Je možné vytvořit kvalitní komerční architekturu?

Komerce v architektuře a umění má hanlivý podtext a často se používá jako označení děl druhé kategorie. Současná generace architektů se prostřednictvím své práce snaží tuto nálepku komerční architektuře strhnout.

Otázka

Je možné vytvořit opravdu kvalitní komerční architekturu? Jaké jsou její hlavní ingredience?

Marek Deyl
architekt

Slovo „kvalitní“ vnímám z pozice architekta jako splnění úkolu ve vší své mnohovrstevnatosti. Kvalita vzniká, když vše perfektně funguje, když je vše správně a logicky uspořádané, na správném místě, ve správných vztazích a s optimálními proporcemi. Teprve pak vzniká kvalita, která by měla být i krásná. V našem studiu se snažíme o autentičnost, silnou výrazovost a jakousi stylizaci, zkratku, která v návštěvníkovi vždy něco evokuje. Pokoušíme se experimentovat tak, jak nám to lokální podmínky umožňují. Samozřejmě, že právě v komerční architektuře je to o to těžší, že bojujete neustále s čísly, výnosy, návratností, rentabilitou… Jsem přesvědčen, že se kvalita architektury ve vztahu k úspěchu byznysu nedá změřit. Je zde ale zcela nepochybně jakási provázanost. Jde o důležitý pocit každého z nás, jak se v prostředí cítíme a kolik tam chceme trávit času. To je pak vizitka kvalitně zpracovaného komerčního prostoru. A to logicky významně podporuje prodej a prezentaci konkrétního obsahu. I komerční architektura by měla být zážitkem, což u nás zatím ještě není pravidlem, i když se situace během posledních let mění k lepšímu. Několikrát jsme měli příležitost podílet se na identitě mladých českých firem, ze kterých jsou dnes celosvětoví hráči. Je zajímavé sledovat, jak kvalitní architektura funguje a růst a rozvoj firmy podporuje. Kvalitní architektura musí promlouvat jasným jazykem, kterému by měli všichni rozumět.

Jakub Janošík
tvůrce designových výplní

Jednoznačně ano. Je jedno, o jaký druh architektury jde, vždy ji lze udělat kvalitně, stejně jako nekvalitně. Zákonitě ale vznik kvalitních věcí znamená více času i peněz. I kdyby to mělo být jen více času, tak čas jsou v komerční sféře peníze. A ty se tam počítají. Otázkou je, co tyto finance firmě vyváží… Anebo to může být jen nelhostejnost, v jakém prostoru trávíme podstatnou část života? Jestli se tam cítíme příjemně a prakticky fungujeme? U nás je to podpořené firemní filozofií: „Tvořit okna a dveře, které přispějí ke kvalitám dobré architektury.“ Nezabývat se prostředím, kde to vše vzniká a prezentuje se, to by bylo jako kázat vodu a pít víno. Tedy v tomto případě spíše kázat víno a pít vodu. Ingredience pro vznik? Nabádá to k odpovědi „dřevo, sklo, beton a zeleň“. Ale zde to spíš bude jen a pouze o zdravém přístupu managementu.

Tereza Korbelová
architektka

Ze zahraničí je jasně patrné, že komerční architektura rozhodně není synonymem pro něco špatného a nekvalitního. U nás máme ještě rezervy. Například administrativní budovy se stále staví jako skleněné kvádry, ve kterých se v létě bez klimatizace nedá normálně fungovat, přitom zaměstnanci velkorysé prosklené plochy ani nevyužijí, protože beztak tráví celé dny s očima přilepenýma k monitorům. Osobně si myslím, že pro kvalitní komerční architekturu platí stejná pravidla jako pro jakoukoli jinou architekturu – ideálem je tisíckrát omílaná fráze: mít osvíceného investora, kterému nebude záležet jen na tom, jak z pozemku vytěžit zpeněžitelné maximum. Jelikož takových je jak jehel v kupce sena, nezbývá architektům nic jiného, než pilovat schopnost prezentace svých vizí a hledat takové argumenty, které podpoří vznik kvalitní architektury a zároveň budou investorům dávat smysl. Například: „Navrhujeme toto řešení nejen proto, že je dle nás funkční a esteticky kvalitní, ale i proto, že vám to jakožto investorovi přinese tyto úspory a tyto výhody.“ Schopnost kvalitní argumentace a prezentace je něco, co mi ve výuce na ČVUT za dob mých studií chybělo.

Petr Hájek
architekt

Komerce v architektuře a v umění obecně má nespravedlivě hanlivý podtext a často se používá jako označení děl druhé kategorie. To nakonec i trochu vyplývá z formulace položené otázky. Komerčním designem je ale také Le Corbusieruv systém Domino, židle Thonet nebo džíny. Módní návrhář Calvin Klein údajně řekl, že by všechno, co vytvořil, vyměnil za to, kdyby vynalezl právě džíny. Kvalita architektury není závislá na jejím zaškatulkování do předem nebo později vytvořené kategorie. Podle mého názoru tedy nelze jednoznačně odpovědět, zda je možné vytvořit opravdu kvalitní komerční architekturu. Je i není. Nakonec stejně jako tu nekomerční. Obdobně nejednoznačně bych odpověděl i na otázku, jaké jsou její hlavní ingredience. Jsou jakékoliv a je jich nekonečně mnoho. Kvalita výsledku bude spíše záviset na umění, jak je namíchat, v jakém poměru a množství. Je to podobné jako v kuchyni. Dva kuchaři mohou z úplně stejných a stejně dobrých ingrediencí uvařit kvalitativně naprosto odlišné jídlo. Ten špatný uvaří pravděpodobně špatně a ten dobrý dobře.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 5/2018.