Ondřej Boháč: Index modrozelené infrastruktury pomůže při vyjednáváních s developery

Jak přistupuje hlavní město Praha k otázkám spojeným se změnou klimatu? Jakým způsobem jsou adaptační opatření zaváděna do praxe? Dokáže Praha implementovat principy modrozelené infrastruktury v rámci revitalizace konkrétních území tak, jako se to děje v zahraničí? Ředitele Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřeje Boháče jsme se zeptali na postup při zavádění koncepčních opatření a na průběh připravovaných projektů.

Tématem tohoto vydání je Zelená architektura, adaptace na klimatické změny a udržitelnost při rozvoji měst. Jak si vede Praha a jakým způsobem přistupujete k plánování zelenomodré infrastruktury, využití adaptačních opatření a aplikaci udržitelných řešení při rozvoji města?

Praha přikročila k adaptacím na změnu klimatu již v roce 2015 (po vydání Strategie přizpůsobení se změnám klimatu v podmínkách ČR) a má základní koncepční a strategické dokumenty již pořízené v minulosti (strategický plán, strategii adaptace Prahy na změnu klimatu a její implementační program). Zároveň v rámci několika vytvořených pracovních skupin a komisí vznikají více prakticky orientované dokumenty, jako jsou Pražské stavební předpisy, Pražské standardy hospodaření s dešťovou vodou a Standard plánování, výsadby a péče o uliční stromořadí.

Koncepce zelené infrastruktury města

Na IPR již dlouhodobě vzniká koncepce zelené infrastruktury města, připravují se podklady pro klimatické modelování a probíhá implementace principů pro zavedení lokální modrozelené infrastruktury v nových projektech. Všechny uvedené dokumenty vznikají s primárním cílem řešit vlivy dopadů klimatické změny v Praze. V tuto chvíli je velká vůle vedení města, i přes finanční a organizační obtíže způsobené epidemií, zajistit co nejvíce praktických adaptačních opatření v co nejbližším časovém horizontu.

Hospodaření s dešťovou vodou

Stále aktuálnějším tématem je hospodaření s dešťovou vodou. Stanou se průlehy pro zachycování dešťové vody, retenční nádrže, vegetační střechy a další opatření standardem v rámci nových projektů? Plánujete nějak motivovat investory k zavádění účinných opatření pro využití dešťové vody – ať už z řad veřejné sféry, či soukromých majitelů?

Hospodaření s dešťovou vodou je celosvětový trend, který se k nám dostal později, ale v suchých letech 2014–2019 se ukázalo, že jde o významný nástroj přispívající k udržitelnosti města a využití dostupných přírodních zdrojů k jeho rozvoji. Ve všech projektech, které IPR připravuje, nebo se k nim odborně vyjadřuje, počítáme s principy hospodaření s dešťovou vodou a prosazujeme je. Jak se zjistilo, problém byl dlouhodobě v nedostatku vhodných metod, zkušeností a projektů dobré praxe přímo v Praze.

Momentálně vzniká Standard prvků hospodaření s dešťovou vodou, který je především praktickým nástrojem pro podniky veřejné správy k tomu, jak přebírat a udržovat tyto prvky, např. průlehy ve městě. Dalším příkladem je aplikace těchto principů v plánovaných projektech Bubny-Zátory či celkové rekonstrukci Seifertovy ulice.

Adaptační opatření a městské části

Je nějakým způsobem koordinováno zavádění adaptačních opatření mezi hlavním městem a městskými částmi? 

Vybrané městské části konzultují s IPR některé své projekty a záměry, celková koordinace zatím přímo nastavena není. Na druhou stranu, v rámci schváleného městského Implementačního plánu Adaptační strategie, je také „zásobník projektů“ jak hl. města, tak i městských částí nebo městských společností. Tento plán všechny navržené projekty shromažďuje na jednom místě, u vybraných k realizaci aktualizuje jejich stav a monitoruje výsledky. V rámci městských částí se jedná např. o přeměnu zpevněných povrchů v parcích na nezpevněné, systém nakládání s dešťovou vodou apod.

Úpravy okolí Národního muzea

Zdařilým příkladem soudobé revitalizace, kterou vedl IPR Praha, jsou úpravy okolí Národního muzea a parku Čelakovského sady dle návrhu arch. Jakuba Hendrycha a krajinářského architekta Ondřeje Fouse. Důraz zde byl kladen na kvalitu projektu, využití principů modrozelené infrastruktury, použití domácí flóry a nových technologií. Byly použity například prokořenitelné buňky pro stromy, které zajišťují trvalý přísun půdního vzduchu i vody, a tak umožňují přežít stromům i v extrémních podmínkách. Zásadní je zde také přístup k údržbě. Budete v těchto principech pokračovat i u dalších plánovaných projektů v Praze?

