Anketa: Městský architekt

Přestože si řada obcí, měst a městských částí v České republice zřizuje městského architekta, převažuje více těch, kteří služeb městského architekta nevyužívají. Proč tomu tak je? Jak může městský architekt pomoci samosprávě? Jakou roli sehrají obecní architekti v době snižování rozpočtů?

Ondřej Beneš

městský architekt Děčína, architekt Ústeckého kraje, pedagog

Vstupem městského architekta do služeb samosprávy by obec měla získat silného partnera, který jí pomáhá hledat a formulovat vizi, obraz jejího vlastního rozvoje. Spolupracuje a konzultuje nejen politiky a úředníky zamýšlené i rozjeté projekty, ale stejným způsobem konzultuje záměry individuálních stavebníků. Měl by být otevřen všem občanům a velmi důležitá je i jeho osvětová role.

Silnou roli by měl mít při zadávání územních plánů.

Silnou roli by městský architekt měl mít při spolupráci se zadáním i přípravou územních plánů, územních studií. Velmi důležitá je i jeho role v rámci tzv. participačních procesů, při zapojování občanů, při ověřování smysluplnosti různých stavebních záměrů. 

Jedním z důvodů absence této pozice může být i zažitá představa, že architekti a urbanisté jsou něčím zcela zbytečným, nebo že mají drahé nápady odtržené od reality. Zatím nejsilněji jsem se s tímto pohledem setkal i na nejvyšších samosprávných úrovních města Mostu. 

Pro městského architekta ale nemůže být nic vzdálenějšího realitě. Měl by velmi dobře znát „své“ město, jeho potřeby, jeho obyvatele, jeho tužby a očekávání. A s tímto vědomím by pak vždy měl hledat adekvátní uchopení problémů konkrétního místa, lokality, veřejného prostoru, urbanistického nebo architektonického problému, vždy s ohledem k celku, k celkové vizi a směřování města.

Právě městský architekt by měl patřit k těm, kteří dokáží vyhodnocovat a hledat ta nejpřiměřenější a nejpřijatelnější řešení. Tedy smysluplná, jednoduchá, komplexně provázaná. Už jen tímto přístupem „šetří městskou kasu“.

Eva Kováříková

městská architektka Klatov, členka Rady Platformy městských architektů

Pozice městského architekta je založena na komplexní odborné péči o urbanistické, architektonické a estetické hodnoty města či obce. Městský architekt pečuje o kvalitu městského prostředí, pomáhá radnicím definovat a rozvíjet identitu místa. Pro město je odborným konzultantem ve věcech urbanisticko-architektonických, v jistém slova smyslu mediátorem mezi městem, stavebníky a občany. Poskytuje politikům odbornou oporu a argumenty při předložení nových záměrů a stanovení vizí. Právě role „mediátora“ je zde zcela zásadní. Nedílnou náplní práce městského architekta je konzultační a poradenská činnost na úrovni koncepčních, strategických vizí a územně plánovacích podkladů, pomoc s přípravou zadání pro nové záměry. 

Stanovení priorit je úkol pro nadcházející období.

Rozhodnutí o zřízení této funkce je v kompetenci zastupitelů měst a obcí. Žádný zákon městům neukládá povinnost vytvořit tuto funkce. Jedná se čistě o osobní zodpovědnost zastupitelů v přístupu k utváření urbanisticko-architektonických hodnot, k zajištění kvalitního životního prostoru a zachování kvalit území pro generace příští. Nápravu stávajícího stavu vidím v osvětě a v příkladech dobré praxe. 

„Propad“ sdílených daní bezesporu povede města a obce k zavedení jistých opatření. Pozastavení nových investic, obezřetnost je na místě. O to větší váha musí být vynaložena na přípravu a aktualizaci strategických, koncepčních materiálů a územně analytických pokladů. Stanovení priorit, aktualizace záměrů, je úkol pro nadcházející období. Městský architekt musí být účasten těchto diskusí.

Petr Lešek

spoluzakladatel ateliéru Projektil architekti, člen představenstva ČKA

Hlavním smyslem městského architekta je iniciace a koordinace veřejných a soukromých investic na území města řízená dlouhodobou vizí kvalitního prostředí. Městský i obecní architekt „vidí“ město nebo obec jako celek, který se dlouhou dobu vyvíjel a doufá, že tomu tak ještě dlouho bude. Upozorňuje na místa, která nejsou dobře využita. Snaží se, aby jedna úprava neznemožnila jiné, které prostředí dále zlepší. Tedy aby vše v prostředí dohromady fungovalo co nejlépe a vyvíjelo se k prospěchu obyvatel.

Sílí zájem vytvářet kvalitní prostředí.

Česká města a obce dlouhou dobu po roce 1989 řešila základní technické problémy. Kanalizace, čistírny, chátrající domy. Jen málokterý starosta si tehdy řekl, že i technické opravy musí koordinovat někdo, kdo vidí budoucí kvalitní prostředí města jako smysl té snahy. Že nejde jen o to, aby město fungovalo technicky, ale aby se v něm také dobře žilo. S dobudováním infrastruktury a generační obměnou mizí ryze technický pohled a sílí zájem vytvořit si kvalitní prostředí pro život, na který budou místní hrdí a budou ve svém městě či obci spokojeni.

Ekonomických přínosů městského architekta je několik. Díky koordinaci záměrů ušetří budoucí předělávání realizovaných staveb. Kontroluje, aby byla výstavba optimální a financemi se neplýtvalo. Díky znalosti jiných měst a inovativních možností nabízí nová a efektivní řešení. Díky znalosti dotačních titulů upozorní na možné zdroje financí. Díky péči o kvalitu prostředí zvýší spokojenost obyvatel, sníží odliv lidí a nové aktivní přitáhne. V dnešní době „souboje měst“ je to zásadní.

František Lukl

předseda Svazu měst a obcí ČR, starosta města Kyjov

Obce a města působí na svůj urbanistický a architektonický rozvoj a na to, aby mezi dalším rozvojem a dědictvím nedocházelo ke kolizi, aby vše bylo nejen esteticky, ale i funkčně uspořádané. Ke splnění těchto nelehkých úkolů jsou městští architekti nezbytní. Dokáží ve spolupráci s obcemi a městy a často i občany plánovat a realizovat. Architekt vnímá prostor jinak než „nearchitekt“. V posledních letech dochází stále častěji již k prolamování „klasického“ tandemu obec, město a architekt a často jsou vtahováni i tzv. krajináři (krajinářští architekti). To celou spolupráci posouvá mnohem dále. V mých očích tím hlavním přínosem městského architekta je zejména zachování a péče o architektonickou a urbánní historii, budování v přítomnosti, plánování do budoucnosti, a to vše při udržení kontinuálního rozvoje a funkcí daného území s respektem k přírodě.

Vždy je výhodnější využít odborníků.

Nelze konstatovat, že má málo měst či obcí zřízenou pozici městského architekta. Městský architekt je využíván mnoha způsoby, nejen pravidelně v letité spolupráci, což je nejlepší model, ale i konzultačně ve chvílích, kdy je plánována jakákoliv další investice. 

Dle mého názoru může městský architekt v současné době pomoci mnoha způsoby. Může poradit, co a jak nyní realizovat, v jakém harmonogramu, může napomoci ve výběru, co upřednostnit a co tzv. počká, jaké materiály a jaké způsoby využít, jak využít daného prostoru a možností co nejefektivněji. Vždy je přece výhodnější v každé oblasti našich životů využít odborníků.