Rozhodli jsme se jít cestou průkopníka, říká Petr Michálek, ředitel Skanska Residential

Snižování energetické náročnosti, recyklace, využití dřeva jako stavebního materiálu, MZI, HDV či BoKlok. S generálním ředitelem společnosti Skanska Residential Petrem Michálkem jsme si povídali o výzvách udržitelné výstavby v České republice.

Do roku 2045 chcete docílit nulových emisí uhlíku v celé organizaci i v rámci hodnotového řetězce, včetně posuzování LCA. Jak toho chcete dosáhnout a na co konkrétně se zaměříte?

Skanska už řadu let směřuje k uhlíkové neutralitě a naší metou je rok 2045. Už do roku 2030 ale musíme zredukovat vlastní uhlíkovou zátěž o 70 % ve srovnání s rokem 2015 a zároveň chceme mít v roce 2030 o 50 % nižší uhlíkovou stopu z dodavatelského řetězce v porovnání s rokem 2020. Do konce dekády plánujeme především optimalizovat zaběhlé procesy vývoje a přípravy projektů, ale také zvyšovat povědomí o tématu udržitelnosti a životního cyklu budov.

Rok 2030 bude pro nás zlomový, ukáže nám totiž, kolik práce se nám podařilo udělat. Následně nastane období větších investic do inovací, popřípadě alternativních postupů výstavby. Již nyní ale jdeme cestou inovací v materiálech a technologiích, a do budoucna nás čeká vývoj pasivních, nulových, nebo i pozitivních domů, co se týče energetické bilance.

Už nyní připravované projekty, jako jsou například Modřanský cukrovar nebo Radlický Dřevák, se z pohledu energetiky přibližují pasivnímu standardu. Zjednodušeně řečeno v dlouhodobém horizontu směřujeme k energetické nezávislosti budoucích obyvatel našich projektů. Do budoucna pro nás bude důležitý aktivní přístup českých zákonodárců a úprava legislativy.

Abyste dosáhli nulových emisí, potřebujete partnery a dodavatele, kteří sdílejí vaši vizi a dosahují požadovaných kritérií. Daří se vám je v ČR nalézt?

Je to přesně tak a je nezbytné dívat se na toto téma z širší perspektivy. Vedle našich vlastních aktivit je proto důležité soustředit se na celý dodavatelský řetězec a sledovat dopad využitých materiálů, výstavby, budov samotných, ale také třeba marketingu a dalších oddělení.

Dbáme proto na zachování nadstandardní kvality zdravých a udržitelných materiálů s certifikáty EPD, FSC a PEFC. Ty nám a našim klientům dávají jistotu, že všechny využité materiály mají šetrný vliv na životní prostředí v průběhu celého životního cyklu a zároveň garantují udržitelné získávání materiálů. Stejně tak přistupujeme při výběru architektů, projektantů i dalších subdodavatelských firem.

Zohlednění environmentálních hledisek ve výstavbě, kterému se v ČR dosud učíme, je ve vaší mateřské společnosti ve Švédsku standardem. Čím konkrétně se inspirujete a jakou praxi či metodiku byste ještě rád přenesl k nám?

Ve Skandinávii jsou v tomto směru opravdu napřed, ale je potřeba zmínit, že mají také zcela jiné podmínky, a to jak legislativní, tak klimatické. Jedná se například o využívání dřeva jako stavebního materiálu, které je u nás u bytových domů teprve na začátku, a naopak v severských zemích, západní Evropě nebo Americe zažívá dřevo v bytové výstavbě velký boom.

Dřevo totiž nabízí jeden z možných nástrojů, jak výrazně snížit uhlíkovou stopu na projektech, a zároveň zrychluje samotnou výstavbu. Dále naši švédští kolegové již několik dekád rozvíjejí a využívají koncept výstavby „BoKlok“, což ve švédštině znamená chytré bydlení a dá se přirovnat k sériové výrobě osobních aut. Zde jde o trend v oblasti dostupného bydlení díky prefabrikaci, unifikaci a opakovatelnosti při masivním využití dřeva jako klíčového materiálu. My se tímto konceptem inspirujeme a již několik let zabýváme také u nás, protože přináší dostupnější bydlení v řádu desítek procent.

V pražských Radlicích připravujete výstavbu prvního bytového domu ze dřeva u nás. Jste u nás v této oblasti inovátorem. Proč ostatní investoři k tomuto kroku dosud nepřistoupili?

Ano, náš dřevěný projekt s názvem Radlický Dřevák počítá s výstavbou doposud největšího bytového domu ze dřeva v České republice. Je potřeba zmínit, že u nás přetrvává určitý zvyk, který je dán historickým vývojem. Zatímco v jiných zemích, kde naše skupina Skanska působí, je dřevo ve výstavbě velmi využívaným materiálem, u nás se tradičně staví z cihel a betonu. Důležité je také zmínit povolovací procesy nové výstavby, které bývají pro investora často jednou z největších útrap.

