Anketa: Udržitelnost ve výstavbě

Udržitelný přístup k výstavbě a provozu budov se v posledních letech dostává stále více do popředí, v posledním roce je navíc eskalován energetickou krizí. Přesto však v praxi panují rozdíly v přístupu k jednotlivým typům staveb.

Jak jsou využívány environmentální certifikace (WELL, BREEAM, LEED, SBTool CZ) pro jednotlivé typologie staveb? Co brání většímu uplatnění udržitelných principů u různých typů budov? Co by napomohlo většímu zohlednění environmentálních aspektů ve výstavbě?

Otázka: JAKÉ BARIÉRY STOJÍ V CESTĚ TOMU, ABY SE VŠECHNY TYPY STAVEB, VČETNĚ VEŘEJNÝCH, STAVĚLY UDRŽITELNĚJI?

Jiří Stránský, vedoucí týmu pro oblast udržitelnosti v CBRE

Vedle nové legislativy je osvěta cestou k většímu rozšíření udržitelnosti.

Energetickou krizi vnímám jako velkou příležitost, která mnohé bariéry do značné míry boří. I ti nejpragmatičtější vlastníci budov a developeři se nyní zajímají o energetické audity, obnovitelné zdroje a další opatření vedoucí ke snížení nákladů na provoz. Věřím, že tento trend bude pokračovat i po případném snížení cen energií nebo našem zvyknutí si na ně. Splnění přicházející legislativy samotnými technickými opatřeními v budovách již bude obtížné a neobejde se bez výroby energie z obnovitelných zdrojů na místě.

Prosazení dalších složek ESG (tedy sociální a řízení), které již nelze jednoduše přepočítat na dobu návratnosti, je do značné míry limitované hodnotami, vyspělostí a odvahou jednotlivých investorů. I nová legislativa tyto složky řeší jen okrajově. Rozšíření certifikací WELL, BREEAM a LEED do segmentu veřejných budov neočekávám, ty budou u nás vždy používány především u developerských projektů. Ostatní typy staveb však mohou z principů v nich obsažených vycházet bez samotné certifikace. Certifikační systémy stále pokládám za nejucelenější příručku k udržitelné budově.

A mnoho veřejných budov tyto principy, i když možná nevědomě, používá. Udržitelný přístup u veřejných staveb je tlačen také postojem veřejnosti, která se o udržitelnost jako takovou stále více zajímá. V tomto ohledu patří zásluha rovněž organizacím, jež mezi odbornou i širší veřejností šíří osvětu. Věřím, že vedle nové legislativy je právě toto cesta k většímu rozšíření udržitelnosti v našem oboru.

Šárka Tomanová, bývalá ředitelka Šance pro budovy

Udržitelnost je komplexnější koncept a dnes se pojí zejména s cirkulární ekonomikou.

Stavebnictví v EU i Česku se podílí 9 % na tvorbě HDP. Sektor také vyprodukuje třetinu odpadů z celkového objemu v EU a na konstrukci budov spotřebuje více než 50 % těžených surovin. To není udržitelný poměr. V současnosti se primární pozornost upřela na energetickou účinnost budov. Udržitelnost je ale komplexnější koncept a dnes se pojí zejména s cirkulární ekonomikou. Certifikace jsou dobrým sluhou, díky propracovaným metodikám se daří stavby posouvat do vyšších standardů.

Rozdíly pro různé typy staveb však nejsou tím hlavním problémem. Například český certifikát SBToolCZ má metodiky přizpůsobené rodinným, administrativním i školským budovám. Certifikují se však zejména novostavby nebo velké rekonstrukce, kde se navrhuje a mění celá konstrukce budovy. Udržitelnost je třeba řešit i na konci životnosti budovy a věnovat se šetrnému nakládání s odpady. Plošnějšímu uplatnění cirkularity na stavbách brání nedostatečná opora v právního předpisech.

