Názory a rozhovory

Co podmiňuje kvalitu veřejného prostoru u developerských projektů? Nejen o tom jsem si povídala s krajinářskou architektkou Štěpánkou Endrle (Šmídovou), jejíž ateliér se již dvacet let věnuje široké škále projektů velkého i malého měřítka.

Jedním z držitelů České ceny za architekturu 2021 je i Studio Valbek, v zastoupení Ing. arch. Gabriely Elichové a Ing. arch. akad. arch. Libora Kábrta. Cenu získali za Novou Trojskou lávku, kterou jsme představili také na stránkách časopisu Inženýrské stavby krátkým rozhovorem s autory. 

Jaké jsou možnosti snižování uhlíkové stopy ve výstavbě? Jak k problematice přistupují investoři a jak architekti? Daří se uplatňovat trvale udržitelné stavební materiály?

Prahu vnímá z nadhledu – jako geograf a ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města, ale i jako zvoník kostela sv. Havla a Týnského chrámu. Jaký je klíč ke zlepšení dostupnosti bydlení v Praze, jsme se zeptali Ondřeje Boháče.

Inteligentní budovy jsou neopominutelným tématem současné architektury. Co si však lze představit pod pojmem inteligentní? Je to budova s integrovanými technologiemi, nebo naopak dům bez veškerých technologií – ovšem s chytrým konceptem?

Jak funguje spolupráce mezi architekty a designéry? Jak se odlišuje poptávka u českých a zahraničních klientů? S královnou českého designu Lucií Koldovou jsme si povídali u příležitosti deseti let fungování jejího studia a probíhající výstavy Lightness v Moravské galerii.

Pro rozhovor o možnostech a limitech výstavby komerčních a veřejných staveb ze dřeva jsme si nemohli zvolit povolanějšího odborníka. Navrhování a realizaci dřevostaveb u nás i v zahraničí se totiž architekt Pavel Horák věnuje již dvacet let.

Mezinárodně aktivní kancelář White Arkitekter se věnuje ekologicky a sociálně udržitelné architektuře s využitím dřeva jako obnovitelného materiálu. Realizovali řadu veřejných i komerčních dřevostaveb, které svým inovativním přístupem bourají zažité představy o výstavbě ze dřeva. 

Architekt Marek Obtulovič je spoluzakladatel česko-veitnamského studia ODDO architects, absolvent Fakulty architektury v Brně. Loni na podzim získal spolu s kolegy velmi prestižní ocenění Global Holcim Awards 2021. Jejich projekt, který se umístil na bronzové příčce v celosvětové konkurenci, navrhuje vytvoření sekundárního lesa v centru Hanoje na říčním ostrově.

Aspekt udržitelnosti se dnes zmiňuje čím dál častěji v každém velkém architektonickém projektu. Pro ateliér Snøhetta nejde jen o proklamaci. S partnerem studia Snøhetta a ředitelem kanceláře v Innsbrucku Patrickem Lüthem jsme diskutovali o jejich přístupu k navrhování a směřování k environmentálně šetrné výstavbě.

Architektura je umění, protože stojí mimo veškerý čas. Jaká je role historické paměti, která spojuje dobrou architekturu s hvězdami, a jak do toho všeho zapadá skafandr? I o tom je rozhovor pro ASB s prof. Ing. Mgr. Petrem Hájkem, akad. arch., který zároveň tvrdí, že „proto nebo díky tomu, že jsme byli zavření, jsem si konečně detailně všiml věcí, o kterých jsem si myslel, že je už dávno dobře znám“.

Pracoval s Jeanem Nouvelem, Frankem Gehrym, Sou Fujimotem či ateliérem BIG. I přes bohaté portfolio úspěšných projektů, mezinárodní zkušenosti a řadu ocenění je architektovi Martinu Krupauerovi vlastní pokora, nadšení a nehasnoucí zájem vytvářet poctivou architekturu všech měřítek.

Jaké architektonické počiny, zásahy, návrhy či události z poslední doby si zasluhují pozitivní ohodnocení a kterým by bylo lepší se vyhnout? Přinášíme vám aktuální ohlédnutí za současným děním u nás, tentokrát zaměřené na umění ve veřejném prostoru.

V rubrice New Generation představujeme mladou generaci a přinášíme pohled architektů, před kterými stojí současné výzvy oboru. Tentokrát jsme oslovili architekta Vojtěcha Rudorfera, který se svým návrhem hangáru pro vzducholoď s vědeckotechnickým zázemím umístěným v norských Špicberkách zvítězil v soutěži Kaplicky Internship 2020 a získal stáž v prestižním londýnském studiu David Chipperfield Architects.

Parky, lesoparky, náměstí, ulice, dětská hřiště, sportoviště. Pandemie podtrhla zásadní význam veřejných prostranství našich měst a obcí. Během domácí izolace vzrostla potřeba venkovních prostor dostupných v blízkosti bydliště, prověřila se rovněž funkčnost těchto míst.