Rekonstrukce teras bytového domu

15. prosince 2017

Velká terasa náležící k bytu v bytovém domě výrazně rozšiřuje užitnou plochu bytu a zejména v letním období vytváří zcela jiný komfort bydlení. Jedná se však o jednu z nejnáročnějších obalových konstrukcí domu. Jsou na ni kladeny požadavky jak z hlediska provozu a estetiky, tak z hlediska izolačních funkcí.

Poškozená a odpadávající dlažba terasy vedla majitele bytu v bytovém domě, o kterém je tento článek, k rozhodnutí o její výměně. Po vybourání dlažby teprve osm let staré terasy se odhalil daleko závažnější problém, který prodloužil a prodražil investici. Technický stav terasy si vyžádal kompletní vybourání podkladního betonu, jeho obnovu a zároveň obnovu zničených hydroizolačních vrstev.

Původní stav

K rekonstrukci dvou teras v přízemí bytového domu se přistoupilo z důvodu uvolňování dlažby v ploše, jejího praskání, uvolňování spárovací hmoty, odpadávání soklíku z dlažby od zateplovacího systému a zejména z důvodu zvedání a uvolňování dlažby u okapové hrany a drolení podkladního betonu do podokapního žlabu.

Původní záměr a předpoklad byl výměna dlažby současně s vyspravením podkladního betonu a obnovou hydroizolační stěrky pod dlažbou. Po vybourání dlažby se odhalily vady podkladního betonu. Ten byl rozpraskaný, drolil se v detailech, místy neměl soudržný povrch.

Posouzení spodních vrstev

Pochybnosti o kvalitě betonu vedly investora k rozhodnutí zkonzultovat stav terasy s odborníkem, který provedl sondy do betonu. Sondy prokázaly, že beton není dobře dilatovaný. Dilatační spáry, vyplněné tenkou deskou z extrudovaného polystyrenu, nebyly spojité. Beton nebyl vůbec vyztužený. Zejména však měl minimální pevnost, k jeho rozbití v sondách nebylo téměř zapotřebí hrubé síly. Příčinou mohlo být přemrznutí čerstvého betonu při provádění v zimě, nebo naopak rychlé vyschnutí, pokud se dělal za horkého léta.

Kritická místa

Zásadním chybným detailem byl okap terasy. Detail obsahoval dvě okapnice: spodní, na kterou byl napojen asfaltový pás pod betonem, a horní, na kterou byla napojena hydroizolační stěrka pod dlažbou. Závažnou vadou byl fakt, že horní okapnice byla kratší, voda z ní tedy nestékala do žlabu, ale na spodní okapnici. Ta však byla v protispádu, takže voda trvale smáčela čelo betonové vrstvy.

Vlivem pravidelného zmrazování nasáklého betonu docházelo k destrukci detailu. Beton nebyl způsobilý pro lepení nové dlažby a pro dlouhodobou trvanlivost souvrství terasy. Bylo ho nutné vybourat a navrhnout zcela novou skladbu terasy.

Hydroizolace z asfaltových pásů

Po vybourání betonu se ukázalo, že původní hydroizolace z asfaltových pásů byla provedena na nerovný povrch. Na mnoha místech nebyla nikdy svařena v přesazích. Povrch původní hydroizolace bylo potřeba řádně vyčistit a vysušit. Bylo třeba řádně vyrovnat povrch přířezy nového asfaltového pásu.

Betonování

Na dokončenou hydroizolaci z asfaltového pásu bylo v detailu okapu připraveno bednění, v detailu u stěn byly přilepeny soklíky z desek z tepelné izolace z extrudovaného polystyrenu. Zadáním investora byl kvalitní beton s garantovanou mrazuvzdorností a pevností, aby se předešlo poruchám v budoucnosti a jakýmkoliv předčasným opravám nebo rekonstrukcím. Beton dodávala betonárna společnosti TBG Metrostav, která je členem skupiny Českomoravský beton.

Typ betonu

Technolog společnosti navrhl betonovou směs s garantovanými vlastnostmi, která bude zpracovatelná do sklonu 1,5 % a půjde na výšku jednoho patra dopravit na stavbu pumpou. Navržen byl beton dle ČSN EN 206 a ČSN P 73 2404: C 25/30 - XF3 (CZ, F.1) – Cl 0,2 – Dmax8 - S3.

Pevnost betonu při ověřovací zkoušce v laboratoři byla 60 MPa. To je způsobeno zajištěním odolnosti betonu v prostředí s mrazovými cykly. Maximální průsak činil 7 mm (povolené maximum pro tento beton je 35 mm). Na maximálním průsaku tlakovou vodou je vidět, že beton je velmi kvalitní, trvanlivý. Takovýto beton (XF3) by měl být v každé konstrukci, která je vodorovná a je vystavena mrazovým cyklům, za přítomnosti vody.

Zpomalovač tuhnutí byl použit z důvodu prodloužení zpracovatelnosti betonu. Předpokládala se dlouhá betonáž a pomalé zpracování. Konzistence S3 byla zvolena z důvodu zpracování betonu do spádu, maximální zrno 8 mm z důvodu poměrně malých tlouštěk konstrukce.

Vlastní betonáž

Betonová směs byla na stavbu dopravována po menších množstvích, aby se stačila včas zpracovat. Do vrstvy betonu se vkládala kari síť 10 x 10 cm, po 3 m délky terasy byly do betonu vloženy dilatační plastové lišty, které byly osazeny do požadované polohy a sklonu. Tyto lišty potom sloužily jako vodicí pro urovnání poslední vrstvy betonu do roviny v požadovaném sklonu a pro konečné zahlazení.

Doprava a čerpání

Během jediného pracovního dne se stačilo uložit a zpracovat 8 m3 betonu, který autodomíchávač dovážel z 5 km vzdálené betonárny. Z ulice byl beton na terasu ve výšce jednoho podlaží nad silnicí přečerpáván pumpou. Auto s pumpou stálo během prací u domu trvale, beton se čerpal na vzdálenost přesahující 20 m, zpracovávali jej 3 dělníci.

Další kroky po betonáži

Na čistý a suchý beton po 28 dnech tvrdnutí byl nejprve nanesen penetrační nátěr pro sjednocení povrchu a nasákavosti ve dvou vrstvách, následně byla pokládána dlažba. Její položení muselo být precizní, a to z hlediska dodržení technologie a také z hlediska výsledné textury plochy, kterou ovlivnil výběr jednotlivých vzorů položených vedle sebe a natočení jednotlivých dlaždic. Tato okolnost si vyžádala postupné skládání plochy nanečisto, tak aby výsledný vzhled dlažby byl nápaditý, přitom aby některé vzory z plochy „nevyčnívaly“.

Zároveň bylo třeba respektovat polohu dilatační spáry v betonu a v hydroizolační stěrce. Po vyplnění spár byly dlaždice ihned čištěny. Spáry nad dilatačními spárami v betonu a hydroizolační stěrce byly vyplněny trvale pružným transparentním tmelem. Tmelem byla rovněž vyplněna horní spára soklíku z dlaždic na stěně.