Petr Palička

výkonný ředitel Penta Real Estate CZ

Architektura a urbanismus mohou dnes podpořit obchod zcela zásadně. Základem je lokalita a dostupnost. I v Praze najdete neúspěšné koncepty, kde se zapomnělo na to, že komerční prostor musí být součástí běžného života anebo musí být na důležitém dopravním uzlu. Dnes už neplatí, že zákazník si svůj obchod najde. Lidem je třeba nabídnout příjemné a zajímavé prostředí, což není synonymum pro masivní finanční injekce do projektu jakéhokoli typu. Bez peněz stavět nejde, ale zajímavé řešení či dobrý nápad jsou důležité stejně, možná i důležitější. Zákazníci se musí cítit dobře – to je vedle dostupnosti klíč k úspěšnému projektu.

Je zapotřebí zapomenout na město, které má jedno centrum. Čím je sídelní místo rozsáhlejší, tím je nutné počítat s více centry či subcentry. Zvyšují se také požadavky na komplexitu nabídky. Dnes si už nejdete pouze koupit zboží, ale v daném místě strávit čas. Zákazníci si chtějí nakoupit, ale také se pobavit, najíst se, odpočinout. Proto roste úloha restaurací v obchodních centrech, najdete tam sauny, fitcentra, herny, dětské koutky.

Nejsem expert na obchod, proto nečekejte úvahu, že e-shopy zválcují dnešní obchodní centra. Nepřijde mi to pravděpodobné. Člověk je společenský tvor a v nejbližších desetiletích si nevystačí pouze s počítačem. Doufám. Lidé se chtějí bavit, chtějí zážitky. I když obojí svět počítačů nabízí ve stále dokonalejší formě, platí řečené – člověk je společenský tvor. A budoucí podobu měst budou dále určovat jeho zvyšující se nároky.

Jana Mastíková

hlavní architektka studia LOXIA

V životě města hrají obchodní plochy velkou roli. Lákají nás ven z bytů a nabízí nám své produkty a služby. Dříve měly obchody své jasné místo, byly vždy tam, kde proudilo nejvíce lidí čili na hlavních cestách, na náměstích a křižovatkách. To platí v urbanismu i dnes. Ale přesto to mají v dnešní době stále těžší, protože jim vyrostla nová konkurence v podobě internetových obchodů.

Trend je jasný, přes internet se bude prodávat stále více. I já sama nakupuji na internetu častěji než dříve. Nicméně jako architekt si myslím, že klasické kamenné obchody nezaniknou. Mohla bych to přirovnat k restauraci a bistru „take away“. Zatímco do toho druhého si jdete k pultu pro papírovou tašku s jídlem, do toho prvního jdete nejenom za jídlem, za jeho chutí a vůní, ale i za zážitkem z prostoru, za příjemnou obsluhou, za společností a celkově nasát jinou atmosféru, než jaká je u vašeho stolu doma. Vzali byste někoho na rande nebo na schůzku do bistra „take away“? Já tedy určitě ne!

A obdobná paralela je i u obchodů. Pokud mi kamenný obchod dokáže nabídnout větší zážitek než pouze zboží samotné, tak uspěje. Čas strávený nakupováním chci vnímat jako dobře strávený čas, chci objevit něco nového, něco vyzkoušet, někoho potkat a něco zažít. Jako architekti jsme tvůrci prostoru a tím, jak ho rozvrhneme, dokážeme mnohé. Mohu prostor pozvednout, ale také ho úplně pohřbít. A tím i zážitek v něm. Osobně se na přeměnu klasických obchodů v zážitkové galerie moc těším a v hlavě nad tím už přemýšlím.

Tomáš Ctibor

zakladatel a výkonný ředitel platformy 4CT

Jsem jednoznačně přesvědčen, že vliv zejména urbanismu na obchod byl, je a bude velmi zásadní. Distribuce a schopnost dodat zboží a služby co nejefektivnějším a udržitelným způsobem k zákazníkovi formovaly naše sídla vždy.

Žijeme však v době, kdy tradiční formáty začaly být v posledním desetiletí, zejména s vývojem technologií, postupně znejišťovány a objevuje se mnoho nových možností prodeje, které se v urbánních strukturách projevují jinak, a to zejména s rozvojem internetového obchodu, kde doručení k zákazníkovi není tolik vázáno na standardní typologie a formáty budov.

Obchod má a vždy měl i svůj sociální rozměr, a proto jsem přesvědčen, že klasické obchody v parterech měst, ale i různé koncentrované formáty nevymizí ani v budoucnosti. Je navíc otázkou, jak se projeví důsledky zcela výjimečné zkušenosti s globální pandemií, kde právě tolik potřebný sociální kontakt je největším rizikem. 

Už téměř patnáct let se ve svých přednáškách snažím zdůrazňovat, že dynamika vývoje, kterou zažíváme, nemá v dějinách lidstva obdoby a že tedy s řadou (možná většinou) tradičních metod a postupů při výstavbě neobstojíme a že klíčovým faktorem u nově navrhovaných prostor bude jejich flexibilita z hlediska užívání v čase. 

Ve střednědobém horizontu mnoho současných formátů prostor zůstane a budou se měnit jejich velikosti a obsah. Důležitým faktorem bude pravděpodobně to, že se budou upravovat formáty řetězců s nepotravinovým zbožím. V dlouhodobém horizontu bude klíčovou roli hrát i automatizace v doručování zboží, včetně možného využití „třetího“ rozměru a obecná mobilita v rámci sídel.

Kamil Mrva

hlavní architekt a jednatel studia Kamil Mrva Architects

V našich návrzích a realizacích se setkáváme s architekturou obchodů a služeb malého měřítka. Řešili jsme např. rekonstrukci objektu na potraviny v Trojanovicích, rekonstrukci a dostavbu proluky v Rožnově pod Radhoštěm či obnovu starých garáží na obchodní jednotky.

U všech těchto projektů byl urbanismus řešen parterem, v úrovni chodců a zároveň v kontextu místa obce či města. Vztah výlohy – prodeje zboží v pohledu zvenčí – je důležitou rolí samotné architektury. Snažíme se zároveň o estetiku prostředí bez velkého množství reklam a poutačů. Někdy si připadáme jako hasiči, kteří zrovna čistí po požáru dané místo či území.

Nároky na komerční prostory jsou různé, podle potřeby prodeje zboží. V dnešní době si můžete vše koupit na internetu, z prostředí svého domácího stolu či gauče. Chceme chodit do obchodu a být součástí veřejného prostranství, setkávání se s lidmi? Nebo nechceme chodit do obchodu a uzavírat se? 

Prodejní prostor budoucnosti? Virtuální prostor? Budou obrovské sklady a poštovní sítě, či dopravní distribuce „drony“ k našim domovům? Opravdu by mne to také zajímalo… Za sebe se přikláním k tomu, aby si lidé užívali svých hezkých bydlení, příjemného místa k práci a relaxaci a také pěkného prostoru při nakupování. Tak jak přistupujeme k navrhování obývacího pokoje, tak přistupujeme v dnešní době k navrhování současných obchodních prostorů…

TEXT: JOLANA ŘÍHOVÁ
FOTO: ARCHIV RESPONDENTŮ

Článek byl publikován v časopise ASB 04/2020.