Tento projekt revitalizace parku v samém centru města byl vymyšlen i zrealizován velmi rychle. Souviselo to s tím, že se dokončovaly práce na rekonstrukci Národního muzea a nevědělo se, co s okolními plochami poškozenými výstavbou. Byla to poslední šance něco s prostorem udělat. V podstatě se projekt dělal za situace, kdy již existovala smlouva s dodavatelem stavby a měla území uvést pouze do původního stavu.

Čelakovského sady patří, můžeme říci, již k nové generaci projektů veřejného prostoru, které hospodaření s vodou a využití prvků zelené infrastruktury mají jako prioritu.Tento zlom se odehrál v roce 2017. Přitom je jedno, jde-li o parky, ulice nebo náměstí. V tomto směru pak budeme pokračovat i s Vítězným náměstím, Národní třídou či Revoluční.

Karlovo náměstí

Také k úpravě Karlova náměstí se snažíte přistupovat komplexně. Aktuálně probíhají změny dopravního řešení náměstí. V plánu je revitalizace parku dle návrhu ateliéru Rehwaldt Landschaftsarchitekten ve spolupráci s BY Architects a PD Filip. Můžete celkovou úpravu náměstí okomentovat právě z hlediska adaptačních opatření, nových technologií a práce s dešťovou vodou, ale také z hlediska nového fungování veřejného prostoru?

Na Karlovo náměstí proběhl mezinárodní soutěžní dialog, jehož cílem bylo dosáhnout adaptace památkově chráněného parku na současné potřeby města. Jde o rušný přestupní uzel s velkou denní koncentrací lidí a náměstí se silnou historií, která byla v minulosti často diskutovaná. Práce s přívalovými dešti a přirozená schopnost zadržovat vodu, která by byla dostupná stromům, byl jeden z cílů, pro které se v rámci soutěžního dialogu hledalo řešení.

V současné době se prověřuje dokonce možnost, že by se na navržený systém hospodaření s dešťovou vodou v parku mohly napojit i dešťové svody ze střech některých přilehlých domů. Vítězný návrh navíc přinesl jasnou ideu komunitního rozvoje náměstí, které má vlastní program a management a umožňuje zapojení dobrovolníků a spolupráci s místními obyvateli, což je něco, co našim náměstím a parkům stále chybí.

Václavské náměstí

Proměna Václavského náměstí je připravována řadu let, vítězný návrh od ateliéru Jakub Cigler Architekti a Atelieru DUA vzešel ze soutěže v roce 2005. Na podzim byla schválena aktualizace tohoto návrhu. Bude ošetřeno, aby byly úpravy náměstí řešeny s využitím dnešních technologií a adaptačních opatření? Aktuálně došlo – vzhledem k podané námitce občanského sdružení – ke změně oproti původnímu návrhu kácení lip na náměstí. Lípy však spíše skomírají a neprospívají. Jak bude tento problém řešen?

U nových stromořadí na spodní i horní části Václavského náměstí je navrženo použití prokořenitelných buněk k ochraně kořenového prostoru ať už s ohledem na případný pojezd plochy vozidly, tak na vibrace od tramvají. Stromy budou mít závlahový systém, který bude napojen na retenční nádrž. Chodníky budou současně spádovány k těmto stromům tak, aby se maximálně využilo srážek.

Projekt se tedy snaží komplexně zajistit vhodné podmínky pro prospívání všech stromů v prostoru Václavského náměstí. Projekt současně celou dobu počítal s nahrazením stávajících stromů za nové tak, aby došlo ke sjednocení stromořadí, jejich jednotnému rozponu a zlepšení celkového charakteru veřejného prostoru centra města. Stávající nepříznivý stav stromů potvrdil i dendrologický průzkum. S ohledem na podanou námitku budou nakonec stávající stromy ponechány a v případě jejich dožití postupně nahrazovány.

Údržba veřejných prostranství a péče o zeleň

Stejně jako kvalitní plánování a realizace je důležitá údržba veřejných prostranství a péče o vegetační plochy včetně stromů. Plánujete změnu v přístupu k údržbě veřejných prostranství a péči o zeleň tak, aby bylo možné dosáhnout dlouhodobé udržitelnosti a lepšího prospívání stromů ve městě?

Současnému stavu nepřispívá dosavadní roztříštěnost správy města a zejména její rozdělení na desítky obvodů, který si každý řeší péči o zeleň po svém. Dále je tu chybějící model správy veřejných prostranství jako jednoho sdíleného prostoru, který by problematiku dopravy, pobytu, kulturního programu a péče o zeleň řešil dohromady a protichůdné požadavky se snažil vyvažovat.

V současné době máme správu města orientovanou buď na technicko-dopravní problematiku, jde-li o ulice a náměstí, či na péči o zeleň, jde-li o parky a parčíky. Ostatní aspekty často chybí nebo jsou řešeny mimo systém. Inspirovat se dá ale i v Praze.

Chybí model správy veřejných prostranství jako jednoho sdíleného prostoru, který by problematiku dopravy, pobytu, kulturního programu a péče o zeleň řešil dohromady a protichůdné požadavky vyvažoval.

