Přestože mezinárodní úsilí omezit emise CO2 pokračují navzdory odstoupení USA od Pařížské dohody, i při dodržení závazků této smlouvy nebude pravděpodobně možné vyhnout se některým negativním následkům. Způsoby, jak se vyrovnat s očekávanými vlivy klimatické změny, jsou dva – mitigace (zmírnění nebo zpomalení změny) a adaptace (přizpůsobení se očekávaným změnám). Jakou roli v těchto opatřeních může a má hrát architekt?
Panelová sídliště jsou jedním z typických rysů českých měst a představují domov pro významné procento Čechů. Svým urbanismem se výrazně liší od historické zástavby i města krátkých vzdáleností, naopak, jedná se často o monofunkční celky. Přesto se v některých zdařilých panelových souborech podařilo vytvořit ideál bydlení v zeleni, který místní obyvatelé vnímají pozitivně.
Architekti Matěj Hunal a David Neuhäusl spolu začali trochu netradičně spolupracovat, když zakládali studentskou soutěž Superstudio. Od té doby mají ale za sebou celou řadu projektů, které spojuje důsledná snaha nově a lépe zorganizovat obytný prostor.
Situaci v českém stavebnictví popisují architekti, projektanti, developeři a nyní již i politici jako krizovou. Zdlouhavé stavební řízení vede k nejistotě zisku u komerčních staveb a demotivaci soukromých stavebníků postupovat zákonným procesem povolování. Kde ale leží příčiny tohoto stavu? Které momenty zákonného procesu jsou nejvíce problematické?
Rating Nadace pro rozvoj architektury a stavitleství (RABF) je bodovým vyjádřením kvality, ověřené za pětileté období, které posbírali učastníci Stavby roku a 11ti dalších samostatných přehlídkových soutěží. Body jsou odstupňovaně přidělovány za účast v soutěži, postup do druhého kola, za nominaci, zvláštní cenu a nejvyšší ocenění, za druh soutěže.
Architekt David Levačka Kraus si nestýská po minulosti, ani nevzhlíží k časům budoucím. Žije tady a teď, stejně jako architektura, která vzniká pod jeho rukama. Pracuje s jistou formou neurvalosti, nedokončenosti a hrubosti, které mohou věci zlevnit, přitom nabízet tu pravou užitnost.
Architekt Marek Jan Štěpán ve své tvorbě střídá dvě zdánlivě kontrastní polohy – velké stavby moderních kostelů a komorní až minimalistický přístup k rodinným domům. K oběma zadáním ale přistupuje se stejnou vážností a podobnou snahou nalézt pro každý konkrétní prostor pravdivé vyjádření.
Spolu s vývojem společnosti vyvíjí se také prostředí, ve kterém pracujeme. Administrativní budovy jsou sice „vynálezem“ poměrně novodobým, za dobu své existence však výrazným způsobem ovlivnily a stále ovlivňují vzhled měst i způsob lidského života.
I když by se mohlo zprvu zdát, že se specializují především na rekonstrukce a výstavnictví, jejich architektonické spektrum je mnohem širší. Baví je navrhovat komplexní urbanistická řešení i drobné obytné stavby. Cení si vztahu s klientem, ale vždy se drží svých morálně-architektonických zásad.
Architekti chtějí historické budovy zachovávat a zároveň do nich otisknout stopu dnešní doby. Bohužel k tomu příliš často nemají příležitost. Chybí nám odvaha překročit stín vlastní minulosti? Jaká je správná míra pokory k historické hodnotě budov a odvahy doplňovat architekturu soudobými prvky?
V Londýně se nebojí postavit skleněný mrakodrap vedle gotické katedrály. V Praze vyvolá každý mírně odvážnější návrh vlnu rozhořčení a kontroverze. Jakou cestou by se měl ubírat zdravý vývoj architektury?
Komerce v architektuře a umění má hanlivý podtext a často se používá jako označení děl druhé kategorie. Současná generace architektů se prostřednictvím své práce snaží tuto nálepku komerční architektuře strhnout.
Architekt Petr Hájek navrhuje nejen stavby, ale i své vlastní hudební nástroje. V hudbě a tanci nachází inspiraci pro hybridně variabilní architekturu. Budovám obléká bundy a své studenty učí řešit situace, které nemají žádná pravidla.
Ucelený pohled na architekturu si Michaela Chvojková našla hlavně díky cestování. Název jejího ateliéru nese mnoho významů, projekty v něm vznikající rostou na živné půdě přirozenosti a jednoduchosti. Jak vnímá stav českého stavebnictví a proč ji baví navrhovat hvězdárny?
V listopadu 2016 bylo Stevenu Hollovi uděleno ocenění Daylight Award za práci s denním světlem v architektuře. Hollova schopnost práce se světlem v prostoru je jedinečná. Emoční intenzita jím navržených místností a budov je ohromující. Jedinečný je i jeho způsob práce: svoji kancelář záměrně udržuje menší, své prvotní návrhy si nejraději zaznamenává do akvarelového skicáku a inspiraci čerpá z hudby, filosofie a literatury.
