Nejdůležitější je otevírat prostor k diskusi a vysvětlovat, říká městský architekt Tomáš Klapka

Přestože jsou středočeské Mnichovice spíše menší obcí s přibližně 4000 obyvateli, mají vlastního městského architekta. V čem vidí hlavní úkoly své pozice a co považuje za největší výzvy? O tom jsme si povídali s Ing. Arch. Tomášem Klapkou, architektem města Mnichovice.

Není obvyklé, aby obec velikosti Mnichovic měla vlastního architekta. Jak došlo k vaší vzájemné spolupráci?
Právě ve chvíli, kdy vedení města zvažovalo takovou pozici zřídit, jsem je oslovil s nabídkou spolupráce. Takže se to potkalo. Již delší dobu jsem uvažoval, že bych službu městského architekta nějaké obci nabídl, a vzhledem k tomu, že žiji v Říčanech, rozhlížel jsem se v jejich okolí.

Jaké byly začátky?
Nastavili jsme si určité zkušební období. Nyní, asi po půl roce spolupráce, se zdá, že to funguje.

Co je hlavní náplní vaší práce?
Má to tři roviny. Jednak je to poradenská činnost městu ve věcech koncepčního charakteru. Na začátku jsem zanalyzoval město, všechny strategické dokumenty, územní plán, a pak jsem stanovil cíle a témata, která chci v rámci rozvoje města sledovat. Ale to je pouze jedna část mé práce. Druhá část jsou každodenní úkoly. Město neustále řeší různé aktuální konkrétní problémy, se kterými se jim snažím z pozice mé profese radit. Třetí rovinou je poradenství soukromému sektoru, což je ale oblast, kterou teprve nastavujeme.

Můžete být konkrétnější?
Například stavebník, který se rozhodne něco stavět, potřebuje většinou vyjádření města. Já bych se měl ze své pozice na tomto vyjádření podílet. V podstatě každý jednotlivec může přijít a řešit se mnou konkrétní projekty. Ale systém poradenství soukromému sektoru ještě musíme doladit. Za půl roku, co na pozici obecního architekta působím, se na mě navalilo tolik činností, že musíme prioritizovat.

Jak hodnotí městský architekt „svou“ obec – co je podle vás deviza Mnichovic a co naopak bolavá pata?
Na to jsem se snažil odpovědět v rámci mé vize. Velká hodnota Mnichovic spočívá zejména v okolní krajině. Je to morfologicky velmi bohatá oblast ležící v kopcích a protéká jí říčka Mnichovka. Velkou devizou je tedy pestrost a kvalita okolní krajiny. Prostupnost krajinou a zvyšování její rekreační hodnoty je jedna z věcí, které se chci koncepčně věnovat.

A ta negativa?
Pokud jde o negativa, Mnichovice jsou – podobně jako každé město v okolí Prahy – pod tlakem výstavby. To souvisí s dalším bolavým tématem, kterým je doprava. Každodenní dojíždění obyvatel za prací do Prahy s sebou přináší mnohé problémy. Jsou potíže s parkováním, hlavní tepna vede skrz město a v dopravní špičce je přetížená. Prostor ke zlepšení vidím také v občanské vybavenosti, která je v některých oblastech nedostačující. Ale i na tom pracujeme. Mnichovice mají naštěstí velmi zdravý rozpočet a díky tomu i možnosti některé věci řešit.

Jak se k vašim návrhům staví vedení obce?
Vedení obce je naštěstí velmi rozumné. Nechá si poradit a nemá tak silné ego, aby si myslelo, že všechno zvládne samo. Je velké štěstí pracovat pro někoho, kdo má snahu poslouchat odborníky.

Mluvíme spolu v období povodní, dotkla se tato situace nějak i Mnichovic?
Nijak dramaticky. Čekal bych, že to tady může být větší problém. Když jsem zmiňoval morfologickou členitost jako hlavní hodnotu Mnichovic, tak zároveň je to i jedna z výzev.

V čem konkrétně?
Z kopců všechna voda teče dolů a musíme hledat možnosti, jak ji tam zadržovat a pouštět ji dolů pomaličku. Je to jedno z témat, které v dlouhodobé koncepci musíme řešit komplexně, v rámci celého území města. Na to ale rozhodně nestačím sám. Je potřeba přizvat ke spolupráci odborníky, kteří se přímo tímto tématem zabývají.