Na celostním principu dnes funguje třeba správa o Národní kulturní památku Vyšehrad, která sdružuje rovinu kulturní instituce s péčí o park. Velmi dobrým příkladem snahy posunout celkovou kvalitu projektu i péči o vegetaci jsou zmiňované Čelakovského sady, kde se o park starají profesionální zahradníci. Vysokou úroveň péče má také Stromovka, na kterou dohlíží zkušená krajinářská architektka.

Jsou to dobré příklady toho, že o zeleň je možné i v Praze pečovat na vysoké úrovni. Je však potřeba zásadně změnit rutinní přístup městských částí Prahy z hlediska evidence zeleně, způsobu její údržby, kvality poskytované péče i efektivitu financování péče o zeleň.

Sucho a stromy

Líbivým opatřením v boji se suchem bývá výsadba stromů. Méně se již řeší sortiment – jaký druh stromů je vhodný pro konkrétní ztížené podmínky města. Neřeší se také prostor pro kořenový systém stromů. Předem často nebývá zajištěna ani odpovídající péče o stromy a kontrola toho, zda se vysazené stromy ujaly. Plánujete nějaké systémové kroky ke zlepšení přístupu ke stromům ve městě?

Navrhli jste úpravu normy, která stanovuje prostorové vztahy mezi sítěmi tak, aby počítala také se zelenou infrastrukturou. Kdy by mohla změna začít platit? Na systémových krocích nadále, a nejen my, pracujeme. Pod vedením IPR funguje odborná Pracovní skupina pro uliční stromořadí, která tvoří Metodiku plánování, výsadby a péče o stromořadí vzhledem k jejich adaptačním a ekosystémovým funkcím uvnitř města.

V rámci této metodiky jsme si nechali zpracovat i analýzu stavu vybraných stromořadí v Praze a z toho vyplývající doporučení druhů stromů pro specifické pražské podmínky. Tato metodika bude hotova na začátku příštího roku a měla by poradit městským částem i městu, jak vysazovat stromy do ulic vzhledem k technickým sítím, prokořenitelnému prostoru a hospodaření s vodou. Součástí skupiny jsou také odborníci na dopravní a technickou infrastrukturu, krajinářská architektka i vodohospodář. Kdy začne platit nová norma respektující stromy, nelze zatím odhadnout, protože poslední slovo je na příslušné komisi pro normy.

Praha a městské parky

Plánuje Praha zakládání nových městských a příměstských parků celoměstského významu?

Ano, pozornost města a IPRu je již několik let směřována k Vltavě a prostoru její bývalé nivy v částech města mimo historické centrum. Je to takové hraniční a velmi neklidné území, které bylo obtížné plánovat a dobře využít přesto, že má ohromný potenciál. Již několik let intenzivně pracujeme na rozvoji Příměstského parku Soutok a okolí Vltavy v Trojské kotlině, kde máme rozpracováno několik projektů revitalizace daných území, které propojují vodohospodářskou problematiku, péči o biodiverzitu a vytvoření rekreační příměstské krajiny. Řeší se ale i dopravní obsluha a vše, co ve výsledku tyto prostory ovlivňuje. Součástí je i koncepce, jak tyto tzv. příměstské parky spravovat a rozvíjet. Postupně se k tomu připojují další území, například Rohanský park v Karlíně, Povltavská promenáda a Ostrov Štvanice.

Developerské projekty a Index modrozelené infrastruktury

Dokáže Praha a městské části ovlivňovat nové developerské projekty tak, aby jejich součástí byly parky či větší plochy zeleně? Aby nevznikaly pouze fragmenty zeleně, ale větší celky, které mohou zlepšit klima ve městě a mají velký význam pro fungování města?

To je velmi důležitý úkol do budoucnosti i v souvislosti s obnovou Pražských stavebních předpisů. Smyslem je ukázat, že rozvojová území jsou součástí většího celku, přes která mohou procházet důležitá zelená propojení a vazby na okolní krajinu. Tato opuštěná nákladová nádraží, brownfieldy a další jsou také součástí městské krajiny a mají svoji historickou i původní přírodní identitu. A je důležité ji integrovat do celkového plánu rozvoje místa. Faktem je, že jde o poměrně nový přístup, který závisí na silné pozici i větším zastoupení krajinářských architektů a dalších profesí při plánování města. My jsme teprve ve fázi učení.

Pro území Bubny-Zátory kromě samotné krajinářské koncepce území budeme zpracovávat tzv. Index modrozelené infrastruktury, který jasně stanoví cílové vlastnosti a parametry modrozelené infrastruktury celého území a navrhne různá typová opatření k jejich dosažení. To bude důležitý nástroj pro vyjednávání s jednotlivými developery. Takový nástroj bychom pak používali i v dalších projektech.

Pražské stavební předpisy a osvěta nám snad pomohou do budoucna lépe zapojit zelené plochy i do vznikajících prostor nových obytných čtvrtí, a posílit tak kvalitu života ve městě jinak než kvantitativním počítáním výsadeb.