými provozy není zcela originální,“ doplnili porotci.

Na třetím místě se umístil návrh Maxe Fleischmanna a Ondřeje Fiedlera z ČVUT Praha – Fakulta architektury. Porota ohodnotila silný architektonický koncept, „který se bohužel zcela vymyká z měřítka dané lokality a byl by asi vhodnější do jiného kontextu – megaměsta. Formalistně rovněž působí zvětšená průčelí historizujícího pojetí z měděného plechu pokrývající stěny,“ uvedli porotci.

Porota nicméně oceňuje systém schodišťových ramp, což je příznivý městotvorný prvek, v daném měřítku ale působí předimenzovaně. Projekt byl profesionálně graficky zpracován a porota kvituje odvahu v přístupu k danému tématu.