Tomáš Horalík: Architekt s marťanskými ambicemi
Galerie(10)

Tomáš Horalík: Architekt s marťanskými ambicemi

Administrativní architektura by měla mířit výš, než jen na vytváření typizovaných pracovních míst způsobujících různé druhy fobií. Klaustro či agora? Račte si vybrat… Architekt Tomáš Horalík si zakládá na tvorbě inspirativního a motivujícího prostředí, ve kterém se (mimo jiné) také pracuje.

Architekturu jste studoval na brněnském VUT, ale také na Fakultě architektury a designu v Brightonu. Jak se liší přístup k výuce architektury v tuzemském a britském prostředí?
Studium v Británii bylo pro mě, mimo inspirativní práci v mezinárodním kolektivu studentů a učitelů, důležité především kvůli daleko většímu důrazu na silný koncept, tedy na ústřední myšlenku, která dává smysl navrženému řešení od jeho celku až k jednotlivým detailům. Vše muselo být velmi dobře vyargumentováno a promyšleno. Právě tato požadovaná mentální nadstavba byla pro mě hodně podnětná a dá se říct, že od té doby je pro mě silný koncept zásadní součástí mé práce.
Svou profesionální praxi jste rozvíjel v Holandsku. Co vám tato zkušenost dala a jak se promítla do Vašeho samostatného působení?
Do Holandska jsem se rozhodl jít pracovat kvůli jejich hravé, kreativní architektuře a hlavně odvaze experimentovat. Kvalitní architektura má v Holandsku silnou tradici, takže se s ní setkáte téměř všude, což je hodně inspirativní. Z nabytých zkušeností z téměř dvouleté praxe proto čerpám dodnes.

V roce 2013 jste založil vlastní ate­liér. Co pro Vás bylo při jeho budování největší motivací?
Byl to přirozený vývoj, kdy po získání profesních zkušeností z několika architektonických kanceláří jsem si chtěl jít vlastní cestou a sám mít kontrolu nad všemi projekty od začátku až do konce.

Realizoval jste několik zajímavých projektů administrativních interié­rů. Specializujete se na tento typ architektury záměrně?
Šlo spíš o shodu okolností. Prvním větším projektem byl návrh kanceláří pro firmu Inmite, který pak přinášel obdobné zakázky. Vymýšlení kancelářských prostor mě hodně baví, protože v dnešní době nejde zdaleka jen o vytváření typizovaných míst k práci, ale obecně o tvorbu inspirativního a motivujícího prostředí, ve kterém mimo jiné i pracujete. Díky navrhování administrativních interiérů jsem měl navíc možnost spolupracovat s klienty, jejichž inovativní a úspěšné firmy byly i pro mě samotného velkou inspirací.

Který z Vašich kancelářských projektů byl pro Vás osobně nejzajímavějším a z jakého důvodu?
Nejintenzívnější po všech stránkách byla určitě práce pro Kiwi.com, na které jsme spolu s kolegou ze studií, Liborem Kaplanem, strávili téměř celý minulý rok. Strhující tempo, které v této firmě vládne, nás úplně pohltilo. Šlo o hodně náročný projekt, a to jak svým rozsahem (8 000 m2), tak i tím, že během navrhování firma narostla o dalších sto procent, takže jsme se postupně seznamovali s novými šéfy jednotlivých oddělení a průběžně zapracovávali jejich požadavky a představy. Práce pro tento úspěšný cestovatelský start-up byla velkým zážitkem a cennou zkušeností.

Na co by architekt při návrhu administrativního interiéru neměl zapomínat? Jakými zásadami by se měl řídit, aby vytvořil kvalitní kancelářské prostředí?
Měl by primárně vycházet z požadavků klienta a možností a logiky budovy. Měl by nabídnout širší škálu prostor a atmosfér, od tichých, vhodných k soustředěné práci, přes rušnější, kde se mohou zaměstnanci přirozeně potkávat, až po odpočinkové, pro relaxaci a načerpání nové energie.

Místo k posezení v kancelářích Kiwi.com

Jak byste zhodnotil porevoluční vývoj naší administrativní architektury? Ze kterých zemí bychom si mohli vzít příklad?
Divoký kapitalismus devadesátých let se sklony k postmoderně a častému nevkusu by se dal zjednodušeně charakterizovat modrými koberci a meruňkovou výmalbou. Naštěstí došlo na přelomu století k vystřízlivění a objevují se výborné realizace, například MUZO centrum nebo Zlatý Anděl. Dnešní doba je typická výrazným nástupem start-upů, což jsou většinou mladé firmy, které začínaly v provizorních podmínkách. Tuto atmosféru si pak chtějí ponechat, i když už mají po pár letech desítky zaměstnanců a milionové obraty. V současnosti vidím tedy tendence k vytváření volnějších a spíše industriálněji laděných pracovišť, která mají za cíl nabízet víc než jen místo k práci. Inspirativní administrativní prostory najdeme například v Rakousku, Dánsku nebo v mém oblíbeném Holandsku. V těchto zemích je velmi otevřená společnost, což se logicky odráží i na kvalitě jejich architektury. Klade se zde navíc velký důraz i na ekologičnost staveb, což je myslím jedním z největších úkolů dnešní architektury.

