Pavel Horák: Vnímám mezeru v informovanosti investorů o dřevostavbách

Pro rozhovor o možnostech a limitech výstavby komerčních a veřejných staveb ze dřeva jsme si nemohli zvolit povolanějšího odborníka. Navrhování a realizaci dřevostaveb u nás i v zahraničí se totiž architekt Pavel Horák věnuje již dvacet let.

V roce 2002 nejprve založil společně s kolegou architektem Václavem Zahradníčkem ateliér Prodesi, který se postupně specializoval na navrhování dřevostaveb. Následovalo vybudování firmy Domesi, která navržené domy realizuje.

Díky tomu mohou být klientům partnerem od návrhu přes zpracování projektu až po předání stavby. Navíc jim to umožňuje být v potřebné konfrontaci mezi návrhem a realizací. Mohou se tak opřít o bohaté zkušenosti z praxe, a to v široké škále typologie staveb od rodinných domů přes sídla firem, bytové domy až po mateřskou školu ze dřeva.

Ve Francii platí od letošního roku zákon o udržitelnosti, který u všech nových veřejných staveb požaduje nejméně poloviční podíl dřeva a dalších obnovitelných materiálů. Celý nizozemský region Amsterdam bude od roku 2025 vyžadovat, aby nejméně 20 % veškeré nové výstavby v regionu byly dřevostavby. Česko v těchto snahách zůstává pozadu. Jaké jsou podle vás hlavní důvody?

Je to kombinace více faktorů. Určitě se můžeme bavit o normách a předpisech, kde opravdu oproti světu zaostáváme, ale mně se poslední dobou čím dál více jako zásadní objevuje jeden možná nakonec větší problém. A tím je stále obrovská mezera v informovanosti investorů, politiků, lidí na důležitých místech ve společnosti, kteří často o investicích rozhodují.

Neustále se ukazuje, že pro mnoho lidí je předobrazem stavby ze dřeva lehká fošnová konstrukce, kterou se staví domy např. ve Spojených státech. Pak samozřejmě chápu, že si těžko dokážou představit, že by se z toho druhu konstrukce stavěly například vícepodlažní budovy. My přitom máme k dispozici high-tech materiály a technologie, které umožňují stavět stavby o 20 a více podlažích, a to dokonce čistě ze dřeva.

I v České republice se staví ze dřeva, ročně vznikne kolem 15–20 % dřevostaveb rodinných domů a trh s nimi roste. Převažují však právě stavby určené pro bydlení. Čím si myslíte, že je to způsobené? Dojde i u nás ke změně v souvislosti se zvyšujícím se tlakem na udržitelnost a požadavky Green Deal?

Ten podíl je z mého pohledu naprosto fantastický. Když jsme v oboru před 20 lety začínali, tak to bylo možná jen jedno procento. V podobném „bodě nula“ se nyní nachází i vícepodlažní a velké projekty ze dřeva. Já osobně cítím velkou změnu v přemýšlení investorů za poslední zhruba tři až čtyři roky.

Dříve jsme se setkávali spíše s investory, kteří ve dřevě hledali „jen“ levnější, či v lepším případě rychlejší alternativu. Chodili za námi s projekty z betonu a cihel a chtěli je přepsat do dřeva. Nyní je to tak, že chodí teprve se záměrem něco postavit a dřevo je pro ně první volba. To, že to má souvislost s tím, co se děje kolem nás na poli udržitelného života a změn ve fungování a nastavení společnosti, je jasné.

Znají soukromí investoři, veřejní zadavatelé a architekti u nás dostatečně výhody dřevostaveb a stavění ze dřeva? Můžete připomenout ta nejdůležitější pozitiva?

Obecně jsou ty základní výhody dobře známy. Patří k nim rychlost výstavby, obnovitelnost materiálu, nižší uhlíková stopa, čistší staveniště a jeho okolí, či lepší možnost implementovat principy nízkoenergetického stavění. To se asi dozvíte jak od architektů, tak od zadavatelů.

Co já ale považuji za důležité doplnit, že pokud dáme šanci dřevu již jako primárnímu konstrukčnímu materiálu, tak jsme na poli udržitelnosti a také uhlíkové stopy o míle před konkurenčními technologiemi. Z mého pohledu musím říci, že dělat udržitelnou architekturu z betonu nebo oceli je jednoduše přinejmenším sporné.

Předloni jste dokončili vámi navrženou a realizovanou dřevostavbu administrativní budovy ve městě Partizánske na Slovensku. Můžete stavbu stručně představit po stránce architektonické a konstrukční? Bylo dřevo jako stavební materiál zadáním investora, nebo se jednalo o vaši invenci?

Zde bylo dřevo jasnou volbou vzhledem k zaměření podnikání investora a také pomohlo, že vlastník této společnosti je původně z Rakouska, kde je dřevěné stavění silně zakořeněno. Takže pro nás byla opravdu radost s investorem na tomto zadání pracovat. Stavba je architektonicky jednoduchá a vychází z přehledné vnitřní dispozice, která umožňuje efektivní fungování administrativního zázemí společnosti.

Konstrukčně jsme využili výhody technologie CLT panelů v kombinaci s vnitřní jádrovou betonovou stěnou, která však nebyla nutností, ale spíše jakýmsi architektonickým prvkem. Hodně nám také záleželo na vnitřním prostředí, kde jsme notně využili výhodu dřeva jako akustického materiálu (například v podobě akustických podhledů stropů).

