Rozhovor s architektem o stavbě Proton Therapy Centra
Proton Therapy Center Praha má za sebou více než rok provozu. Čeští pacienti, kteří tento typ léčby potřebují, ho zatím využívat nemohou, což je politováníhodné. Stavba má špičkovou úroveň nejen, pokud jde o architekturu, ale i o vybavení. Potvrzením této skutečnosti je kromě jiného také titul Stavba roku 2013, který byl PTC Praha Nadací pro rozvoj architektury a stavitelství ABF udělen za vytvoření ojedinělé stavby pro léčebné účely s výjimečnou technologií s výjimečnými stavebními požadavky se zřetelem k urbanistickému řešení. Architekt Mojmír Ranný je podepsán pod projektem a realizací interiéru stavby, jako konzultant spolupracoval také na architektonické části projektu.
Jaké byly počáteční požadavky investora, pokud jde o celkový koncept objektu? Liší se návrh zdravotnického objektu od jiných veřejných staveb, pokud jde o bezpečnost, použité materiály aj.?
Každá stavba má svoje specifika, architekt k ní přistupuje jako k výzvě a už se automaticky naladí na typ stavby. Budova pražského protonového centra se od ostatních staveb odlišuje zejména nezbytností zajistit správné stavební usazení a ochranu cyklotronu. To vyžaduje velmi specifické a přísné parametry z hlediska stability budovy a přesnosti její stavby. Této technologii je podřízena jak typologie, tak technologie stavby.
S jakými odborníky jste spolupracoval? Existovaly nějaké specifické požadavky například na dispozice apod.?
Musím upozornit, že projekt jako takový byl ve svém základu převzat z Německa. Technickým vypracováním projektu byla pověřena projekční kancelář Helika a my jsme byli do projektu pozváni jako konzultanti pro architektonickou část projektu. Zároveň s tím jsme vypracovávali také projekt interiéru. Je pravdou, že pokud se týká dispozice, bylo třeba zapracovat oproti německému podkladu mnoho změn, které byly vyvolány požadavky českých norem a potřebami provozu. V době vzniku návrhů dispozic se na nich podílelo několik lékařů specialistů, s nimiž jsme se snažili dispozice vyladit tak, aby pacient byl provozem co nejméně obtěžován.
Byly při stavbě centra a při jeho vybavení použity nějaké speciální materiály, odpovídající funkci zařízení?
U tak sofistikované technologie, jako je technologie protonu, je samozřejmé, že si vyžádá materiálová řešení, která zajistí absolutní bezpečnost instalovaného zařízení. Počínaje speciálními betony, které svojí tvarovou stabilitou zajistí přesně požadované rozměry – v tomto případě bylo nutné zajistit stálost na téměř desetiny milimetru, a konče speciálními izolačními materiály, které zajistí absolutní bezpečnost v prostorech, kde se pracuje s radioaktivním materiálem.
Byl jste omezen při vzniku návrhu např. zákonnými podmínkami apod.?
Pokud bych měl jednoduše odpovědět na Vaši otázku, tak ne. Jak jsem již zmínil, celý základní projekt byl zakoupen v Německu a technologický díl zůstal téměř nedotčen. Ve zbývající části projektu to byla rutinní práce – musely být splněny veškeré požadavky norem. 
Můžete uvést nějakou zajímavost v návrhu budovy, které si ceníte po designové, konstrukční či technologické stránce?
Designovou stránku věci nechám na hodnocení jak odborné, tak veřejné společnosti. Konstrukčně je budova vlastně striktně rozdělena na protonovou část s technologií protonového urychlovače, vedení protonového svazku a vlastních ozařoven, kde dochází k léčebnému procesu pacienta.
Jaký je Váš názor na tuto stavbu, jak ji hodnotíte dnes s určitým odstupem?
Stavba je přísně podřízena technologii, která je jejím srdcem, a kvalitnímu servisu klientům, kteří jsou vzhledem ke své diagnostice v nedobré psychické pohodě. Společně s vynikajícím servisem všech pracovníků jim přináší nejenom naději, ale i jistotu, že budou vyléčeni. Pokud se ptáte, zda bychom dnes k návrhu přistupovali jinak, tak lze samozřejmě najít místa, která bychom řešili jinak, ale v celkovém pohledu bychom asi šli v podstatě velmi podobnou cestou.
Text: Dana D. Daňková
Foto: PTC Praha
