Anketa: Architektura a cestovní ruch?

Barcelona bez Gaudího, New York bez mrakodrapů… Znepokojující představa. Asi jako Cimrmanův Hamlet bez Hamleta. Některé budovy se během jejich života staly ikonami měst, ve kterých stojí, a zároveň terčem pro neúměrný turistický byznys. Může soudobá architektura pomoci přelidněným metropolím znovu dýchat?

Otázka

Jakým způsobem se vzájemně ovlivňují architektura a cestovní ruch?

Václav Hlaváček
architekt

Toto téma vnímám ze dvou různých úhlů pohledu; jako architekt pracující na projektech hotelů a pak jako člověk na cestách. Velkou roli tu hraje vývoj společnosti. Ten přináší nové druhy cestování a různorodé druhy návštěvníků. Praha by dle mého názoru neměla lákat turisty jen na dva nebo tři dny. Ale pokud už sem někdo na dva tři dny přijede, měl by odjíždět s touhou se sem zase vrátit. Při práci hodně cestuji a ať už jsem v Kazachstánu, v Rotterdamu, v Londýně nebo někde v Itálii, tak si pokaždé najdu místo, kam se rád vracím. Přečtu si noviny na baru, kde vím, jak chutná pivo, a kde se na mě směje stejný člověk, který se tu na mě smál před pěti lety. Je trochu škoda, že pro většinu světa se malinko přetvařujeme. Vždyť přece Češi nejsou vůbec smutní a zamračení. Jsou to veselí hodní lidé. Jen možná až na ten druhý pohled. Pro větší evropskou integraci a poznání se navzájem je prvořadá kultura společnosti. To, že se k sobě lidi hezky chovají. Teprve potom budete koukat na to, jestli máte dobrou matraci v hotelové posteli nebo ne. V současnosti pracujeme na projektu poměrně neobvyklého lázeňského hotelu ve Skalách nad Děčínem. Lidé dnes hledají místo, kde se o vás dobře postarají a kde můžete udělat něco pro své zdraví. A to nesouvisí jen s nějakou vířivkou. Jde hlavně o to, že se k vám někdo hezky chová. Že se o vás stará, že můžete chodit kolem jezera a jste rádi na světě.

Barbora Hladíková
architektka

Architektura a cestovní ruch jsou velice úzce spjaty. Když se podíváme na hlavní cíle turistů, pak je to téměř pokaždé architektura. Ať už se jedná o stavby staré několik staletí, nebo současnou architekturu, která je nějakým způsobem unikátní. Již několik desítek staveb se určitou dobu pyšnilo tím, že jsou nejvyšší na světě, a ačkoli je realizace takové stavby velmi náročná po technické stránce a ještě více po té finanční, přesto se lidé snaží tento rekord překonávat a výškový titul alespoň dočasně získat. Některé z nejvyšších staveb světa se však neodmyslitelně vryly do obrazu města, takže i po pokoření jejich výšky zůstaly vyhledávanými cíli lidí z celého světa. Patří sem známá architektonická „klišé“, jako například Eiffelova věž v Paříži, Empire State Building v New Yorku nebo Burdž Chalifa v Dubaji. A to jsem uvedla jen jeden směr, jak se může architekt odlišit a zaujmout. Možností je ale samozřejmě neomezeně, což dává architektům prostor pro kreativní přemýšlení a tvorbu. V místě, kde stojí něco mimořádného, se rozvíjejí i další funkce a roste další architektura, která zajistí ostatní potřeby cestovatele. Odpočinek, občerstvení, tolik oblíbené suvenýry a samozřejmě také dopravu. Touha poznávat je základní lidská potřeba a právě cestování za architekturou ji dokáže naplnit.

Petr Manuel Ulrych
šéfredaktor časopisu COT – Celý o turismu

Potřebuje cestovní ruch architekturu? Minimálně v evropském kontextu a v případě antické či středověké architektury jde takřka o zbytečnou otázku. Koneckonců i my Češi po své vlasti nejraději cestujeme za památkami a historickými místy. Turismus ale úspěšně staví i na architektuře novější či soudobé. Patřila by Paříž do pětice nejnavštěvovanějších města světa, nemít Eiffelovu věž? Podle mne sotva. Co by dělala Barcelona bez Gaudího? Hrnuli by se turisté do New Yorku, nebýt tamních mrakodrapů? Byl by vůbec na turistické mapě Birmingham bez Kaplického obchodního domu Selfridges? A co Dubaj? Není to náhodou hypermoderní architektura, která z někdejší ospalé rybářské vesničky udělala turistickou destinaci par excellence? Zemí, v nichž se turismus rozvíjí bez vazby na architekturu, už dnes zkrátka mnoho nenajdeme. Potřebuje ale architektura cestovní ruch? Tady už se odpověď hledá hůř. Jistě, některým architektonickým dílům vdechuje turismus nový život. I u nás. Stačí se podívat na Dolní oblast Vítkovic, nebo spočítat bývalé továrny, banky či úřední budovy, ze kterých v posledních letech vznikly atraktivní hotely. Jenže na druhé straně je ve světě dlouhá řada architektonických skvostů, které v důsledku současného overtourismu prokazatelně trpí. Nápomocná může být paradoxně opět architektura. Zajímavé novostavby mohou pomoci vylákat turisty z přelidněných historických center. Jen to chce odvahu. A peníze.

Jiří Zábran
architekt

Líbí se mi, že některá města mají pro cestovní ruch připravené průvodce současnou architekturou. Ta se pak díky své propagaci plnohodnotně vyrovná historické architektuře. Z mého pohledu ji pak dokonce předčí, protože z některých historických šlágrů se stává terč pro neúměrný turistický byznys. Dnes je již jisté, že mnoho míst je turismem poškozeno. Přesto je pro mě stále důležité některé stavby vidět na vlastní oči. Fotografie nebo video nikdy plně nenahradí osobní vnímání architektury. Člověk má přece minimálně pět smyslů. Toto je také jedním z důvodů, proč odmítám katalogové stavění. Návštěva místa před návrhem je základním pilířem návrhu. Musím také připustit, že zážitky z cest mě podvědomě ovlivňují při rozhodování. Nejde o kopírování, jde o inspiraci.

TEXT: TEREZA JANIŠOVÁ
FOTO: ARCHIV RESPONDENTŮ, Wikimedia Commons

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 1/2018.