Plus Minus: Umění ve veřejném prostoru

Jaké architektonické počiny, zásahy, návrhy či události z poslední doby si zasluhují pozitivní ohodnocení a kterým by bylo lepší se vyhnout? Přinášíme vám aktuální ohlédnutí za současným děním u nás, tentokrát zaměřené na umění ve veřejném prostoru.

Umění pro město

V hlavním městě vzniká stále málo kvalitních a inovativních uměleckých děl a site-specific intervencí ve veřejném prostoru. Pro řadu lidí se představa o uměleckém díle v exteriéru omezuje na pomníky a památníky s bronzovými sochami na žulových podstavcích z přelomu 19. a 20. století.

Po roce 1990 neexistovala žádná forma podpory současného umění v městských ulicích a parcích. Ve veřejném prostoru Prahy se tak spíše zřídka objevovala díla kolísající kvality. Ta byla navíc často umístěna bez návaznosti na charakter místa, jeho historii nebo místní komunitu.

Cílem programu Umění pro město je systematicky podporovat kvalitní, inovativní projekty, které jsou realizovány v promyšleném vztahu s prostředím. Nové umělecké intervence by měly vznikat po celé ploše města Prahy, aktivizovat a socializovat zanedbaná prostranství a nesoustředit se pouze na centrum.

Význam a vnímání hodnoty současného umění ve veřejném prostoru chce program posílit zejména budováním odborného a veřejného dialogu mezi umělci, architekty, designéry, teoretiky umění, historiky a širokou veřejností. Program si klade za cíl finančně podporovat pořizování uměleckých děl na veřejná prostranství prostřednictvím městských organizací a investorů.

Apokalyptický Top Tower

Multifunkční mrakodrap Top Tower, který má vyrůst v pražských Nových Butovicích, by se měl stát s výškou 135 metrů nejvyšší budovou v zemi. Za projektem stojí pražský developer Trigema. Pokud by projekt získal stavební povolení, měla by stavba začít v letošním roce, její realizace se předpokládá do roku 2024.

V loňském roce již podepsala městská část Praha 13 s developerem memorandum o spolupráci. Top Tower bude vystavěn v těsné blízkosti metra Nové Butovice a bude navazovat na novou téměř kilometrovou pěší zónu vedoucí od stanice metra přes centrální Sluneční náměstí až ke stanici metra Hůrka.

V budově se počítá s menšími byty, kancelářemi, obchody a kulturním centrem. Součástí budovy by se měla stát výrazná socha vraku lodi od sochaře Davida Černého a architekta Tomáše Císaře, která se bude o dům opírat a bude jej převyšovat.

Vrak by měl představovat hypotetickou apokalypsu, která může nastat vzhledem ke změnám klimatu na Zemi. Připomínat má loď, která narazila do budovy během bouře způsobené globálním oteplováním.

Nabízí se otázka, do jaké míry dokážou města ovlivnit budoucí podobu staveb a uměleckých objektů realizovaných developery a soukromými investory. Ačkoliv se autorům vraku nedá upřít potřeba zaujmout a rozdmýchat obvyklý průměr developerské výstavby, zdá se, že sociální kontext realizace takového objektu a jeho vnímání lidmi, kteří budou budovu a veřejný prostor užívat, zůstalo opomenuto. Nemají mít podobné umělecké záměry spíše podobu dočasných intervencí, než být trvalou součástí projektu určeného k bydlení a práci?