Jaromír Kročák: Spolupráce s městem je o hledání nejlepších řešení

Architekt Jaromír Kročák se dlouhodobě věnuje rozvoji města Soběslav. Za jeho podporu kvalitní architektury v regionu a mnohaletou profesionální práci architekta mu bylo letos v září uděleno ocenění Architekt obci 2020. Podělil se s námi o své dosavadní zkušenosti.

Jak jste se dostal ke spolupráci s městem Soběslav?

Moje spolupráce s městem se vyvinula postupem času, kdy jsme na začátku v roce 1998 s ateliérem uspěli ve výběrovém řízení na studii využitelnosti soběslavského hradního paláce. Byli jsme vybráni z několika oslovených ateliérů. Velice mě to potěšilo, neboť jsem se v tomto městě narodil a do svých osmnácti let jsem tady bydlel. Po mnoha letech jsem se sem obloukem ze světa vrátil a měl jsem příležitost podílet se se svým ateliérem na záchraně místního středověkého rožmberského hradu, v té době na pokraji zániku.

Během dalších dvaadvaceti let jsme uspěli ještě v několika dalších výběrových řízeních v tomto městě.  Město Soběslav zatím nemá vytvořenou pozici městského architekta. Ovšem vedení radnice je složené z osvícených zástupců samosprávy, a přestože to občas není jednoduché, dá na podněty a rady architektů, kteří zde působí a kteří postupně spoluvytvářejí celkové prostředí města.

Co se vám za dobu vašeho působení v Soběslavi podařilo prosadit či realizovat? Jaké jsou vaše další plány?

Na počátku to byla revitalizace soběslavského hradu. Jednalo se o dlouhý dvanáctiletý vývoj této zakázky, kdy přes počáteční odpor památkářů se nakonec dotáhla celková rekonstrukce do vítězného konce, a podařilo se nám vložit do hlavního hradního křídla dvoupodlažní celoskleněný kontejner, ve kterém je umístěna městská knihovna s navazujícími prostory. Byl to docela složitý proces a postupně v průběhu zhmotňování představy o konečné podobě díla jsem nakonec zůstal s panem starostou sám, kdo věřil v kladný výsledek.

Nakonec ale všechno dobře dopadlo, a dokonce i památkáři na svém semináři o soběslavském hradu prezentovali tuto akci jako velmi zdařilou, jako možnou alternativu záchrany památky, ovšem díky jejich bedlivému dohledu. Postupně následovaly další akce. Přestavba kina na kulturně společenské centrum včetně úpravy přilehlého parku, rekonstrukce staré historické radnice, rekonstrukce a přestavba smuteční síně na hřbitově a celková rekonstrukce a revitalizace náměstí Republiky a přilehlých ulic.

Spolupráce s městem a kladné přijetí našich realizací veřejností nám přineslo ještě několik dalších soukromých zakázek v tomto městě, jako například přestavbu administrativní budovy firmy Fert. V současné době se zabýváme parkem u kostela sv. Víta, který bezprostředně navazuje na centrální plochu náměstí. Nyní je studie na tento prostor v rozpracovanosti připomínkovaná veřejností do konce září a potom bude následovat dopracování studie do výsledné podoby.    

Jak dlouho trvá, než spolupráce s městem začne přinášet výsledky?

Je to dlouhodobý proces. Je to o vytrvalosti, serióznosti ve vzájemném vztahu, v dodržování nejenom smluv, ale především daného slova, o snaze o co nejlepší řešení, které přinese městu vyšší úroveň prostředí s minimálními nároky na provoz, údržbu a efektivní hospodaření s energiemi. Je to také o vzniku vzájemné důvěry.

Tak jako v Soběslavi spolupracujeme i s dalšími městy a není vůbec jednoduché uspět v soutěžích a výběrových řízeních, zaujmout nové investory a zakázky zdařile zrealizovat. Velice pozitivní je, když architekt obstojí a investoři se na něho obracejí opakovaně. Když požadují jeho styl tvorby, vědí, co od něho čekat a mají jistotu, že přistoupí k jejich zakázce odpovědně a inovativně.

Dobrá spolupráce není jenom o zpracování návrhu a projektové dokumentace. Je to především o pochopení místa, o komunikaci a dostatečném vzájemném porozumění mezi architektem a klientem. 

Tématem tohoto vydání je městský architekt. Jaká jsou podle vás úskalí spolupráce obce a městského architekta? 

Role městského architekta je velice náročná. Vyžaduje nejenom dokonalou znalost prostředí a odborné předpoklady k výkonu této funkce, ale i schopnost komunikovat s lidmi, srozumitelně seznamovat vedení města a veřejnost s vizemi rozvoje a udržitelnosti sídla, vidět do budoucna a nejenom rozumově, ale i intuitivně rozpoznat, jakou cestou se dále ubírat.

Mnohdy městský architekt narazí na lobbistické skupiny, na „vyšší zájmy“, na agresivní odpor účelově založených hnutí. Je potřeba projít těmito zkouškami bez ztráty své identity, konzistence nestranného objektivního rozhodování s profesionálním přístupem k daným tématům. Sám mám určité zkušenosti z působení na pozici městského architekta před mnoha lety v jihočeské Kaplici – a často to nebylo zdaleka tak jednoduché.       

V České republice je v současné době kolem 130 měst a obcí, které mají městského architekta. Více je však obcí, které služeb městského architekta nevyužívají. Proč si myslíte, že tomu tak je?

Postupně města přicházejí na to, že funkce městského architekta je velice důležitá. Samozřejmě, jsou i negativní zkušenosti, kdy se tato funkce překlopí do jakési pozice úředníka, který slepě plní pouze požadavky radnice a není pak velkým přínosem pro rozvoj daného sídla, ale spíše dalším nefunkčním a těžkopádným stupněm v rozhodování.

Velkou roli hraje osobnost architekta. Znám několik svých kolegů na těchto pozicích a jsou opravdu výborní. Pro město je požehnáním, pokud se i na straně samosprávy nacházejí osvícení lidé schopní přijímat i nepopulární opatření, která jim nepřinášejí zrovna kladné body do voleb, ale jsou důležitá v dlouhodobějším horizontu rozvoje obce.

Jak může městský architekt pomoci zastupitelům města? Jakou roli sehrává při plánování rozvoje města?

Tím, že jim otevře oči a předloží jim vize, o kterých předtím neměli ani tušení. A že je nadchne pro smysluplné kroky, ke kterým by se sami o sobě neodvážili a které mají logiku, a ještě něco navíc. To je umění městského architekta, snést argumenty a ucelenou představu, jak by město mělo dále fungovat.

Proto je to tak náročné, najít opravdu správnou osobnost na pozici městského architekta. Mám za to, že tuto funkci nemůže zastávat každý. Kromě bezúhonnosti, odborných znalostí a konzistentního jednání musí mít i dáno shůry. 

Co by napomohlo tomu, aby více českých měst a obcí zavedlo pozici městského architekta?

Je to sdílená kladná zkušenost z jiných měst. Asi by tomu výrazně nepomohla legislativní změna pro pozici městského architekta v profesním řádu, ale je to myslím především o profesionalitě zvolených architektů na těchto pozicích.

Ona potřeba poradit se s architektem vyplyne postupně u většiny sídel, zvláště nyní s ohledem na chaos kolem nového stavebního zákona. Vždyť to je bezvadné poradit se s někým, kdo tomu opravdu rozumí.