V širších centrech českých měst se nacházejí rozsáhlá nevyužívaná transformační území, která skýtají potenciál pro další rozvoj. Jaké zásadní podmínky musejí být splněny, aby se z nevyužívaných lokalit staly vyhledávané městské čtvrti začleněné do struktury města? Co města či developeři při plánování opomíjejí? Můžete uvést příklad, kdy se realizace nové čtvrti vydařila, nebo jejíž příprava je na dobré cestě? Zeptali jsme se zástupců architektů i developerů.
Velké dopravní stavby obvykle necitlivě přetínají území, rozdělují přilehlé čtvrti, narušují potřebné urbanistické vazby a vytvářejí problematické jizvy ve městech. Je možné změnit přístup k tomu, jak se dopravní stavby u nás dnes většinou plánují? Jakými kroky lze účinně eliminovat či snížit negativní dopady těchto dopravních staveb v sídlech? Za jakých předpokladů se může dopravní stavba stát stimulem a podpořit další rozvoj území?
Zoufalí rodiče, zklamané děti, bezradný stát. Jak vyřešit komplexní problém nedostatečné kapacity škol, který přesahuje resort školství, fungování obcí a měst, územní plánování či stavební právo, jsem se ptala radního Středočeského kraje pro oblast vzdělávání a sportu a místostarosty obce Psáry v jedné osobě, Milana Váchy.
Dokonalé řemeslné zpracování, propojování historie se současností a odvážná multidisciplinarita. Tak by se dala charakterizovat tvorba designéra Jiřího Krejčiříka, který v posledních letech sbírá jedno ocenění za druhým.
Snižování energetické náročnosti, recyklace, využití dřeva jako stavebního materiálu, MZI, HDV či BoKlok. S generálním ředitelem společnosti Skanska Residential Petrem Michálkem jsme si povídali o výzvách udržitelné výstavby v České republice.
Společnost Kronospan je světovým lídrem v oblasti výroby desek na bázi dřeva pro nábytkářský průmysl, interiérový design a stavebnictví. Jihlavský závod se řadí k těm nejmodernějším v Evropě. S jednatelkou společnosti Sylvou Krechlerovou jsme si povídali o cirkularitě i letošních novinkách.
Území u Masarykova nádraží v samém srdci Prahy se den ode dne mění k nepoznání dle návrhu renomovaného ateliéru Zahy Hadid. Jak se v současné turbulentní době daří Masaryčce i dalším projektům společnosti Penta Real Estate, jsem se ptala Rudolfa Vacka, ředitele developmentu.
Již 25 let společně navrhují produkty, nábytek a interiéry s hlavním krédem: změnit pozitivním způsobem životy jejich uživatelů. Během setkání u příležitosti Kronodesign RoadShow 2022 pořádané společností Kronospan jsme si povídali s renomovanými designéry Lukem Pearsonem a Tomem Lloydem o principech udržitelnosti v designu a architektuře.
Jaké kroky vedou ke zlepšení dostupnosti bydlení? Co zásadního opomíjí nový stavební zákon? Jaké projekty Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy jsou zdrojem radosti a starostí? Nejen o tom jsem si povídala s jeho ředitelem Ondřejem Boháčem.
Oproti západní Evropě u nás výstavba vícepodlažních dřevostaveb stále naráží na zastaralé požární předpisy. Blýská se s českou legislativou na lepší časy? Nejen o tom jsme mluvili s architektem Pavlem Horákem, který se v ateliéru prodesi/domesi věnuje již přes 20 let navrhování a realizaci dřevostaveb.
V Norsku založil již v roce 1995 vlastní architektonické studio zaměřené na výzkum a praxi v oblasti udržitelného designu a architektury. O cestě k environmentálně zodpovědné výstavbě a využití inovací v dřevostavbách jsme si povídali s renomovaným architektem Reiulfem Ramstadem.
U příležitosti otevření Kunsthalle Praha jsme položili několik otázek i architektu Janu Schindlerovi ze studia Schindler Seko Architekti, které je za konverzi trafostanice na Malé Straně zodpovědné.
Jeho práce jsou zařazeny ve sbírkách slavných muzeí v Londýně, Paříži či v Mnichově. Světelné instalace zdobí interiéry v Hong Kongu, Soulu i Praze. V rozhovoru s designérem Maximem Velčovským jsme se ponořili do světa keramiky a skla.
Udržitelný přístup k výstavbě a provozu budov se v posledních letech dostává stále více do popředí, v posledním roce je navíc eskalován energetickou krizí. Přesto však v praxi panují rozdíly v přístupu k jednotlivým typům staveb.
Je dobře, že vítězný návrh zohlednil něco, co je typické pro českou minulost a přítomnost. Myslím tím skleněnou fasádu pavilonu, říká Jan Kasl, předseda České komory architektů a jeden z porotců soutěže o podobu českého národního pavilonu na Expo 25 v Ósace.
