Před šesti lety se spolužáci Tomáš Hanus a Jan Holub rozhodli opustit svá místa v zavedených architektonických studiích a založit BYRÓ architekti. Jejich spolupráce jim přinesla již několik úspěchů. Stojí například za vítězným návrhem na přebudování nymburského nádraží na moderní dopravní uzel, a letos se díky kompletní rekonstrukci domu v historickém jádru Kutné Hory dostali mezi nejúspěšnější oceněné Českou cenou za architekturu 2024.
Přestože jsou středočeské Mnichovice spíše menší obcí s přibližně 4000 obyvateli, mají vlastního městského architekta. V čem vidí hlavní úkoly své pozice a co považuje za největší výzvy? O tom jsme si povídali s Ing. Arch. Tomášem Klapkou, architektem města Mnichovice.
S technickým ředitelem značky Fermacell Jaroslavem Benákem o dvou dekádách práce se sádrovláknitými, cementovláknitými a vláknocementovými deskami, jejich konkurenčních výhodách a důvěře klientů.
V roce 2023 bylo české stavebnictví kvůli nepříznivým ekonomickým vlivům v poklesu. Negativní vývoj neminul ani oblast výstavby ze dřeva. Aktuální trend klesajících úrokových sazeb hypoték by však měl pomoci situaci v letošním roce zlepšit. Co dalšího by rozvoji segmentu pomohlo a jak majitelé dřevostaveb vnímají problematiku monitoringu vlhkosti? To rozebírá ve svém komentáři Miroslav Veselý, CEO společnosti SENZOMATIC.
Při přemýšlení o udržitelné architektuře nejde jen o to, jaké zvolíme technologické postupy a architektonická řešení, ale jakým stylem sami žijeme, tvrdí francouzský architekt Mathew Wiggett z kanceláře Valode & Pistre. Jak se snaží o výzkum a co jim přináší projektování v zemích, jako je Saúdská Arábie nebo Čína?
Jedno a čtvrt století. Právě takové výročí nedávno oslavila společnost Zehnder, která – ač nyní známá pro své radiátory – začínala výrobou motocyklů. Na českém (a slovenském) trhu firma působí od roku 2009 s průměrným ročním tempem růstu prodeje o působivých 22 %. O začátcích firmy, významných milnících, vytápění obecně, ale i budoucnosti jsme si povídali s Dr. Hans-Peterem Zehnderem, předsedou dozorčí rady Zehnder.
Radek Ondruch začal v devadesátých letech u tesařských prací, dnes vede jednu z nejrespektovanějších konstrukčních firem, která stojí za řadou známých staveb v Česku i v zahraničí. Proč je podle něj nutné podporovat české dodavatele a výrobce? A jak vnímá současný boom dřevostaveb?
Z hlediska logiky je otázka nesmyslná. Jak může mít někdo strach z něčeho dokonalejšího, tedy i lepšího? Na aktuální dění reagoval Ing. Ivo Petrášek, autorizovaný inženýr pro pozemní stavby, statiku a dynamiku staveb.
Téma řeky a obecně vody doprovází práci Martina Krupauera už po tři dekády. Jako třicátník spolupracoval s Jeanem Nouvelem na administrativní stavbě stojící přímo na Vltavě, dnes vede tým stojící za projektem Vltavské filharmonie. Kromě Prahy je úzce spjat s Českými Budějovicemi, pro které se svým ateliérem A8000 vypracoval studii toho, jak má město pracovat s vodními toky.
Cihelna Kinský v Kostelci nad Orlicí letos slaví 25 let od vstupu do skupiny Wienerberger, 50 let provozu současného závodu, 125 let založení první kruhové cihelny rodem Kinských a 500 let cihlářství v Kostelci nad Orlicí.
Jen venkovní prostředí dokáže prolomit naše vnější i vnitřní bariéry a nekonečno okolo nás nastartuje duši i hlavu k úžasné obnově. Člověk opouští komfortní zónu a je připravený na zážitky.
V širších centrech českých měst se nacházejí rozsáhlá nevyužívaná transformační území, která skýtají potenciál pro další rozvoj. Jaké zásadní podmínky musejí být splněny, aby se z nevyužívaných lokalit staly vyhledávané městské čtvrti začleněné do struktury města? Co města či developeři při plánování opomíjejí? Můžete uvést příklad, kdy se realizace nové čtvrti vydařila, nebo jejíž příprava je na dobré cestě? Zeptali jsme se zástupců architektů i developerů.
Velké dopravní stavby obvykle necitlivě přetínají území, rozdělují přilehlé čtvrti, narušují potřebné urbanistické vazby a vytvářejí problematické jizvy ve městech. Je možné změnit přístup k tomu, jak se dopravní stavby u nás dnes většinou plánují? Jakými kroky lze účinně eliminovat či snížit negativní dopady těchto dopravních staveb v sídlech? Za jakých předpokladů se může dopravní stavba stát stimulem a podpořit další rozvoj území?
Zoufalí rodiče, zklamané děti, bezradný stát. Jak vyřešit komplexní problém nedostatečné kapacity škol, který přesahuje resort školství, fungování obcí a měst, územní plánování či stavební právo, jsem se ptala radního Středočeského kraje pro oblast vzdělávání a sportu a místostarosty obce Psáry v jedné osobě, Milana Váchy.
Dokonalé řemeslné zpracování, propojování historie se současností a odvážná multidisciplinarita. Tak by se dala charakterizovat tvorba designéra Jiřího Krejčiříka, který v posledních letech sbírá jedno ocenění za druhým.
