Manželé z Atelieru 111 architekti si navrhli vlastní bydlení. Získali za něj Českou cenu za architekturu 2022

Hlavní cenu získali Jiří a Barbora Weinzettlovi z Atelieru 111 architekti za návrh rodinného Domu na Kozině v Trhových Svinech. Ve finále letošního ročníku České ceny za architekturu porota vybírala mezi pěti díly. Vítěz i Finalisté se etablovali z 29 nominovaných prací, které ČKA představila v červnu tohoto roku.

Na slavnostním galavečeru České ceny za architekturu (ČCA) konaném ve Foru Karlín
a přenášeném živě na web ČT art byly v úterý 8. listopadu vyhlášeny výsledky 7. ročníku této soutěžní přehlídky realizovaných staveb organizované Českou komorou architektů (ČKA). Celkově se o Českou cenu za architekturu v 7. ročníku ucházelo 201 realizací dokončených v posledních pěti letech.

Hlavní cenu porotci udělili Jiřímu a Barboře Weinzettlovým za návrh Domu na Kozině (2021). Autoři z Atelieru 111 architekti si vytvořili svůj vlastní domov propojením dvou sousedních domů určených k rekonstrukci spojených přes dvorky s domem třetím. Porota v tomto konceptu a jeho zhmotnění spatřuje „výjimečný architektonický počin,“ který lze považovat za „implicitní manifest podtrhující bohatý potenciál specifické pozornosti věnované vztahu města a venkova a rehabilitaci stávajícího zastavěného prostředí,“ přičemž „atmosféra místa předčila očekávání založená na předložených obrázcích a plánech.“

Analyzovali i recyklovali

„Celek se skládá z několika původních vesnických domů. Dva z nich byly propojeny a stal se z nich byt, v menším na druhé straně bloku je nyní garáž a hobby dílna. Výborně proporčně řešené hmoty spojují tři malé dvorky. První z nich je vstupní patio – klidné a intimní. Druhý je rozšířením obývacího a jídelního prostoru spojeného úzkým průchodem se třetím a největším – zelenou zahradou,“ popisují Dům na Kozině porotci.

Oceňují, že „autoři si dali záležet i na interiéru, analyzovali hmotu a zbavili se novějších stěn a vrstev. Všechny původní prvky byly zachovány nebo recyklovány.“ Dále vyzdvihují patrnou „důkladnou pozornost věnovanou plánování a realizaci a smysl pro dokonalost. Je to dům, kde žádná zástrčka nebo vypínač nebyly náhodné. Vše má své místo a účel.“

Porotci zdůraznili výjimečnost díla i z hlediska energetické účinnosti: „všechny nové prvky dosahují současných standardů; historické zdi byly izolovány pouze v nejnutnějších částech, přičemž byla zachována jejich přirozená struktura viditelná všude, kde to bylo možné. Vzhledem ke staletím, která tyto materiály vydrží, a zdrojům ušetřeným rekonstrukcí namísto demolice můžeme hovořit o skutečné udržitelnosti.“

Atelier 111 architekti uspěl v České ceně za architekturu již v minulosti, v ročníku 2019 se stal finalistou za realizaci Chaty u rybníka a o rok později porota vybrala mezi finalisty hned dvě jeho díla, Rodinný dům v Jinonicích a Dílny Opatov.

Porotci z celé Evropy

Finalisty z 29 nominovaných vybírala mezinárodní porota v čele s předsedkyní Marialessandrou Secchi (Itálie), architektkou, urbanistkou a akademičkou. Dále v porotě zasedli architekt Ueli Brauen (Švýcarsko), architektka Katalin Csillag (Maďarsko), architekt a urbanista Patrick Koschuch (Nizozemsko), architekt Pavol Mikolajčák (Slovensko, Itálie), architektka, urbanistka a akademička Els Verbakel (Belgie, Izrael) a krajinářská architektka a akademička Kathrin Volk (Německo).

Začátkem září porotci navštívili Českou republiku, aby zhlédli a posléze zevrubně prodiskutovali nominované stavby. Posoudili je a ocenili bez stanovení jakýchkoliv kategorií. „Jednalo se o díla různorodá co do rozsahu, programu i procesu realizace, která lze považovat za reprezentativní průřez současnou architektonickou praxí v České republice,“ shodli se porotci.