Úřady jsou u nás zvyklé schvalovat tradiční stavby, jak je znají desítky let, a aby prošlo něco nového, do jisté míry neobvyklého, tak to vyžaduje vyšší úsilí a angažovanost. To je ale vždy role průkopníka a my jsme se rozhodli tuto cestu prošlápnout. Zároveň jsou u nás limitem přísné požární normy, které povolují pouze čtyři patra, resp. maximální 12metrovou výšku. Přitom z pohledu požární bezpečnosti jsou stavby z CLT panelů stejně bezpečné jako objekty realizované tradičním způsobem výstavby. Využití CLT desek nabízí velký potenciál a věříme proto, že v české legislativě dojde k úpravám, které v budoucnu umožní širší využití dřeva i u výstavby bytových domů.

Jakým způsobem plánujete řešit nedostatek a navýšení ceny dřeva?

Máme informace, že se v České republice každý rok vytěží zhruba 30 mil m3 kulatiny (dříví), přičemž pro stavbu dřevostaveb je aktuálně využíváno pouze okolo 150 tisíc m3. V současné době je Česko největším exportérem dřeva v rámci EU, takže zde vnímáme velký potenciál a rezervy pro efektivnější využití domácí suroviny. Dobré zprávy přináší také data o evropských lesích z roku 2020, která ukazují, že ačkoliv se od roku 1990 zvýšila spotřeba dřeva o 40 %, plocha evropských lesů vzrostla o 9 %.

Co se týče ceny, tak nákladová stránka je samozřejmě velmi důležitá. V poslední době se ale ceny všech materiálů mění téměř ze dne na den, takže nelze v takto dlouhodobém horizontu cokoliv predikovat. Pilotní projekt je vždy o něco dražší, ale tyto náklady budou finálně posuzovány v momentě uvádění projektu na trhu, na základě aktuální tržní situace. Pokud by se zároveň dřevo ve stavebnictví rozšířilo, stalo by se daleko zajímavějším pro dodavatele materiálů a prací, a cena by tak poklesla. Pro nás však nejsou v tomto projektu primární náklady, ale udržitelnost a redukce uhlíkové stopy.

Pokud se pilotní projekt v Radlicích osvědčí, budou i vaše další plánované stavby ze dřeva? Jaké konkrétní projekty připravujete?

V Radlicích se jedná o pilotní projekt a neznamená to, že bychom chtěli ihned opustit konvenční výstavbu. Je to ale první krok tímto směrem s cílem prokázat funkčnost nového materiálu v rezidenční výstavbě v podmínkách České republiky a ověřit jeho potenciál pro budoucí využití s cílem urychlení výstavby a redukce uhlíkové stopy.

Následně plánují kolegové z komerčního developmentu využít dřevo také ve výstavbě administrativní budovy, a to dokonce ve stejné ulici v Radlicích a ve spolupráci se stejným architektem, panem Jakubem Cíglerem.

Uhlíkovou stopu se snažíte snižovat nejen výběrem materiálu pro výstavbu, ale zejména snižováním energetické náročnosti a využitím nových technologií. Jak konkrétně?

Kromě recyklace vody využíváme už od roku 2012 fototermické panely pro ohřev teplé užitkové vody. Pracujeme také na efektivnějším využití fotovoltaických panelů, dále testujeme možnosti kogenerační výroby tepla a energie. Důležité je v této oblasti důkladné zateplení obálky budovy, která dokáže zásadním způsobem snížit náklady na vytápění.

Jde ale také o exteriérové stínění, využívání tepla pro předehřev TUV např. ze systému recyklované tzv. šedé vody apod. Velmi přínosné jsou i zelené střechy, které fungují jako doplněk tepelné izolace a standardem je už dnes systém vzduchotechniky, nebo alespoň lokální rekuperace vzduchu. Vedle toho nabízíme také smart-home řešení, která umí snížit další náklady na vytápění, klimatizaci, osvětlení a provoz spotřebičů.

Úřady jsou u nás zvyklé schvalovat tradiční stavby, a aby prošlo něco nového, vyžaduje to vyšší úsilí a angažovanost.

Do projektu Modřanského cukrovaru začleňujete principy modrozelené infrastruktury. V čem bude projekt inovativní?

Důraz zde klademe jako vždy na kvalitu, efektivně pracujeme se solární energií, zelení a vodou, a to jak dešťovou, tak šedou a užitkovou, která navíc hraje důležitou roli ve veřejném prostoru. Některé z použitých technologií tu také odstartují svou premiéru na českém trhu. Vůbec poprvé tu bude možné využít recyklovanou vodu pro praní v pračkách. Věříme, že se nám podaří připojit kromě fototermických také už i fotovoltaické panely.

