Martin Stára: Kancelář je dnes více místem, kde se potkávají týmy
O zhodnocení proměn pracovního prostoru jsme požádali architekta Martina Stáru z ateliéru Perspektiv, které se v posledních letech věnuje navrhování kanceláří pro české i zahraniční společnosti. Ateliér Perspektiv získal vloni za své projekty významná světová ocenění jako například German Design Award 2020 nebo Frame Awards 2020.
Kancelářské prostory prošly v posledních letech řadou změn. Korporace dávají stále větší důraz na to, jak kanceláře vypadají, jak fungují a jak se v nich zaměstnanci cítí. Kanceláře se staly vizitkou firmy. Loňský rok pak přinesl změnu radikální: nebývalé využití práce z domova.
Jak si představujete svůj ideální pracovní prostor? A jak řešíte současnou situaci – pracujete více z domova?
Moje ideální pracovní prostředí se primárně skládá z iPadu, sluchátek, dobrého kafe a příjemných lidí. Toho se mi pravidelně dostává v našem studiu včetně ergonomické pracovní židle.
Na podzim jsme kancelář neuzavřeli, pro týmovou a kreativní práci je mnohem efektivnější pracovat u jednoho stolu, mít možnost se rychle organizovat a řešit situace na projektech. Minimalizujeme kontakty mimo tým a zatím se nám podařilo kancelář v tomto režimu udržet v chodu bez celkové karantény. Přesto jsme nyní na cca 30 % na home office. Již před covidem jsme používali nástroje pro práci na dálku díky našim mezinárodním klientům. Pro chod kanceláře od založení používáme hodně digitálních nástrojů, a tak je vždy vedle pauzáku a tužky i iPad.
Vloni jste s vaším ateliérem Perspektiv získali hned několik ocenění: Winner v kategorii Interior Architecture v soutěži German Design Award 2020 za realizaci kanceláří technologického hubu ICT giganta EOH. Tento projekt byl také zařazen mezi pětici světově nejlepších projektů nominovaných na ceny Frame Awards 2020. Interior Design Magazine vám udělil nominaci Best of Year v kategorii Co-working Space za prostory Base4Work. V čem je váš přístup výjimečný?
Našim cílem je být mezi špičkovými českými ateliéry a nabízet kvalitu a profesionalitu bez kompromisů. Vzhledem k tomu, že jsme na trhu poměrně krátce, je to pro nás velká výzva, ale zatím se nám daří získávat důvěru klientů a stále se posouvat. K projektům přistupujeme se zápalem, nebojíme se hledat nové přístupy a spolupracujeme s klienty, kteří s námi sdílejí naši vizi o tom, že kvalitní architektura a design může zásadně zlepšit život člověka.
Jak se mění v současné době zadání od investorů pro vás architekty?
Investoři se aktuálně připravují na různé scénáře vývoje a hledají strategie, jak redukovat plochy kanceláří. Je však složité v současné situaci dělat jakékoliv závěry, a proto je většina projektů spíše na úrovni konzultací a návrhu krátkodobých opatření. Je cítit velká opatrnost a nejistota, do čeho investovat. Mimo kanceláře vnímáme velký zájem o soukromé bydlení a také projekty pro individuální rekreaci.
Mnoho krizových opatření se zachová, jen se pro ně bude hledat optimální forma. A to je příležitost pro architekty a designéry.
Jak budou podle vás využívány kanceláře v budoucnu? Budou více sdíleny? Stanou se především místem setkávání? Vrátí se obliba coworking prostorů? A jakým směrem předpokládáte, že se bude vyvíjet architektura kanceláří?
Změna v kancelářské typologii probíhá od osmdesátých let a prvních počítačů, skutečnou revoluci přinesly laptopy, chytré telefony a globální síť. Covid výrazně akceleroval trendy, které sledujeme od založení našeho studia, tedy sdílené pracoviště a práci na dálku. Nyní se proto znovu transformují kanceláře i konzervativních firem, které ještě před rokem tvrdili, že každý musí mít pracovní místo a budovali nekonečné prostory, které nakonec ani nedokázali naplnit. Hledá se tak nový smysl kanceláří jako místa, které primárně neslouží jen práci. Kancelář je spíše místem, kde se potkávají týmy, které mají dobré zázemí pro videokonference a také nahrazují jinak uzavřenou základní infrastrukturu města (kavárny, tělocvičny, atd.).
