Názory a rozhovory

ROZHOVOR

Pracoval s Jeanem Nouvelem, Frankem Gehrym, Sou Fujimotem či ateliérem BIG. I přes bohaté portfolio úspěšných projektů, mezinárodní zkušenosti a řadu ocenění je architektovi Martinu Krupauerovi vlastní pokora, nadšení a nehasnoucí zájem vytvářet poctivou architekturu všech měřítek.

Jaké architektonické počiny, zásahy, návrhy či události z poslední doby si zasluhují pozitivní ohodnocení a kterým by bylo lepší se vyhnout? Přinášíme vám aktuální ohlédnutí za současným děním u nás, tentokrát zaměřené na umění ve veřejném prostoru.

ROZHOVOR

V rubrice New Generation představujeme mladou generaci a přinášíme pohled architektů, před kterými stojí současné výzvy oboru. Tentokrát jsme oslovili architekta Vojtěcha Rudorfera, který se svým návrhem hangáru pro vzducholoď s vědeckotechnickým zázemím umístěným v norských Špicberkách zvítězil v soutěži Kaplicky Internship 2020 a získal stáž v prestižním londýnském studiu David Chipperfield Architects.

Masopust je veselí. Oslava rozličnosti a různorodých charakterů. Tak uvedla designérka Anna Štajglová vloni svou vlastní autorskou značku Masopust, ve které se věnuje tvorbě ručně vyráběných vlněných koberců, tapisérií a doplňků interiéru.

Reakce na pandemii Covid-19 se v rámci navrhování a realizace staveb různé typologie začínají propisovat do zadání investorů, do úprav dispozičního řešení, členění prostor, do požadavků na mikroklimatické podmínky, větrání a řady dalších. S jakými novými požadavky kladenými na vnitřní prostředí budov se ve své praxi setkávají architekti, investoři nebo dodavatelé?

anketa

Poptávka po bytech ve větších městech stále stoupá, zvyšují se však také nároky budoucích uživatelů novostaveb po kvalitních materiálech, dobré dispozici, nízké energetické náročnosti či místní občanské vybavenosti. Ke změnám v požadavcích dochází také v souvislosti s pandemií a většímu využití bydlení pro práci. Kam se posouvá architektura developerských projektů? Proč často vznikají uniformní bytové domy, jejichž architektonické a urbanistické řešení příliš nezohledňuje okolí, širší vztahy a místní potřeby? Jakou roli sehrává ekonomické hledisko developera, invence architekta či projekční kanceláře, poptávka na trhu a osvícenost samosprávy?

Prvním dubnem dochází ve společnosti Wienerberger k několika významným změnám, které se dotknou především vnitřního uspořádání firmy a některých vrcholových pozic. V konečném důsledku však budou mít jistě přesah i ke komunitám partnerů a zákazníků. Všem změnám, ale i současné pozici a dalšímu směřování společnosti, se věnuje v následujícím rozhovoru Kamil Jeřábek, jednatel a nový generální ředitel společnosti.

Designérky Anna Leschingerová a Lenka Preussová se od studií věnují textilnímu designu. V posledních dvou letech zaujaly odbornou i laickou veřejnost svými autorskými Lappa panely. Za kolekci Eclipse byly autorky nominovány na ocenění Objev roku v rámci soutěže Czech Grand Design 2020 a na loňském Designbloku zvítezily v kategorii Nejlepší kolekce svítidel.

anketa

Kancelářské prostory prošly v poslední dekádě řadou změn. Minulý rok pak přinesl zcela zásadní přeměnu našich pracovních zvyklostí včetně častější práce z domova. Využití kanceláří se mění, firmy jsou nuceny přehodnotit své potřeby. Do popředí se dostává otázka flexibility a efektivního využití kanceláří. Pro architekty a investory jsou tyto nové požadavky na řešení pracovního prostoru výzvou. Jak budou či nebudou kanceláře využívány? Jak navrhovat administrativní prostory nadčasově?

ROZHOVOR

O zhodnocení proměn pracovního prostoru jsme požádali architekta Martina Stáru z ateliéru Perspektiv, které se v posledních letech věnuje navrhování kanceláří pro české i zahraniční společnosti. Ateliér Perspektiv získal vloni za své projekty významná světová ocenění jako například German Design Award 2020 nebo Frame Awards 2020.

Jaké architektonické počiny, zásahy, návrhy či události z poslední doby si zasluhují pozitivní ohodnocení a kterým by bylo lepší se vyhnout? Přinášíme vám hlédnutí za současným děním u nás, tentokrát zaměřené na veřejné zakázky.

Ve městech žije 55 % lidí na světě a v ČR je to dokonce 70 %. Města tak tvoří náš základní životní prostor. I proto způsobují většinu uhlíkových emisí a velkým dílem přispívají ke klimatické změně.