Aktivní jsou v tomto směru i sami občané. Konkrétně bych jmenoval spolek Mnichovskou krajinou. To jsou aktivní lidé, kteří si uvědomují změny, ke kterým dochází. To, že jsme si krajinu zdevastovali a ona nám to teď vrací. Budeme na jejich aktivitu navazovat a snažit se vytvořit koncepční přístup, jak s vodou v krajině pracovat.

Diskuze i hledání kompromisů

Říkal jste, že jednou z vašich činností je poradenství soukromému sektoru. Střetávají se nějak jeho požadavky se zájmy obce? Dostáváte se někdy do konfliktních situací?
Moje pozice je především služba pro město a mým úkolem je hájit jeho zájmy. Je to naplňování územního plánu a třeba i dílčím způsobem jeho zpochybňování, byť Mnichovice mají podle mého názoru dobrý územní plán. Podařilo se redukovat plochy rozvoje tak, aby to nešlo proti kvalitám obce a zastavování krajiny. Logicky se může stát, že někdy jdou zájmy různých subjektů proti sobě. Já se snažím o to, aby tyto třecí plochy byly dobře vykomunikované.

Můžete to nějak přiblížit?
Je potřeba otevírat lidem příležitosti k diskusi nad jednotlivými projekty. Vysvětlit si jednotlivé zájmy. A v ideálním případě najít kompromisní řešení, aby všichni byli spokojeni. To je mým velkým cílem. Zatím se to daří. Město se naštěstí nebojí dialogu. Já se prozatím snažím prosazovat to, že záměry města musíme k lidem komunikovat.

Jak tedy pracujete s veřejností a s jejím zapojením do diskuse?
Komunikace s veřejností zatím není v Mnichovicích úplně zažitá. V tomto bodě jsme v podstatě na začátku. Ale je to věc, kterou bych rád rozvíjel. Plánuji mimo jiné články do místních novin, které považuji za jeden z dobrých kanálů, kterým se dají některá témata směrem k občanům komunikovat. Aby lépe rozuměli krokům, které se město snaží dělat.

Co považujete v pozici městského architekta za největší výzvu?
Asi právě to, aby se podařilo srozumitelně některé věci komunikovat a aby byly pochopeny. Samozřejmě nemusí vždy všichni se vším souhlasit, ale stojí za to se snažit o to, aby všichni chápali motivaci. Pro mě je tedy největší výzvou, aby se vše podařilo dobře vysvětlit.

Jaké vidíte hlavní trendy ve vývoji měst?
Je to vlastně známé a neustále omílané téma, ale nemohu ho nezmínit, a sice nezastavování krajiny. To je určitě jeden z hlavních trendů. Je třeba říci, že mnoho obcí se s tím už dokáže v rámci svých rozvojových plánů velmi dobře poprat. Často to stojí na odhodlání starostů, kteří mají kuráž to prosadit. A znovu se vracím k tomu, jak je důležité vše dobře vysvětlovat.
Trendem je i samotné uvědomění si klimatických změn. Města se musí naučit s tím vypořádat, aby nemusela neustále bojovat se škodami, které počasí způsobuje.

Jenže jak se s takovou situací vypořádat?
Primárně jde o zadržování vody v krajině, které má potom další pozitivní externality, jako je obnovování malých vodních cyklů, vypařování vody v místech, kde by normálně odtekla, atd. My jako architekti začínáme přehodnocovat různé základní principy, jako například jak pracovat se solární energií. Dostáváme se pomalu do období, kdy slunce začíná být poměrně silné. Zatímco dosud jsme při orientaci domů upřednostňovali jih, nyní budeme chtít naopak vytvářet stinná místa a stinná strana fasád může být tou příjemnější.

Máte nějaký vzor, ať už u nás nebo v zahraničí?
Nemám žádné velké vzory. Snažím se sledovat lidi, kteří mají odvahu něco měnit. Vzor mám možná ve svém příteli, který je městským architektem Benešova a tak trochu mi předšlapává cestu. Řešíme některé podobné problémy, a tak mohu využít jeho zkušenosti. To je velká pomoc.