Všichni, myslím, chápou složitost současné situace, ale život musí dál nějak fungovat. Věřím, že i po tom, co se situace stabilizuje (ať už to znamená cokoliv), tak se mnoho krizových opatření zachová, jen se pro ně bude hledat optimální forma. A to je příležitost pro architekty a designéry. Jsme rádi, že se kanceláře posouvají k střídmějšímu a praktičtějšímu designu a že doba klouzaček z kanceláří Google už je za námi. Nikdy jsme totiž nevěřili, že jsou pro firmu přínosné.
Jaký vývoj v kancelářském sektoru sledujete v zahraničí? Můžete uvést nějaké inspirativní příklady architektonického řešení?
Kancelářský design je díky mezinárodním společnostem velmi propojený, ale v Česku jsme moc inspirace nikdy nenašli. Důvodem může být i to, že v Česku bylo zvykem architekty najímat spíše na vizuální stránku, než na consulting a návrh strategie. Dlouhodobě sledujeme práce průkopníků kancelářského designu mezi architekty, jako je studio O+A, Kinzo nebo Blitz. Když jsme se s nimi v loňském roce potkali v Amsterdamu na předávání Frame Award, tak jsme si mohli osobně potvrdit, že řešíme podobné problémy jako v Americe, jen v jiném měřítku a rozpočtech. Přesto doufáme, že je naše tvorba kvalitativně na podobné úrovni.
Jsme rádi, že doba klouzaček z kanceláří Google už je za námi.
Kromě vlastního ateliéru Perspektiv jste také spoluzakládal startup The Greenest Company, který se zaměřuje na analýzu pracovních podmínek v českých kancelářích a jejich zkvalitňování s pomocí zeleně. Studie potvrzují, že kvalita vzduchu, množství CO2, vlhkost, akustika a řada dalších faktorů výrazně ovlivňují spokojenost zaměstnanců společně s jejich výkonností. Jak si vedou české kanceláře?
U GRNTS jsme byli pouze na začátku, po dvou letech jsme se rozhodli soustředit pouze na Perspektiv. České kanceláře si díky relativně striktní hygienické normě nevedou úplně špatně, ale problematika CO2 je často problémem podinvestovaného technologického řešení budov. Kvalitní architektonické řešení interiéru může hlavně ovlivnit ergonomii prostor a dobré umělé či denní osvětlení. Vše je nakonec hodně postavené na dobře nastaveném rozpočtu a strategii investice. Bohužel se stále najdou firmy, které nejsou ochotny nebo schopny nalézt dostatečný rozpočet pro své kanceláře, čímž nakonec nejvíce trpí jejich vlastní zaměstnanci.
Administrativní budovy přestávají být už i u nás samostatnými ostrůvky bez napojení na okolní zástavbu. Architekti a developeři se již snaží řešit veřejný prostor, zastoupení zeleně, občanskou vybavenost v místě, urbanistické vazby. Někdy více a někdy však méně se to daří realizovat. Jsou podle vás již investoři a samosprávy osvícenější než před lety?
Určitě ano, na kancelářském trhu je dobře patrné, jak je důležitý tlak od klientů. Nakonec je totiž investice do okolí a vybavení staveb win-win pro obě strany. Nájemníci jsou ochotni zaplatit za mnohem větší nájmy, pokud dostanou kvalitní zázemí. I z této složité doby vyjde mnoho firem ve velkém zisku a budou preferovat kvalitní prostory na dobrých adresách.
Bohužel je tento trend z pohledu měřítka města „v plenkách“ a teprve se učíme, jak jednat mezi městem, občany a developery. Ti ve veřejnosti stále vyvolávají negativní konotaci, a proto s nimi místo dialogu o hodnotě veřejného prostoru vedou zbytečný boj, který nakonec vede pouze ke stagnaci území. Pokud se podíváme do zahraničí, je vidět, že dopad kvality veřejného prostoru na kvalitu života a hodnotu nemovitostí je obrovský. I proto jsme se tomuto tématu začali ve studiu více věnovat.
Architekti by se měli soustředit na témata, která jsou schopní reálně ovlivnit a nesnažit se „zachránit svět“.
