Politika architektury usiluje o transparentnost

O přijetí politiky architektury usiluje Česká komora architektů již řadu let. Architekti by tak získali cenný nástroj pro zvýšení transparentnosti zakázek a kvalitní architektura by měla větší podporu jak státních orgánů, tak veřejnosti. Letos v červnu vyjádřil politice architektury podporu Senát.

O tom, že by bylo třeba, aby vláda přijala program politiky architektury, se již hovoří od roku 2006, kdy Česká komora architektů předložila první návrh tohoto dokumentu. Letos v červnu vyjádřil politice podporu Senát, když Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice vydal usnesení, v němž se rozhodl podpořit přijetí dokumentu Politika architektury ČR – Národní program stavební kultury, a doporučil vládě jeho schválení. Přijetím programu politiky architektury by vláda měla deklarovat, že si je vědoma nutnosti zlepšení podmínek pro vznik a ochranu harmonického a kvalitního vystavěného prostředí.

Kvalitní veřejné stavby
Politika architektury ČR vychází z obdobných dokumentů, které jsou postupně schvalovány ve všech zemích Evropské unie. Jejím cílem je zabezpečení práva všech občanů na kvalitní životní prostředí. Jedná se o zlepšení podmínek pro vznik a ochranu prostředí, které je tvořeno nejen budovami, veřejnými prostranstvími, komunikacemi, drobnými stavbami, ale i lesy, parky a dalšími součástmi vytvořenými činností člověka. Mezi hlavní pilíře Politiky architektury ČR proto patří jednak podpora vzniku kvalitních veřejných staveb, které by měly být funkční, nepředražené, s estetickými hodnotami. Jejich projektování a výstavba má být zajišťována transparentním zadáváním zakázek a prostřednictvím architektonických soutěží přinášejících nejvhodnější řešení. Dále akcentuje politika architektury výchovu a vzdělávání v oblasti architektury a kultury prostředí a v neposlední řadě jde o obecnou podporu architektury – popularizaci tématu, medializaci dobrých příkladů a podobně.

Schválení se táhne
Proč se vlastně schválení politiky architektury vleče již od roku 2006? „Je to způsobeno především neustálými obměnami v obsazování pozic na ministerstvech – především MMR, které by mělo vládě dokument ke schválení předložit. Ve chvíli, kdy ČKA získává podporu MMR, a tedy jednotlivých odpovědných úředníků, dojde k jejich odvolání a můžeme začít znovu,“ říká Markéta Pražanová, tisková mluvčí ČKA. Má tedy vůbec politika naději na schválení? „Politika architektury má stále širší politickou podporu a je vnímána její potřebnost. Jedná se o téma, které se táhne celým politickým spektrem, a politici si začínají uvědomovat, že by na něj mohli napojit své aktivity,“ je optimistická Markéta Pražanová.

Dalším důvodem průtahů je fakt, že Politika architektury ČR souvisí také s dalšími dokumenty, které v Česku vznikají. Jedná se především o Politiku územního rozvoje České republiky, Zásady urbánní politiky a Kohezní politiku ČR. Připravovaná Politika architektury ČR není v rozporu s těmito již přijatými dokumenty, ale je jim v podstatě nadřazená, takže musí na vznikající dokumenty reagovat a být s nimi v souladu.

Letos v červenci byla také schválena Koncepce bydlení ČR do roku 2020, která akcentuje nutnost dbát na kvalitu vystavěného prostředí. Součástí koncepce je rovněž odkaz na Politiku architektury ČR.

Akcent na zakázky
Za pět let, po které se o politice architektury diskutuje (viz ASB 7–8/2008), došlo k několika změnám. K názvu Politika architektury ČR přibyl dovětek – Národní program stavební kultury, což lépe vystihuje obsah politiky (mimochodem termín „politika architektury“ – angl. policy – ČKA převzala z obdobných evropských dokumentů, kde je tento termín používán také ve významu strategie, program, zatímco v Česku se s tímto významem slova politika veřejnost ještě neztotožnila).

Kromě základního dokumentu shrnujícího tři pilíře Politiky architektury ČR byl dopracován podrobnější podklad, kde jsou také odkazy na související dokumenty (české i zahraniční) – s nimiž je politika v souladu. Nechybí informace o Evropském fóru politik architektury (EFAP), neformální síti spojující instituce ze všech zemí EU, jejímž cílem je podpora architektonických politik.

Značný důraz klade nyní ČKA především na zadávání veřejných zakázek na stavby (na projektovou dokumentaci staveb). Tento přístup ČKA je ovlivněn současnou situací v ČR, kdy dochází stále častěji ke korupci, klientelismu a nesprávnému zadávání zakázek. Často vítězí (především při veřejných obchodních soutěžích) kritérium nízkých nákladů na projekt nad kvalitním návrhem – a kvůli nekvalitnímu projektu ve finále dochází k vyšším investičním nákladům na stavbu i provoz budovy.

Nejvhodnějším způsobem, jak získat projektanta, je totiž architektonická soutěž.

Co přinese politika architektům?
Pokud vláda Politiku architektury ČR – Národní program stavební kultury schválí, automaticky se stane závazným dokumentem na národní úrovni, tedy i pro všechny navazující dokumenty na regionální úrovni.
„Architekti při svých jednáních a prosazování svých zakázek budou moci argumentovat obsahem tohoto dokumentu,“ říká Markéta Pražanová. Při zadávání veřejných zakázek a rozhodování o vystavěném prostředí bude tak na všech úrovních nutno uvažovat v souladu s politikou. V současnosti je naopak spíše stále patrná neochota zadavatelů zakázek k transparentnosti. Hledají například důvody, proč architektonickou soutěž neorganizovat. Po přijetí politiky architektury se tedy dá očekávat, že by se tak měla zlepšit transparentnost zadávání zakázek a omezit korupce i klien­telismus. Hlavním kritériem posuzování všech stavebních zásahů by byla kvalita (nikoliv nejnižší cena, obrat firmy či známosti). Dá se tedy očekávat, že státní správa, investoři, klienti, uživatelé, developeři a další zainteresované strany budou odpovědněji rozhodovat.

Nová cena za architekturu?
Jedním z konkrétních výstupů, které jsou již připraveny, je vznik nové soutěžní přehlídky realizovaných staveb. Jde o součást popularizace architektury. Z iniciativy ČKA tak vznikne nová soutěž – Česká cena za architekturu. Soutěž bude vyhlášena v roce 2012 a naváže na ni mezinárodní přehlídka (ČKA podepsala v dubnu 2011 memorandum se zástupci komor a spolků Slovenska, Polska a Maďarska o uspořádání takové akce). K popularizaci architektury se připojí i Česká televize, která by měla uvést seriál o architektuře.
Podle ČKA by měla být Politika architektury ČR – Národní program stavební kultury přijata co nejdříve. Jedním z důvodů je i to, že na zasedání Rady EU v roce 2008 byly přijaty závěry Rady EU o architektuře: přínos pro udržitelný rozvoj (2008/C 319/05). Těmito závěry Rada EU mimo jiné vyzývá členské státy, aby zajistily opatření a v roce 2012 podaly zprávu o plnění závěrů. Přijetí dokumentu Politika architektury ČR – Národní program stavební kultury by bylo jasnou odpovědí na tuto výzvu EU.

Antonie Březinová
Ilustrační foto: Miloš Šálek

Text vznikl ve spolupráci s ČKA.

Autorka je publicistka.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.