Anketa: Vládní čtvrť v Letňanech

Premiér a pražský primátor se v září opět dostali do sporu ohledně plánu na vybudování tzv. vládní čtvrti v pražských Letňanech. Na státních a městských pozemcích v blízkosti konečné metra C by měl vzniknout soubor budov pro široké spektrum vládních úřadů, který podle ÚZSVM přinese značnou úsporu.

Moderní a energeticky úsporný komplex nemá být podle ředitelky úřadu Kateřiny Arajmu žádným úřednickým ghettem a má snížit nyní téměř půlmiliardové roční náklady na provoz státních budov. Uvolněné historické budovy v centru by se mohly stát muzei, galeriemi a také bytovými domy.

Otázka

Jak hodnotíte plán vybudovat v pražských Letňanech novou tzv. vládní čtvrť? Za jakých podmínek je to dobrý nápad?

Klára Filaunová
specialistka pro strategie a urbánní procesy

V plánu vybudování tzv. vládní čtvrti vidím primárně záměr a snahu o zefektivnění státní správy obecně, a to hodnotím velmi pozitivně. Jako urbanistka a specialistka pro strategie a urbánní procesy ve společnosti 4ct tuto snahu velmi vítám, protože z praxe vím, jak dokážou procesně neefektivní instituce komplikovat samotný rozvoj města, natož státu.

Také historie nám potvrzuje, že jednou z cest, jak je možné iniciovat rozvoj problematických lokalit, je právě umístění státních institucí a služeb.

Tento impuls spolu s rozvojem kvalitní infrastruktury je schopný přinést do území další, jak veřejné, tak soukromé investice a zformovat kvalitní udržitelné město s vyváženým mixem funkce bydlení, obchodu, služeb a administrativy.

Tím směřuji k důležité otázce a tou je lokalita. Právě díky své zásadní iniciační roli pro rozvoj lokality je nutné pečlivě zvážit, kde tento veřejný záměr umístit.

Veřejná instituce nebo služba jako iniciační nástroj rozvoje dokáže pomoci právě problematickým lokalitám vnitřního města, které by bez tohoto prvotního vstupu obtížně přitáhly investory. Proto by toto rozhodnutí mělo být zformulováno na základě pečlivé analýzy současného stavu území tak, aby přineslo benefity právě tam, kde jsou nejvíce potřeba.

Tím také odpovídám na druhou část otázky: Ano, vybudování vládní čtvrti je dobrý nápad, nicméně pouze za podmínky, že rozhodnutí o lokalitě bude učiněno poučeně a s vědomím tohoto záměru jako silného iniciačního nástroje, který dokáže vyplnit městské jizvy.

Ondřej Tuček
architekt

Umístění, podoba či velikost budov nejvyšších státních institucí jsou vždy spojeny s myšlenkou státnosti a reprezentují étos či ideál, ke kterému země směřuje.

V případě centra Prahy takové byly ministerské paláce z počátků první Československé republiky architektů Františka Roitha, Josefa Fanty či Antonína Engela v duchu monumentální tradice, vystřídané vzápětí avantgardními projekty Kamila Roškota či Jaromíra Krejcara pro Petrskou čtvrť a Letenskou pláň (nakonec vznikla jen budova Ministerstva vnitra).

I záměry 60. let uvažovaly o umisťování vládních a parlamentních budov v centru města, jako například Národního shromáždění Karla Pragera hned vedle Národního Muzea.

Fakt, že obě komory parlamentu od 90. let sídlí v historických palácích Malé Strany, je snad nejvíc ze všeho obrazem snahy ukotvit mladou demokratickou moc více do historické tradice i přes evidentní provozní těžkosti.

Sebedůvěra státu ve svou schopnost vybudovat reprezentativní sídla státních institucí se tedy nyní vrací na scénu se záměrem vystěhovat vládní čtvrť na pole za konečnou metra.

