Čeká nás revoluce ve stavebnictví, vzkazuje architekt Pavel Horák

Oproti západní Evropě u nás výstavba vícepodlažních dřevostaveb stále naráží na zastaralé požární předpisy. Blýská se s českou legislativou na lepší časy? Nejen o tom jsme mluvili s architektem Pavlem Horákem, který se v ateliéru prodesi/domesi věnuje již přes 20 let navrhování a realizaci dřevostaveb.

Tlak na nízkou energetickou náročnost, snižování emisí CO2 a udržitelný přístup k výstavbě v souvislosti s požadavky Green Deal budou stále více zvyšovat nároky na použití obnovitelných materiálů ve výstavbě. Jaký předpokládáte budoucí vývoj ve stavebnictví?

Za mě nás čeká doslova revoluce v přemýšlení a používání nových materiálů. Už nyní jsme na jejím prahu a je to znát, že se myšlení i velkých hráčů na stavebním a developerském trhu mění. Očekávám, že konečně dojde i na materiály nosných konstrukcí, kde se budou více a více vyskytovat obnovitelné a recyklovatelné materiály minimálně v kombinaci s těmi konvenčními. A dřevo prozatím nemá de facto konkurenci.

Zdá se, že i u nás již dochází ke zlomu v oblasti vícepodlažních dřevostaveb. Developeři jako Skanska či UBM Group připravují v ČR bytové projekty s využitím dřeva. Kromě toho proběhl v lednu v Poslanecké sněmovně seminář podporující změnu českých požárních norem a předpisů. Jak to aktuálně s legislativou vypadá?

Pomyslnou štafetu nyní přebral UCEEB při ČVUT, který připravuje podklady pro nový normový rámec. Pro nás je důležité, abychom se bavili o reálném horizontu tří čtyř let, kdy budeme moci u nás běžně stavět vícepodlažní objekty ze dřeva. I nyní to jde, ale umí to spočítat a prosadit jen hrstka odborníků.

Zásadní je to hlavně pro Prahu a další velká města, kde chceme stavět běžně dřevěné domy o šesti až osmi podlažích. Nejde nám tedy o žádné mrakodrapy a potřebné technologie jsou již připravené, a i u nás rozšířené.

Do jaké míry jsou zpracovatelé dřeva a výrobci dřevěných CLT a LVL panelů u nás schopni pokrýt předpokládanou zvyšující se poptávku po obnovitelných stavebních materiálech?

Velká část, nebojím se říci dokonce většina, tuzemské produkce jde bohužel na vývoz. Zároveň vznikají nové a nové kapacity, a ty stávající se zefektivňují a rozšiřují. Jsem tedy optimista a přepokládám, že v tomto úzké hrdlo nebude. Důležité ale je, aby si i stát vzal za své, že u nás vytěženému dřevu budeme dávat maximální možnou přidanou hodnotu a přestaneme vyvážet ve velkém základní surovinu.

Jaká je situace u architektů a projekčních kanceláří? Dokážou navrhovat a projektovat vícepodlažní dřevostavby s využitím moderních technologií, včetně hybridního řešení?

Za poslední rok dva se do pomyslného klubu přidávají další a další architektonické kanceláře, které touží po té své první velké stavbě ze dřeva. Pro mnohé je to samozřejmě úplná novinka, a některým i pomáháme jejich první projekty zvládnout. Zároveň jsou už dnes u nás i další specializované staticko- konstrukční kanceláře, které mohou architektům poskytnout potřebné zázemí a servis.

Úspěch projektu vždy stojí a padá na kvalitě realizace. Jsou realizační firmy u nás připravené na výstavbu vícepodlažních dřevostaveb či hybridních staveb?

Ano, jsou. Není jich prozatím mnoho, ale budou zřejmě do budoucna postupně i přibývat. Aktuálně to vypadá, že se rýsuje jakási pomyslná „velká čtyřka“ těch nejvýraznějších. Zpravidla se jedná o specializované dřevařské firmy, které původně vyrostly na jiných stavebních druzích. Mají technicky velmi zdatné týmy, za sebou dlouhou historii, nespočet dokončených projektů a nebojí se nových výzev.

Vzhledem k tomu, že v našem oboru mezi námi panuje dobrá komunikace a koordinace, tak vidím i obrovský potenciál ke spolupráci a propojení v případě opravdu velkých projektů. To je ostatně třeba běžné v německy mluvících zemích.

A nakolik jsou osvícení a odvážní investoři u nás, aby svůj záměr chtěli realizovat s využitím obnovitelných materiálů? Je situace stále diametrálně odlišná od západní Evropy? Můžete jmenovat zahraniční příklady realizací těch typologií dřevostaveb, které vám v českém prostředí doposud chybí?

Situace se rapidně mění. Jak se objevily první dva tři velké projekty od předních hráčů na trhu, tak se rychle přidávají i další. Ne vše je již veřejné, ale ze zákulisí aktuálně vím o minimálně jednotkách desítek připravovaných projektů. Především bytové výstavby, ale také administrativních budov a dalších. Na západ od nás se dřevo již adaptovalo do všech stavebních druhů, a tak se staví a připravují například kulturní stavby, letištní terminály, nebo dokonce stadiony ze dřeva.

Z připravovaných projektů bych zmínil nový terminál na letišti v Curychu od ateliéru BIG, stadion Forest Green Rovers ve Stroudu ve Velké Británii od Zaha Hadid Architects, koncertní sál v Norimberku od architektů Gillese Retsina a Stephana Markuse Albrechta či již realizované kulturní centrum a hotel Sara Kulturhus ve švédském Skellefteå od White Arkitekter. Situace je tedy sice odlišná, ale jako optimista věřím, že brzy vše doženeme.

Jaké projekty aktuálně připravuje váš ateliér?

Mám velkou radost, že pracujeme na velmi různorodé skladbě projektů. Nejčastěji se vyskytují bytové domy a administrativní budovy, ale pracujeme i na školních nebo výrobních objektech a urbanistických celcích. K tomu se pravidelně účastníme architektonických soutěží, kde jsou ta zadání někdy opravdu pestrá.

Dlouhodobě se věnujete osvětě v oblasti udržitelného stavění ze dřeva. Letos pořádáte již 18. ročník Salonu dřevostaveb, který proběhne 19. dubna v CAMPu (Centrum architektury a městského plánování) v Praze a bude doprovázen do 17. května výstavou na piazzettě Národního divadla. Na co se mohou návštěvníci salonu těšit?

Letos chystáme na zahajovacím večeru představit dvě opravdu výrazné evropské osobnosti zabývající se dřevěnou architekturou. Přednášet přijedou Helmut Dietrich z Rakouska a Reiulf Ramstad z norsko-dánského studia, což bude určitě velmi inspirativní.

Každý má svůj přístup a rukopis. Jeden je tvůrce velkých a vícepodlažních staveb ze dřeva a druhý sice více komorních staveb, ale zato více tvarově unikátních. Navazovat bude 20. dubna Den dřevěné architektury se zahájením venkovní expozice na piazzettě Národního divadla, která, jak věříme, rozvíří veřejné povědomí o dřevěné architektuře.