Značka PCI letos uvádí na trh dva nové produktové systémy. První je určen pro rychlou výstavbu a rekonstrukci koupelen, druhý pro rychlou výstavbu a rekonstrukci balkónů a teras. Systémy jsou ideální pro stavební práce menšího rozsahu nebo tam, kde se ocitneme v časové tísni.
Michal Kohout, architekt a vysokoškolský pedagog, se spíše než tvůrcem cítí být moderátorem prostředí. Tvrdí, že věci se dějí samy, člověk by jim měl „jen“ uvolnit cestu a nechat prostor. Během svého působení v zahraničí zjistil mimo jiné, že Španělé dovedou snít, Britové zase řeší konflikty produktivně, s nonšalancí a gentlemansky.
Když opadne první radost z přijetí na vysokou školu, nastupují provozní starosti. Jednou z největších je otázka bydlení. Jaké má dnešní student možnosti, čemu dávají vysokoškoláci přednost a je vůbec možné najít ideální studentské bydlení?
Česká komora architektů (ČKA) v dubnu otevřela nominace do Pocty ČKA za rok 2015. Oceněním vzdává Komora od roku 2000 hold význačným osobnostem z oblasti architektury. Nominovat svoji osobnost může odborná veřejnost až do 20. června. V odborné porotě, která bude z nominací vybírat, usedne například laureátka Pocty za rok 2007 Alena Šrámková.
Lucie Hlavsová, mladá architektka a absolventka FA ČVUT, se před dvěma lety vydala do Dánska, aby tu nasbírala zkušenosti a inspiraci do profesního života. Původně časově omezená stáž se protáhla na neurčito. V autorském článku Lucie Hlavsové se dozvíte, jak se žije české architektce v Kodani, a co si myslí o místní soudobé architektuře.
reSITE vzkazuje politickým stratégům: přijďte si 16. a 17. června do pražského Fora Karlín pro opravdová témata do příštích kampaní.
Cena Architekt roku je čestný titul udělovaný každoročně osobnosti, která vynikla, nebo dlouhodobě vyniká v oblasti architektury a která se významně podílí na jejím dobrém jméně. Právo nominovat na cenu má každý.
Město Kolín zastoupené starostou Mgr. Bc. Vítem Rakušanem vyhlásilo dne 17. 5. 2016 výběrové řízení na pozici „ARCHITEKT MĚSTA KOLÍNA“.
Spolek ARCH FOR PEOPLE pořádá v Praze další z řady panelových diskuzí českých architektů. Těšit se tentokrát můžete na Ladislava Lábuse, Petra Hrůšu, Marka Štěpána, Pavlu Melkovou, Petra Hájka a Norberta Schmidta, kteří budou odpovídat na otázky Jaroslava Sládečka.
Přibližně polovina stávajících budov v Evropě pochází z let 1945 až 1980. Řada z nich je ale zastaralá a zaostává za novostavbami komfortem i vnitřním prostředím. Ani budovy v Nizozemsku nejsou výjimkou. Nejméně dva miliony z celkem dvou a půl milionu nájemního bydlení v zemi budou v příštích 10 letech vyžadovat rekonstrukci.
Letošní Pritzkerova cena byla udělena Alejandru Aravenovi pro jeho společenskou angažovanost. Ptali jsme se proto architektů a urbanistů, jak svou profesi vidí. Mohou se zasazovat například o zlepšení městského prostředí nebo řešení globální bytové krize? Mají k tomu u nás podmínky? A má být architekt politicky či společensky angažovaný? Jakým způsobem a v čem konkrétně?
Stále populárnějším materiálem pro venkovní povrchy se stává kamenný koberec, dobře známý z českých zahrádek. Díky novým technologiím je možné tento materiál použít i na nezpevněné plochy, přičemž zůstávají zachovány všechny jeho další přednosti – odolnost, dlouhá životnost, snadná pokládka a přírodní vzhled.
Squatterský urbanismus z hausbótů, čtyři rodinné domy ve stylu jednoduché nápaditosti nebo svědectví české architektky žijící v Dánsku… v dubnovém čísle časopisu ASB jsme se zaměřili na téma bydlení.
Každé místo na Zemi má specifické klima a množství denního světla, na které musí architektura reagovat. Studio Bjarke Ingels Group (BIG) v roce 2015 dokonce věnovala tomuto tématu výstavu a knihu „Horko i zima: dlouhá cesta k architektonickému přizpůsobení“. O tom, jak mohou inteligentní strategie při navrhování budov vést k lepšímu využití denního světla a krásnějšímu výhledu ven, jsme hovořili s Jakobem Langem, vedoucím speciálních projektů BIG Ideas.
V tomto jarním čísle se dočtete nejen o nových plánovaných i dokončených administrativních budovách, ale také o tom, kolik jich trh nabízí a jaká je po nich poptávka. V Praze se však nacházejí i budovy neviditelné, jak o tom píše v rubrice Názory Martin Veselý. Ukazuje na podivné záznamy v katastru a praktiky jednoho podnikatele.