V rámci urbanismu města je dnes snahou funkce provázat. Nebudovat již samostatné velké administrativní komplexy, které zůstávají večer vylidněné, ale jít cestou multifunkčních čtvrtí WORK & LIVE. Je to budoucí cesta směrem k udržitelnosti?
Jsem rád, že se v Praze relativně daří kombinovat funkce ve městě (v rámci našich měřítek) i v plánovaných rozvojových plochách. Nevznikají tak obří zóny, které žijí jen během pracovního týdne, jako je třeba London City, které musí za současné situace připomínat sklobetonové město duchů. Diverzita a flexibilita je z našeho pohledu základním předpokladem udržitelné výstavby.
Přemýšlení o funkcích je však hluboce zakořeněné v našem uvažování, normách a legislativě. Začít znovu vnímat prostor, jeho krásu a hodnotu bez ohledu na to, jestli je pro bydlení nebo práci, je jedním z hlavních úkolů při přípravě budov i měst. Logicky na to navazuje náš přístup k infrastruktuře města a možnost sdílení dopravy. I při návrhu interiérů kanceláří se inspirujeme, jak v kavárnách, tak obývacích.
Jaké před námi stojí výzvy v rámci oboru a v kontextu vývoje společnosti – čím by se podle vás měli architekti zabývat?
Myslím, že architekti by se měli v první řadě soustředit na témata, která jsou schopní reálně ovlivnit ve svém okolí, a nesnažit se „zachránit svět”. Jsme v první řadě lidé a přehnané ambice vedou maximálně k frustraci a zklamání z nesplněných slibů. Měli bychom sami sebe více vnímat jako součást společnosti, komunikovat mimo architektonickou komunitu. V tomto již teď vnímám obrovský posun a děkuji všem kolegům, kteří se těmto tématům věnují.
Myslím, že máme velmi specifický pohled na svět, kdy hledíme dopředu a posouváme hranice možného a na druhé straně vycházíme z obrovské tradice a historie. Žijeme v době dramatických, až nepřirozených změn a architektura je v kontrastu s digitálním světem tou klidnou, statickou složkou. Pokud dokáže být krásná, plná života a překračovat životností generace, je pak přirozeně udržitelná a odpovědná. Bohužel, jak vidíme kolem sebe, se to daří jen málokteré budově.
Kam se chcete v průběhu dalších let s vaším ateliérem posunout? Jaké jsou vaše ambice, cíle a sny?
Naší ambicí je být mezi nejlepšími studii v ČR, nejen kvalitou architektury, ale i fungováním ateliéru. Aktuálně se začínáme zabývat i veřejnými stavbami a prostorem na úrovni projektů a doufáme, že se nám je brzy podaří i realizovat. Naším cílem je vytvořit důvěryhodnou a známou značku, silný tým a být součástí projektů, které mají silnou vizi a společenský dopad ve všech aspektech života. Chceme si držet specializaci v určitých oblastech, tak jak se nám to podařilo v kancelářském designu. Proto nyní mimo kancelářský design pracujeme i na dalších tématech, jako jsou dřevostavby, veřejný prostor a bydlení.
Martin Stára
V roce 2015 založil spolu s Jánem Antalem Studio Perspektiv. Absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze svou kariéru architekta odstartoval v roce 2011 diplomovou prací Rozvoj středu města Havlíčkův Brod, na kterou později nepřímo navázal i profesně. Jako spoluzakladatel studia Manua architekti pracoval na projektech nejen rodinných domů a interiérů, ale i městských intervencí. Své zkušenosti zúročil ve strategickém oddělení Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR).
Studio Perspektiv
Studio Perspektiv od svého vzniku v roce 2015 vytváří inovativní sídla společností, na nichž nyní spolupracuje přes 20 architektů v kancelářích v Praze a Bratislavě. Při návrzích primárně vychází z porozumění potřebám komunity, jíž mají prostory sloužit, a profesionálně zvládnutého managementu. Udržitelný přístup s využitím nadčasového designu prémiové kvality a chytrých technologií je neodmyslitelnou součástí projektů. Studio Perspektiv svou výchozí tezi o pozitivní proměně společnosti skrze architekturu dokazuje jak dosavadními projekty kanceláří, tak nejbližšími plány. Architekti v nich navazují na zkušenosti z utváření prostředí coby základního kamene dobře fungujícího kolektivu a vytvořenou metodiku práce aplikují v zakázkách pro kulturní nebo vzdělávací instituce.