Myšlenka udržitelnosti se prolíná celým areálem, od jeho umístění v brownfieldu přes využití recyklovaných materiálů při výstavbě až po energeticky hospodárný provoz. Kromě velkých technologií, kam patří i fasáda z Rebetongu, betonu využívajícího recyklovanou suť namísto přírodního kameniva, tu své důležité místo mají také drobná řešení, jako jsou budky pro ptáky nebo informační systém z recyklovaných plastů.

Nedílnou součástí environmentálního přístupu k výstavbě je také zohlednění sociálního hlediska a zapojení místních obyvatel a budoucích uživatelů do přípravy projektu. Bude participace s veřejností postupně součástí všech vašich projektů?

Byl by to ideální stav, protože se jedná o přínosné a udržitelné řešení pro všechny zúčastněné, přesto participace dává smysl především tam, kde se s plánováním ještě ani nezačalo. Tak tomu bylo i v případě Modřanského cukrovaru. Jeho koncept totiž vychází z přání a námětů, které jsme získali od starousedlíků v průběhu veřejné participace, a vznikal tak prakticky na zakázku veřejnosti.

Její podněty dokonale zapracovala renomovaná architektonická dvojice Chybik+Kristof. Modřanský cukrovar má ambici stát se svou infrastrukturou nejmodrozelenější čtvrtí v Česku, která přispívá k lepší atmosféře města. Zaměřujeme se na prostory vhodné k vytváření kvalitních sousedských vazeb.

Stavební projekty dnes váznou na dlouhém povolovacím procesu. Bohužel se zdá, že novelizace stavebního zákona nepřinese zlepšení. Jak byste nyní navrhoval aktuální situaci řešit?

K významnému zrychlení se dostaneme pouze, pokud přepracovaný stavební zákon do budoucna zajistí koncepční rozvoj a skutečně, nejen na papíře, zrychlí povolování nové výstavby, a tím přispěje ke zvýšení nabídky nových bytů a vyrovnanějším tržním podmínkám. Klíčové je také omezit nepřeberné množství obstrukčních odvolání do povolovacích procesů. Dále je potřeba revidovat řadu technických norem a požadavků na výstavbu, které v současné době stavby nejen prodražují, ale také zamezují aplikaci inovativních řešení.

Bez toho všeho můžeme dosáhnout pouze dílčího zrychlení výstavby, které může přinést např. prefabrikace a nové technologické postupy, nikoli však povolovacích procesů, které samotné výstavbě předcházejí. Částečné zrychlení výstavby si slibujeme například u zmíněného projektu Radlický Dřevák, pro jehož výstavbu mimo jiné využijeme konstrukční systém CLT dřevěných panelů, vyrobených z křížem vrstvených dřevěných lamel.

Bydlení se stalo pro nižší i střední třídu v ČR nedostupným. Co by podle vás – kromě zrychlení povolovacího procesu – napomohlo zlepšit situaci? Plánujete realizovat projekty nájemního bydlení?

Téma nájemního bydlení určitě nabývá na důležitosti, současná situace na trhu ale může brzdit předpokládaný boom v této oblasti. I my ale chystáme projekty, které mohou být pro institucionální investory atraktivní. Přesto se tím problém nedostatečné nabídky nevyřeší. Podobné to bude také v případě finanční dostupnosti, jelikož se bude jednat spíše o prémiové bydlení nabízející nadstandardní služby a servis přímo v budově.

Nezapomínejme ale na to, že klíčové je hlavně projekt povolit, a je jedno, jestli bude ve finále prodáván koncovým klientům, anebo investičnímu fondu. Ekonomickým řešením ale může být zmíněný koncept „BoKlok“, kterým jsme se od našich kolegů ve Švédsku inspirovali a v současnosti jej rozpracováváme také pro tuzemský trh s názvem LIVO. Tento koncept by nabídl levnější bydlení a cílíme na to, aby se v řádu několika let stal součástí naší standardní nabídky.

Jakým způsobem chcete dále napomoci zvyšovat udržitelnost a energetickou nezávislost staveb? Jak si představujete budoucnost udržitelné výstavby?

Možností se nabízí určitě celá řada. Je ale důležité přistupovat k této otázce pragmaticky a implementovat především technologie, které dávají smysl, které jsou prokazatelně ohleduplné vůči přírodním zdrojům a klimatu, které jsou ekonomické, tj. klienti je budou ochotni zaplatit, a které budou zároveň přinášet každoroční úsporu na provozních nákladech.

Článek vyšel v časopisu ASB 6/2022.