„Architektura je porotou vnímána v nejširším kontextu, tedy je považována za oblast zahrnující také regeneraci měst, krajinářskou architekturu či interiérový design,“ doplnili. Zhlédli dle svých slov „celé spektrum současné architektonické praxe: environmentální a sociální udržitelnost, řešení veřejného prostoru, vztah architektury a krajiny, využití tradičních a low-tech materiálů i inovace v architektonické produkci, zahušťování měst, specifickou tradici moderní architektury v České republice a konečně reinterpretaci tradice bydlení, a to jak v městském, tak venkovském kontextu.“

„Návštěvy na místě měly obrovský význam, protože žádná fotografie ani kresba se nevyrovná přímému zážitku z architektury,“ dodávají ve svém závěrečném hodnocení soutěžní přehlídky. Význam ceny udělované Českou komorou architektů chápou jako „zvláštní moment zamyšlení nad architekturou samotnou, nad její úlohou a odpovědností, s níž se potýká ve společnosti. Projekty, které jsou vybrány do finále, získávají status příkladů dobré praxe v architektuře.“

K dílům, která vybrali pro ocenění, porotci uvedli: „projekty finalistů by měly splňovat obecný předpoklad vynikající kvality vytvořeného prostoru, ale měly by také prokázat svou relevanci při řešení současných výzev v sociální a environmentální oblasti. Každý z projektů vybraných v této závěrečné fázi tak signalizuje specifickou oblast, v níž může architektura projevit svůj potenciál při podpoře a usměrňování rozvoje společnosti.“

Zaujala i vyhlídka na kopci

Čestné ocenění Finalista České ceny za architekturu 2022 získala kromě vítězné stavby čtyři další různorodá díla. Porotu zaujala Hlídka na Stráži (2021) navržená Janem Machem a Janem Vondrákem z ateliéru Mjölk architekti. Soubor pěti abstraktních vyhlídkových konstrukcí osazený na skalních výběžcích na hřebeni kopce Stráž nad Rokytnicí nad Jizerou je podle poroty „výsledkem intenzivního dialogu mezi topografií, vegetací a vizuálním vlivem na místo, vytvářejícím poetickou interakci mezi veřejností a těmito entitami. Projekt chytře reflektuje historii města a zároveň zůstává dostatečně abstraktní, aby netvořil přímé mimikry a umožnil každému návštěvníkovi vytvořit si svoji vlastní interpretaci a příběh kolem nich.“ Hlídka na Stráži je tak „architektura pro smysly, kde se poezie potkává s důvtipem.“

Komunitní prostor plný funkcí

Finalistou se stala dále Knihovna IGI Vratislavice (atakarchitekti, 2021). Jedná se o projekt, který přeměnil stávající budovu bývalé fary propojenou s novostavbou knihovny na nový městský komunitní prostor. Porota ocenila, že „vznikl funkční mix, který mohou využívat všichni od těch nejmladších až po nejstarší,“ a dodala: „celý soubor je v nejlepším slova smyslu na svém místě, a to jak ve funkční skladbě, tak v měřítku a architektonickém řešení. Zástavba, která skutečně slouží obyvatelům. Místo, kde je dobré být.“

Palác byl promyšleně studován

Další Finalista, Palác elektrických podniků – rekonstrukce a konverze (2020) je prací Marka Tichého a spoluautorů z ateliéru TaK Arcitects. Podle porotců „úspěšně vdechuje nový život architektonickému komplexu a okolní čtvrti“ a současně „podtrhuje význam a potenciál architektonického dědictví 20. století.“ Ocenili „pečlivé studium originální stavby“ ze strany autorů a fakt, že „obtížnost procesu transformace pravděpodobně zvyšovaly také impozantní rozměry architektonického komplexu i snaha zachovat jeho jednotu a vyhnout se přílišné fragmentaci prostor.“

Pavilon Z jako lucerna

Finalistou se stal také Pavilon Z (2021). Realizace navržená Martinem Krupauerem, Pavlem Kvintusem, Danielem Jeništou a Petrem Hornátem z kanceláře A8000 porotu zaujala pro efektivnost renovace. Ukazuje podle ní možnost pracovat „s vynikajícími výsledky také na stávajících budovách, vyhnout se zbytečným demolicím a obnovit i s nevelkým rozpočtem prostory s netušenými stavebními a architektonickými kvalitami.“

Porotci konstatovali, že „je použit jednoduchý jazyk postavený na základních materiálech a barvách. Zvenčí budovu charakterizuje bílý kovový a copilitový skleněný plášť s velkými prosklenými otvory, které uvnitř vytvářejí velmi světlé prostředí. Ve večerních hodinách se budova promění ve velkou lucernu signalizující, že se uvnitř něco pořádá. Naopak černé stěny a závěsy v interiéru naznačují dematerializaci všech architektonických a konstrukčních prvků během koncertů nebo akcí.“