Tato myšlenka ale vyvolává vícero otazníků – například proč sestěhovávat úředníky na jedno místo, a zároveň prosazovat digitalizaci státní správy, která míří naopak k decentralizaci? Nebo jak stát míní naložit s tolika uvolněnými kancelářskými budovami v centru? A nemá Praha náhodou spíše trochu jiné problémy, třeba málo bytů, nebo nedokončenou dopravní infrastrukturu?

Tím nechci říci, že se v Letňanech nemá stavět – například myšlenka na výstavbu nové nemocnice pro severní část hlavního města a Středočeského kraje dává rozhodně větší smysl než megalomanské ambice jednoho politika.

Jana Mastíková
architektka

Vymyslet, nakreslit, prosadit, zrealizovat, a nakonec i zabydlet novou čtvrť je nelehký úkol, a to máme jako architekti z LOXIA několik takových čtvrtí a celků již za sebou. Co by měla tedy nová čtvrť splňovat, aby byla funkční? Nová čtvrť bude vždy součástí města, a proto by především měla býti na prvním místě městem.

Co ale dělá město městem? Jsou to domy, ulice a náměstí? Ano, ale to nestačí, podle našeho názoru je to především o rozmanitosti náplně a funkcí. Nejde ani tak o budovy samotné, ale spíše o to, kdo v nich žije a sídlí.

Hlavní kostru města by mělo vždy tvořit bydlení, aby však nevznikaly čtvrtě, které jsou přes den prázdné, je třeba mezi domy obytné vložit i místa, kde se pracuje, případně chodí do školy. Aby ti, co ráno z bytů odjedou, byli nahrazeni těmi, kdo přijedou do čtvrti pracovat nebo studovat.

Jedině tak může vzniknout a uživí se rovina třetí, kterou jsou služby. A mezi nimi může být vše od kavárny či restaurace, přes drobné živnostníky, ale i lékaře, fitness centra, jazykové kurzy až po supermarket nebo prodejnu designového nábytku. A nad tím vším se pak na významných místech může vznášet rovina čtvrtá, kterou je myšlena kultura.

K tomu všemu je ještě třeba dodat, že město je tvořeno budovami a prostory mezi nimi, které tvoří ulice, náměstí, nábřeží nebo parky. Kvalita města často není o kvalitě jeho budov, ale o kvalitě právě těch prostorů mezi nimi. Co tedy dělá město městem? Je to vyvážená rozmanitost jednotlivých funkcí a kvalitní veřejný prostor.

David Neuhäusl
architekt

Strategické plánování. Trvale udržitelný rozvoj. Transparentní proces, koordinace a komunikace. Polyfunkčnost. Efektivita. Smysl. To vše tento plán popírá anebo zcela postrádá. Vytváření monofunkčních oblastí na periferii je překonaný, neefektivní přístup, který by způsobil problémy nejenom v Let­ňanech.

Odsun institucí z centra znamená úbytek standardního občanského života a prohlubování „disneylandizace“, zatímco zcela nekoncepční procesně-plánovací stránka tohoto záměru nás přenáší chronologicky do minulého století a politicko-geograficky tisíce kilometrů na východ.

Ohledně jediného relativně relevantního argumentu pro vznik této čtvrti, tedy ekonomické neefektivnosti některých ministerských budov i následné ekonomické synergie, vyvstává zásadní otázka: opravdu je správnou odpovědí úřednické ghetto uprostřed polí, které nahrazuje standardní správu majetku megalomanským projektem celostátního významu?

Cum grano salis nikoli, a to nehledě na mnohem důležitější priority v měřítku ČR i standardní neschopnost veřejné správy dokončit jakýkoli náročnější projekt bez násobného navýšení rozpočtu a v původním termínu. Existuje na tomto záměru cokoli pozitivního?

Krom toho, že z plánování měst vytvořil do určité míry téma veřejné diskuse, je to v principu správná reakce ze strany hlavního města, jehož oponentní návrh v podobě polyfunkční čtvrti je minimálně posun správným směrem. Především však představuje naději, že se tato populistická “vize” nedostane do jakékoli další fáze.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 5/2019.