V roce 2019 jste navrhli a realizovali dřevostavbu mateřské školy ve Všetatech. Co vedlo vedení obce k volbě dřevostavby? Potýkali jste se s nějakým problémem během projektování či realizace? A jak jsou spokojení uživatelé této dřevěné školky?

Zde byl oproti Partizánskemu příběh odlišný. Pan starosta, za jehož působení se celý proces rozbíhal, byl svým naturelem vizionář a nebál se přijít s něčím novým, což byla v tomto případě dřevostavba. Nicméně si myslím, že zde šlo primárně o rychlost výstavby, která umožnila za zhruba rok stavbu navrhnout, vyprojektovat, povolit i postavit.

A to vše ve velmi vysokém standardu provedení a při použití nejnovějších technologií. A co se týče spokojenosti, tak za vše asi hovoří to, že v této nové školce je výrazně nižší nemocnost než v sousední staré. Přitom sem docházejí děti ze stejné obce.

Kromě architektonické kanceláře působí vaše společnost také jako realizační firma. Z jakého důvodu nabízíte komplexní servis? Bylo a je stále těžké najít osvícené a schopné dodavatele dřevostaveb u nás?

Byla to před 15 lety spíše taková nutnost, kdy u nás bylo sice již tehdy několik velmi dobrých dodavatelů dřevostaveb, ale nám šlo již tehdy o více. A to jak na poli kvality, technologie, tak i z pohledu servisu pro klienty. Nám to navíc umožňuje neustálou konfrontaci mezi návrhem a realizací. Náš tým má nyní desítky odborníků různých profesí a ti spolu uvnitř firmy komunikují s cílem dosáhnout co nejlepšího výsledku u každé realizace.

S jakými typy konstrukčních systémů pracujete? Jaké konstrukce a technologie se dnes nabízejí u dřevostaveb o více podlažích? A lze u výškových dřevostaveb dostatečně ošetřit hledisko požární bezpečnosti?

Pro rodinné domy a menší projekty jsou to dvě základní technologie. Lehká sloupková konstrukce a systém masivních křížem lepených panelů. Obojí má své opodstatnění a klientelu. Pro větší projekty se vždy volí ta nejvhodnější konstrukce a zpravidla jde o nějakou kombinaci CLT, masivního skeletu, a případně například betonového jádra či ocelových prvků.

Vždy záleží na druhu stavby, počtu podlaží apod. Požární bezpečnost je kapitola sama pro sebe a je potřeba si především uvědomit, že dřevo v podobě, v jaké ho pro tyto velké projekty používáme, má samo o sobě neskutečně dobré požární vlastnosti. Kromě toho máme spoustu dalších možností, se kterými můžeme pracovat. Od požárních nátěrů přes zakrytí vybraných částí stavby konstrukcemi s vyšší požární odolností až po možnost hybridního řešení (nejčastěji v kombinaci s betonem).

Co by podle vás napomohlo tomu, aby se u nás stavělo více ze dřeva a aby i u veřejných staveb, komerčních budov či bytových domů mělo dřevo a obnovitelné materiály větší zastoupení?

Já za sebe zastávám spíše filosofii motivace než nařízení (například formou zákonem daného podílu dřeva ve stavbách). Bohužel někdy je ta nutnost něco nařídit, jako jakýsi vývojový stupeň, nezbytná a minimálně dočasná regulace tohoto typu, nebo alespoň doporučení, může určitě pomoci. Za důležité považuji také to, aby se ve výběrových řízeních nehledělo primárně jen na cenu.

To je naprosto krátkozraké, a vlastně je to zároveň neskutečné plýtvání veřejnými penězi. Musíme stavět hospodárně, ale rozhodně i s přihlédnutím k dalším faktorům, jako je životní prostředí, náklady na provoz, kvalita vnitřního prostředí, recyklovatelnost po skončení životního cyklu apod. Něco z toho je možná hůře měřitelné, ale pro společnost neméně klíčové.

Na jakých projektech v současné době pracujete?

S velkou radostí se nyní podílíme na několika větších projektech od lokalit rodinných domů přes bytové domy až po administrativní budovy nebo sídla firem. Pravidelně se také účastníme architektonických soutěží tam, kde nám využití dřeva přijde logické.

Někdy se dostáváme do spolupráce s dalšími subjekty, a to i v mezinárodním měřítku. Pro velké projekty se logicky musíme více propojovat i s jinak konkurenčními firmami a ateliéry. Je to přirozený vývoj a naprosto správný.

Dlouhodobě se snažíte o osvětu v oblasti udržitelného stavění ze dřeva. Letos jste pořádali již 17. ročník Salonu dřevostaveb, který proběhl od 24. do 26. března v Praze.

Salon dřevostaveb si klade za cíl především propagovat kvalitní dřevěnou architekturu co nejširšímu publiku. Myslím, že se nám to společně s ostatními aktivitami v oboru velmi dobře daří na poli rodinných domů, a nyní se hodně věnujeme právě i větším projektům. Snažíme se o to, abychom připravili kvalitní platformu pro výměnu názorů, informací a kontaktů mezi investory, architekty a dodavateli