Město se pře s projektanty. Rožnovskému kulturnímu centru přesto svitla naděje
Rožnov pod Radhoštěm na Vsetínsku vybere stavební firmu, která upraví projekt Kulturního centra a postaví jej. Zastupitelé města dnes vybírali ze tří variant výstavby Kulturního centra. Zvolenou variantu preferovalo i vedení radnice, dnes pro ni hlasovalo všech 21 přítomných zastupitelů. Na dubnovém zastupitelstvu by mohli vyhlásit výběrové řízení.
Cena by se podle vedení města nemusela zvyšovat. Stavba centra za více než 360 milionů korun se předloni zastavila, hotová je základová deska.
Město má z dřívějška projektovou dokumentaci, o její kvalitě má ale pochybnosti. Na novém zhotoviteli bude prověření sporných částí projektové dokumentace a její přeprojektování. Výběrové řízení by podle odhadů mohlo začít na jaře, hotové by mohlo být letos v říjnu, kolaudace stavby se odhaduje na podzim 2026, uvedl starosta Jan Kučera (Nezávislí Rožnováci).
Stavební firma upozornila na nedostatky
Další možností bylo pokračování spolupráce se zhotovitelem projektové dokumentace a vyhlášení nového zadávacího řízení na zhotovitele stavby. Třetí variantou bylo ukončení investice podle nynější projektové dokumentace, což by znamenalo ztrátu dotace a nutnost nového projektování. Město získalo dotaci 120 milionů korun.
Kulturní centrum začala předloni na jaře stavět zlínská stavební firma Navláčil. Mělo jít o největší investiční akci města posledních let. Firma se neshodla s vedením města na změně subdodavatele dřevostavby. Upozorňovala i na nedostatky v projektové dokumentaci a požadovala vyšší cenu za hlavní stavbu. Předloni v listopadu odstoupila od smlouvy, město se s firmou dohodlo na ukončení smlouvy.
Vadný projekt
Město si poté objednalo u brněnského VUT posouzení projektové dokumentace na stavbu centra. Loni v lednu vedení Rožnova uvedlo, že podle prvních závěrů posudku obsahuje dokumentace vážné nedostatky. Autor projektu, Archteam projektová kancelář, podle vedení Rožnova uvedla, že dokumentace je bez vad a požadavky uplatněné městem jako vady v dokumentaci zapracuje jako dodatečné. V polovině dubna odevzdala upravenou dokumentaci. Město si poté nechalo udělat znalecké posouzení upravené projektové dokumentace, vady v ní byly podle města nadále.
Starosta uvedl, že město má zájem Kulturní centrum postavit. „Máme jedinečné dílo, které je komplikované, dřevostavba v pasivu,“ uvedl starosta. Vzhledem k nejasnostem a rizikům v projektové dokumentaci nechce město volit možnost, že se bude dokumentace znovu opravovat a posuzovat. „S autory projektu směřujeme k dohodě na minimalizaci spolupráce, autorský dozor by přešel z Archteamu na někoho, v koho mají obě strany důvěru,“ uvedl starosta. Jde o architekta Karla Janču.
Město chce slevu
Firmy budou mít za úkol prověřit problémy a rizika dokumentace a najít technické řešení. Hlavní rysy projektu však budou zachovány. „Přinese nám to snížení rizika, že by se na stavbě setkal zpracovatel projektu a realizátor a neshodli se a stavba se zastavila,“ uvedl starosta. Prověřením projektové dokumentace, než začne stavba, se podle něj sníží riziko víceprací či prodloužení stavby.
S Archteamem vedení města jedná. „Město bude chtít slevu po Archteamu a Archteam by měl poskytnout licenci,“ uvedl Kučera. Cena za projektovou dokumentaci byla kolem 15 milionů korun. Vedení města bude jednat s Archteamem a chystat podklady. Na dalším zastupitelstvu, které bude v dubnu, by zastupitelé mohli vyhlásit výběrové řízení.
Město si vzalo úvěry
Cena za vybudování centra by se podle vedení města nemusela zvyšovat. „Stavebnictví nemá boom, vidíme prostor pro různé úspory a zefektivnění stavby,“ uvedl Kučera. Město dosud na centrum vyčerpalo 59 milionů korun.
V rozpočtu je podle vedoucího finančního odboru města Martina Hrnčárka nachystáno dalších 337 milionů korun, z toho jsou dva úvěry a dotace 120 milionů korun, kterou je možné čerpat do roku 2029. Město by mělo úvěry splácet do roku 2044, roční náklady budou přes 20 milionů korun. „Máme rozpočet 600 milionů, pro rozpočet to není nic, co bychom nezvládli,“ uvedl Hrnčárek.
Opozice do dnešního usnesení prosadila, aby město zpracovalo právní analýzu odpovědnosti a rizik vybrané varianty, finanční plán dostavby centra i definovalo rozsah prací. „O to nám šlo, aby naše kroky byly podporované nejen emocemi a tím, že kulturní centrum chceme, ale aby měly jasný právní podklad,“ uvedl opoziční zastupitel a bývalý starosta Radim Holiš (ANO).