Hala s přínosem pro komunitu

Porota udělila čestné uznání Sportovní hale / tělocvičně ZŠ Nový Hrozenkov (CONSEQUENCE FORMA /2021), dílu architektů Janici Šipulové a Martina Sládka, které již v České ceně za architekturu v červnu obdrželo Cenu předsedy Senátu Parlamentu ČR pana Miloše Vystrčila. Porota se rozhodla ocenit „přínos pro místní komunitu a zvláštní nasazení architektů při vytváření veřejných staveb, které sbližují lidi a poskytují společný prostor pro ocenění jedinečných kvalit jejich města a okolní krajiny.“

Ceny partnerů

V České ceně za architekturu se udělují rovněž Ceny partnerů. Cenu Ministerstva pro místní rozvoj ČR za prosazování kvalitní výstavby prostřednictvím architektonických soutěží získalo Kulturní centrum – Pivovar Domažlice (Mepro, 2020). Hodnotitelé ocenili, že „z architektonické soutěže vzešla příkladná rekonstrukce, která přizpůsobila původní budovu novým účelům.“

Ministerstvo pro místní rozvoj také vyzdvihuje, že „byl původní objekt zachován a upraven. Mnohé obdobné stavby takové štěstí neměly. Přestavba podpořila duch stavby a vytvořila chodsky vlídné prostředí. Rekonstrukce je kvalitně provedena, může se chlubit propracovanými detaily, ponechanými původními nosnými konstrukcemi a přiznanými novodobými zásahy.“

Cena Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za revitalizace brownfieldu bývalé továrny patří projektu Vlněna v Brně (Studio acht, 2021). Ministerstvo ohodnotilo, že areál Vlněna je „příkladnou revitalizací brownfieldu v místě bývalé stejnojmenné textilní továrny určené k demolici.“ V léta zanedbané lokalitě vznikl městotvorný živý areál. „Pozitivně je rovněž vnímáno rozhodnutí investora a architektů zachránit demoličním výměrem ohrožený Bochnerův palác, nejstarší brněnskou neorenesanční stavbu z roku 1867,“ ocenilo Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR udělila cenu za citlivé umístění provozovny v krajině Lihovaru s pěstitelskou pálenicí (OBJEKTOR ARCHITEKTI, 2021). Agentura ocenila „citlivé umístění provozu lihovaru s pěstitelskou pálenicí v blízkosti území Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Pozitivně je vnímáno především jednoduché hmotové řešení objektů, využití dřeva jako přírodního materiálu na fasádě a propojení objektu na zpracování ovoce přímo s přilehlým sadem.“

Cenu společnosti Central Group za inovativní přístup k řešení nového bydlení obdržel projekt Bytové domy Bleriot v -Praze (MACHAR & TEICHMAN, 2019). Projekt je „zdařilou ukázkou cenově dostupného bydlení. Jak urbanistickým, tak i architektonickým řešením včetně detailů a barevnosti, povyšují okolní nepříliš kvalitní zástavbu při zachování příjemného obytného měřítka.“

Cenou společnosti VELUX za práci s denním světlem byl vyznamenán Dům propojen se zelení (Iveta Langerová architekti, 2020). Společnost VELUX pozitivně hodnotí „citlivý přístup k rekonstrukci a velkorysé prosklení, díky kterému je dům dokonale prosvětlený a vrostlý do okolní přírody.”

Cenu společnosti Vekra za promyšlené řešení energeticky úsporného zdravého bydlení získal Bytový dům Rezidence Michelangelova v Praze (Podlipný Sladký architekti, 2021). Hodnotitele zaujala „promyšlená funkčnost, maximální životnost, krása a zdraví,“ dle společnosti Vekra v jednoduchosti shrnutá filozofie bytového komplexu. Ocenili „promyšlené řešení energetického zajištění bytového komplexu, které spojuje využití fotovoltaiky, tepelných čerpadel pro vytápění i chlazení bytů a rekuperaci tepla, pro což využívá v maximální míře alternativní zdroje energie.“

Ocenění práce s dětmi

V rámci České ceny za architekturu jsou Akademií ČCA oceňovány výjimečné aktivity na poli architektury. Ocenění za Výjimečný počin se dostalo Janě Kostelecké za přiblížení architektury dětem. Jana Kostelecká je známa díky knihám nakladatelství Jakost – D.O.M.E.K, Z.A.H.R.A.D.A, H.U.D.B.A, D.E.S.I.G.N, nedávno dále vydala knihy Plasticus Maritimus, Moře v 300 otázkách a odpovědích, Planeta Praha a také publikaci K čemu jsou architekti. Byla produkční několika výstav (např. Anastomosis) a organizuje již více než patnáct let spolu s dalšími přednáškový cyklus Pecha Kucha Night.