Působil v developerské společnosti, stál u zrodu Institutu a plánování rozvoje hlavního města Prahy, je členem Sdružení pro architekturu a rozvoj i dalších organizací v Evropě. S Tomášem Ctiborem jsme si povídali o tom, proč založil platformu 4ct a co je pro městský rozvoj a budování nových čtvrtí klíčové.
Názory a rozhovory
Branka, schránka, rozvaděč. Jak spojit zdánlivě neslučitelné funkce? S jednatelem společnosti JAP FUTURE Petrem Paksi, krajinářským architektem Jakubem Fingerem z ateliéru Partero a architektem Ondřejem Chybíkem ze studia CHYBIK + KRISTOF jsme si povídali o úspěšné novince na trhu.
Proč není novelizace stavebního zákona důvodem k radosti? Co přinese Praze nový Metropolitní plán? Jak pokračují přípravy městského nájemního bydlení? Nejen o tom jsme mluvili s 1. náměstkem primátora hl. m. Prahy pro oblast územního rozvoje a územního plánu Petrem Hlaváčkem.
Ekologickému a etickému stavebnictví se intenzivně věnuje od roku 2009. Eliška Turanská věří, že promyšlená architektura a použití správných materiálů nedělají dům dražším, ale kvalitnějším.
Co podmiňuje kvalitu veřejného prostoru u developerských projektů? Nejen o tom jsem si povídala s krajinářskou architektkou Štěpánkou Endrle (Šmídovou), jejíž ateliér se již dvacet let věnuje široké škále projektů velkého i malého měřítka.
Jedním z držitelů České ceny za architekturu 2021 je i Studio Valbek, v zastoupení Ing. arch. Gabriely Elichové a Ing. arch. akad. arch. Libora Kábrta. Cenu získali za Novou Trojskou lávku, kterou jsme představili také na stránkách časopisu Inženýrské stavby krátkým rozhovorem s autory.
Jaké jsou možnosti snižování uhlíkové stopy ve výstavbě? Jak k problematice přistupují investoři a jak architekti? Daří se uplatňovat trvale udržitelné stavební materiály?
Prahu vnímá z nadhledu – jako geograf a ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města, ale i jako zvoník kostela sv. Havla a Týnského chrámu. Jaký je klíč ke zlepšení dostupnosti bydlení v Praze, jsme se zeptali Ondřeje Boháče.
Inteligentní budovy jsou neopominutelným tématem současné architektury. Co si však lze představit pod pojmem inteligentní? Je to budova s integrovanými technologiemi, nebo naopak dům bez veškerých technologií – ovšem s chytrým konceptem?
Jak funguje spolupráce mezi architekty a designéry? Jak se odlišuje poptávka u českých a zahraničních klientů? S královnou českého designu Lucií Koldovou jsme si povídali u příležitosti deseti let fungování jejího studia a probíhající výstavy Lightness v Moravské galerii.
Pro rozhovor o možnostech a limitech výstavby komerčních a veřejných staveb ze dřeva jsme si nemohli zvolit povolanějšího odborníka. Navrhování a realizaci dřevostaveb u nás i v zahraničí se totiž architekt Pavel Horák věnuje již dvacet let.
Mezinárodně aktivní kancelář White Arkitekter se věnuje ekologicky a sociálně udržitelné architektuře s využitím dřeva jako obnovitelného materiálu. Realizovali řadu veřejných i komerčních dřevostaveb, které svým inovativním přístupem bourají zažité představy o výstavbě ze dřeva.
Architekt Marek Obtulovič je spoluzakladatel česko-veitnamského studia ODDO architects, absolvent Fakulty architektury v Brně. Loni na podzim získal spolu s kolegy velmi prestižní ocenění Global Holcim Awards 2021. Jejich projekt, který se umístil na bronzové příčce v celosvětové konkurenci, navrhuje vytvoření sekundárního lesa v centru Hanoje na říčním ostrově.
Aspekt udržitelnosti se dnes zmiňuje čím dál častěji v každém velkém architektonickém projektu. Pro ateliér Snøhetta nejde jen o proklamaci. S partnerem studia Snøhetta a ředitelem kanceláře v Innsbrucku Patrickem Lüthem jsme diskutovali o jejich přístupu k navrhování a směřování k environmentálně šetrné výstavbě.
Architektura je umění, protože stojí mimo veškerý čas. Jaká je role historické paměti, která spojuje dobrou architekturu s hvězdami, a jak do toho všeho zapadá skafandr? I o tom je rozhovor pro ASB s prof. Ing. Mgr. Petrem Hájkem, akad. arch., který zároveň tvrdí, že „proto nebo díky tomu, že jsme byli zavření, jsem si konečně detailně všiml věcí, o kterých jsem si myslel, že je už dávno dobře znám“.