Aleš Slivka: Pokud někdo hledá kvalitní, bezúdržbový materiál, zvolí si naše výrobky

Společnost PREFA Aluminiumprodukte byla založena v Rakousku, má více než 70letou historii a dnes je zastoupena již ve 22 zemích včetně České republiky. Jak se liší praxe s veřejnými zakázkami u nás a v zahraničí? O jaké výrobky je u nás největší zájem? Přinášíme rozhovor s Alešem Slivkou, prokuristou společnosti.

V loňském roce vaše společnost oslavila výročí patnáct let působení na českém trhu. Za tuto dobu jste si vybudovali pozici silného hráče na poli střešních krytin a fasádních prvků. O jaký váš výrobek je u nás největší zájem?

Když se podíváme na prodejní čísla, tak nejvíce prodáváme Prefalz, což je svitkový plech, ze kterého se vyrábějí drážkované krytiny nebo různá oplechování. Pokud jde o poptávku, tak zájem je o všechny výrobky, které nabízíme. V loňském roce jsme prodali přes pět set tisíc metrů čtverečních Prefalzu. Dále více než sto tisíc metrů čtverečních maloformátové krytiny. U okapových systémů to bylo více než sto osmdesát tisíc metrů. I ve fasádách se nám daří, registrujeme meziroční nárůst kolem dvě stě procent.

Pro jaké typy staveb se vaše produkty nejvíce využívají?

V tomto směru existují rozdíly v závislosti na jednotlivých trzích. V České republice se jedná v osmdesáti procentech zakázek o rekonstrukce. Je to dané vlastnostmi materiálu. Pokud někdo rekonstruuje, hledá kvalitní a bezúdržbový materiál, což právě naše výrobky zákazníkům nabízejí.

V tomto vydání ASB se věnujeme problematice spolupráce měst s městskými architekty. Jak se vaší společnosti daří v oblasti veřejných zakázek?

U veřejných zakázek je z našeho pohledu problematické to, že architekti či projektanti nemohou v dokumentaci uvádět výrobek, který chtějí použít. Mohou pouze všeobecně popsat specifikaci či vlastnosti materiálu. V rámci výběrových řízení, tak jak jsou v České republice nastavena, pak velmi často dochází k tlakům ze strany generálních dodavatelů nebo realizačních firem na záměnu specifikovaných materiálů, a to z důvodu nereálně nastavené ceny, za kterou pak není možné stavbu realizovat. Výběrová řízení na veřejné zakázky proto vnímám jako hodně problematická.

Co si myslíte, že by napomohlo ke zlepšení?

Pomohlo by zavedení systému, který tu už v minulosti byl, kdy nejlevnější nabídka byla z výběrového řízení automaticky vyřazena. To je jedna z možností, jak eliminovat někdy až nesmyslně stanovené ceny. Důležitá je také změna přístupu oficiálních institucí, které výběrová řízení vypisují. Setkávám se například i s tzv. holandskou dražbou, kdy se nejnižší podaná nabídka dává dále do dražby, zájemci pak ještě více ponižují cenu a tímto způsobem znovu soutěží o zakázku. To je v podstatě degradace zakázky a stavby vůbec.

V čem vidíte zásadní rozdíly mezi veřejnými zakázkami v Rakousku, kde sídlí vaše mateřská společnost, v Německu, kde jste žil, a u nás?

Nejzásadnější rozdíly vidím v přípravě projektové dokumentace. Německá či rakouská dokumentace pro veřejné výběrové řízení obsahuje velmi přesné specifikace vlastností jednotlivých materiálů. Velmi těžko pak následně může docházet k záměnám materiálu během realizace. My máme k dispozici přesné popisy jednotlivých úkonů, které by v rámci realizace střechy či fasády měly být provedeny.

Ještě jsem se nesetkal s tím, že by tady v České republice měl někdo o tyto popisy zájem. V Německu či Rakousku je to naprosto běžná věc. Německé specifikace obsahují přesně popsané jednotlivé úkony včetně detailně rozepsaných položek, které jsou pro realizaci projektu potřeba. Následně tedy nemůže přijít subdodavatel s tím, že o některé z položek nevěděl.

Myslíte si, že spolupráce měst s městskými architekty může v dlouhodobém horizontu přinést v České republice tlak na kvalitu, zejména u veřejných staveb?

Pokud architekt dostane prostor, tak zcela určitě. 

Máte v rámci projektů zkušenost s nějakým městem či obcí, kde se díky osvícenému vedení města a spolupráci s dobrými architekty podařilo realizovat kvalitní stavby s využitím vašich výrobků?

Dobrým příkladem jsou Dolní Břežany a projekt sportovní haly od ateliéru Sporadical, na jehož realizaci jsme se podíleli. V rámci projektu skvěle zafungovala spolupráce všech zainteresovaných stran. 

Hliník je tvárný materiál, lze s ním realizovat celé pláště budov různých forem i tvarů. Můžete uvést příklady zajímavých realizací z posledních let, které to potvrzují?

Úspěšných staveb, kde byly využity naše produkty, je dnes skutečně nepřeberné množství. Zmínil bych v loňském roce dokončenou rekonstrukci administrativní budovy v Jičíně, která byla kompletně opláštěná naším systémem PREFA Siding v kombinaci několika barev. Způsob opláštění byl navržen architektkou Michaelou Chvojkovou.

Zdařilou realizací je také Aparthotel Svatý Vavřinec v Peci pod Sněžkou od atelieru ov architekti, kde je použito naše oplechování. V Pyšelích na Benešovsku byla prvorepubliková vila rozšířena o futuristickou přístavbu od ateliéru David Architekti, která je opláštěna hliníkovými šindeli PREFA.

Poskytujete čtyřicetiletou záruku na vaše výrobky. Jak dlouhou reálnou životnost mají vaše střechy a fasády?

Hliník je materiál, který nekoroduje a je velmi odolný. Jeho životnost se uvádí v řádu sto a více let. Pokud jde o záruku, ta musí jít vždy ruku v ruce s kvalitou provedení, s kvalitou pokládky. Ani sebekvalitnější materiál, pokud není správně namontován, nemůže adekvátně fungovat. Důležitý je tedy jak kvalitní materiál, tak kvalitní pokládka.

Architektům, projektantům i investorům nabízíte technické poradenství. V čem spočívá?

Snažíme se každý projekt provázet od prvního záměru až po konečnou realizaci projektu. Architektům a projektantům pomáháme s vypracováním konkrétních detailů projektu pro úspěšnou realizaci. Každý výrobek je specifický s ohledem na provedení. Je třeba navrhnout určité skladby, spodní konstrukce, dělicí vrstvy, ale i konstrukční detaily. Dokážeme navrhnout i zcela atypické řešení. Mohou se na nás obrátit také investoři. Jsme nápomocni i při řešení problémů během realizace.