Zákon o odpadech například nezná pojem recyklace, chybí specifické normy a právní předpisy, které by pomohly z odpadu snáze udělat recyklovaný výrobek, zejména u betonu nebo cihel. Již brzy budou k cirkularitě a udržitelnosti motivováni investoři. Návrh tzv. taxonomie bude podporovat dekonstruovatelné novostavby nebo ty, které obsahují konkrétní procenta znovu využitých komponent, recyklovaných nebo zodpovědně získaných obnovitelných materiálů. Trend je tedy jasný a bude na finančních institucích, aby ho uvedly do praxe, a tím znásobily udržitelnou výstavbu.

Josef Molnár, energetický specialista společnosti Magus EDH

Udržitelný přístup je třeba podpořit novelizací legislativy a navýšením dotačních pobídek.

Téma udržitelnosti v oblasti developmentu a stavebnictví je provázáno s celou řadou vzájemně propojených aspektů, které ovlivňují míru jejich využívání – od územního plánování až po povolovací procesy umožňující instalaci udržitelných technologií. Nutným základem jsou právě změny územních plánů měst, které by prvně povolovaly stavět rezidenční i administrativní budovy ve městech namísto rozšiřování do periferií, což by výrazně podpořilo udržitelnou mobilitu měst a zdravý životní styl obyvatel. Ten souvisí i s efektivnějším hospodařením s energiemi v podobě snížení spotřeby nebo instalací technologií.

Každá budova, rezidenčního i veřejného typu, je však v tomto ohledu specifická a vyžaduje řešení na míru odpovídající jejímu stavu. Důležité je ukázat, že udržitelné technologie a alternativní zdroje energie jsou reálnou cestou, bez které se neobejdeme. K této změně smýšlení ve společnosti za poslední rok postupně dochází, přesto ji bude nutné ještě více podpořit. Ať už novelizací příslušné legislativy, která by již nyní usnadnila povolovací procesy pro instalaci udržitelných technologií u všech typů budov, nebo navýšením dotačních pobídek na jejich samotné pořízení.

Takto motivováni ale mohou být i developeři k ekologičtější výstavbě, aby se uchylovali k využití kvalitnějších materiálů nebo šetrnému nakládání s odpady. K tomu částečně slouží environmentální certifikace, které obecně ukazují, do jaké míry jsou developeři již nyní ochotni investovat do trvalé udržitelnosti.

Petr Valeš, manažer kvality a rozvoje JRD Development

Většímu uplatnění udržitelných principů brání osvěta a vyšší vstupní investice.

Rozvoji udržitelné výstavby dlouho bránilo malé povědomí o jejích výhodách mezi developery i samotnými klienty, kteří si vybírali především podle ceny a lokality. A trh se tomu samozřejmě přizpůsoboval. Až energetická krize odhalila pravý význam šetrného a energeticky úsporného stavebnictví. Většímu uplatnění udržitelných principů u různých typů budov podle mě brání dva základní faktory.

Každý konkrétní projekt (pokud není na klíč) je svým způsobem originál a mezi investory, architekty i projektanty často chybí osvěta v tom, jaké jsou pro něj ty nejvhodnější možnosti udržitelných řešení. Možnou bariérou mohou být také vyšší vstupní investice, které často odrazují i samotné klienty. Musíme si však uvědomit, že na projekt je třeba nahlížet v rámci celého jeho životního cyklu, kdy se prvotní investice (která může být u udržitelné budovy vyšší) poměrně rychle vrátí díky úspornějšímu provozu. A to i díky větší osvětě uživatelů, kteří se naučí naplno využít potenciál energeticky úsporných budov.

My se šetrné výstavbě věnujeme již 20 let a své zkušenosti a znalosti rádi sdílíme. Certifikáty považujeme za užitečné. U naší první administrativní budovy Viadukt Anděl proto nyní aspirujeme na mezinárodně uznávanou certifikaci LEED Gold v4, která hodnotí vliv budovy na životní prostředí a na zdraví svých uživatelů.