Návštěvníkům benátského Bienále stojí v cestě Plot. Instalace je českým dílem

Bienále architektury v Benátkách začalo kvůli covidu-19 s ročním zpožděním. Česká republika se letos nezúčastní. Pavilon, který sdílí společně se Slovenskem, zůstal uzavřený. Mezi odbornou a laickou veřejností způsobila tato skutečnost nemalý rozruch.

Zároveň je ale nutné dodat, že návštěvníci 17. ročníku mezinárodní výstavy se přece jenom s českou stopou setkají. A to dost významnou. Bude jim totiž bránit ve volném průchodu mezi pavilony.

Plot jako symbol

Tématem letošního ročníku bienále je How will we live together? V rámci podsekce How will we play together? pozval hlavní kurátor Hashim Sarkis i dvojici českých autorů – Matěje Hájka ze SKULL studio a Terezu Kučerovou z MOLO architekti. Ti se rozhodli, že zájemcům o současnou architekturu postaví do cesty překážku – dřevěný plot. Jednoduchou a výstižnou formou tak poukázali na to, jak dnešní města vnímají jejich nejmladší obyvatelé.

„Ve městech není dost příležitosti pro svobodný pohyb dětí. Hřiště jsou často navrhována jako jediná místa pro hru. Symbolem tohoto nedostatku je pro nás plot, který dětská hřiště ohraničuje. Ten separuje děti od zbytku městského prostředí. Ve městech navržených s ohledem na potřeby dětí ploty nejsou potřeba,“ doplňuje Tereza Kučerová.

Před chodcem tak zničehonic uprostřed cesty vyrůstá „problém“, který musí vyřešit. Na výběr má ze tří možností – vzdát se svého původního úmyslu a odejít, případně překážku obejít a nevěnovat jí více pozornosti, nebo skrze instalaci projít. A právě tento fyzický akt, vnoření se do problému a snaha tuto krizovou situaci řešit, je podle autorů symbolickým vyzněním.

„Plot symbolizuje separaci. Napříč historickým vývojem dělily různé podoby zdi společnost, ať už fyzicky, geograficky, kulturně či sociálně. Pokud si klademe otázku Jak budeme žít společně?, je potřeba si nejprve uvědomit, co nás odděluje. Co nás dělí od stavu, o který usilujeme? Volíme konfrontační nótu. Přetínáme cestu. Měníme překážku v impuls. V impuls proměny,” vysvětluje Matěj Hájek.

Z problému se stává hra

Celá instalace je totiž tvořena čtyřmi „ploty“. Boční stěny konstrukce jsou vytvořeny z modřínových profilů o velikosti 60×120 cm, které jsou propojeny mezi sebou a zároveň napojeny na nosnou konstrukci z pozinkované oceli pomocí závitových tyčí. Po celé délce plotů jsou vodorovné HEA profily. Šikmé platformy, které vyplňují pole mezi ploty jsou tvořeny pomocí modřínových hranolů a opláštěny překližkou opatřenou barevným protiskluzovým nátěrem. Přístupové žebříky jsou z pozinkované oceli.

V okamžiku, kdy člověk do instalace „vejde“ a snaží se projít na druhou stranu, stává se z problému hra, byť podobně jako v případě dětí svým způsobem vnucená někým jiným. „Prostřednictvím hry podnikáme odvážný krok. Vlastní iniciativou poháníme dynamo změny. Hra je iniciací změny. Vstupem do fyzického těla překážky překonáváme sami sebe,” nastiňuje Matěj Hájek, který se využití herních prvků věnuje i v rámci dizertační práce na Akademii výtvarných umění v Praze.

Není překvapením, že se benátské Bienále věnuje letos i tomu, jak urbanistická řešení vnímají i děti a mladiství. Jak ukázala pandemie koronaviru, při tvorbě měst se na ně často nemyslelo. Instalaci OFF FENCE/PLOT lze, stejně jako zbytek Bienále navštívit až do 22. listopadu 2021 v prostorách Arsenale, Giardini, a nově i na pevnosti Forte Marghera.