Do jaké míry jsou Vaše návrhy ovlivněny zaměřením firmy, která bude v kancelářích sídlit?
Naprosto zásadně. Na začátku projektu je pro mě důležité co nejvíce poznat klienta, jeho firmu, způsob jejich práce a vizi, ke které chtějí směřovat. Teprve až na základě těchto analýz je možné začít pracovat na návrhu a dospět k řešení, které pokud možno předčí požadavky a představy klienta.

Policová stěna s tabulí v kancelářích společnosti Ipex

Podívejme se teď trochu detailněji na sympatickou (avšak nepřehnanou) hravost interiéru firmy Kiwi.com. Čím jste se v tomto projektu nechal inspirovat?
Prostorová koncepce záměrně navozuje lehce neuspořádané pracovní prostředí z původního sídla, prvorepublikové vily, ke kterému získala firma silný vztah v prvních letech svého působení. Prostory pro kreativní IT jsou navrženy velkoryseji, jako semi-openspace ze samostatných polouzavřených „boxů“ opláštěných syrovějšími materiály. Na druhou stranu nikdy nespící call centrum, které zajišťuje non-stop péči klientům z celého světa, je řešeno maximálně efektivně a jednoduše. Kanceláře managementu jsou koncepčně blízké IT, ale o něco střídmější. Vzhledem k tomu, že Kiwi.com je typické svým nezadržitelným pracovním nasazením, je velká část věnovaná i odpočinkovým a zábavním prvkům. Najdeme mezi nimi relaxační místnosti, houpačkové jednací kouty, travnaté posezení s výhledem na západ slunce, fitness nebo saunu s masérnou.

Vaším dalším zajímavým počinem jsou kanceláře firmy Inmite, které se vyznačují poměrně výrazným barevným pojetím. Jakým způsobem jste zde pracoval s materiály a barvami?
Firma Inmite byla tehdejší největší vývojářská firma mobilních aplikací v České republice, proto i náš návrh vychází z logiky, tvarosloví a barevnosti aplikací na mobilní telefony. Při úvodní analýze jsme zjistili, že ve většině mobilních aplikací převládají výrazné barevné akcenty několika základních barev doplněné o neutrální pozadí. Stejný princip jsme se proto rozhodli použít i v samotných kancelářích. Intenzivní barvy navíc prosvětlují povětšinou ztemnělé kanceláře programátorů a dodávají jim tak novou energii do jejich tvůrčí práce. Jednotlivé barevné plochy jsou rozmístěny tak, aby odkudkoli šly vidět zároveň pouze jedna nebo dvě barvy, a tím nevznikal přílišný barevný chaos. Pohyb návštěvníka po kancelářích v sobě také odráží symboliku mobilních aplikací. Prvním prostorem je recepce, která (podobně jako úvodní obrazovka mobilního telefonu) sestává z volně stojícího atypického nábytku (ikon aplikací). Při postupu hlouběji do sídla firmy, respektive struktury mobilní aplikace, se dostáváme do samotných kanceláří, ve kterých jsou aplikace vyvíjeny. Kanceláře jsou proto příslušně pojmenovány podle softwarových vzorců, které tvoří základní strukturu aplikací. Významným prvkem návrhu je zelená stěna s příběhem firmy, která plynule obtéká a propojuje všechny kancelářské prostory. Komiksový příběh popisuje významné události společnosti a zároveň charaktery svých zaměstnanců. Namísto nudné chodbové zdi tak tvoří atraktor pro návštěvníky a stmelující teambuildingový element celé firmy.

Pokud byste měl vybrat některý Váš ne-administrativní projekt, který by to byl?
Hodně mě bavila práce na soutěžním návrhu mateřské školky do Semil, na kterém jsem se podílel s kolegy ze šternberského ateliéru Masparti. Návrh koncepčně vychází z jediného kompaktního objemu, který je výhodný z pohledu investora, tedy co se týká provozních a stavebních nákladů. Tuto jednu budovu jsme následně rozdělili na více částí a natočili vůči sobě tak, aby vznikla větší škála venkovních prostor s různými charakteristikami – vítající vstupní nádvoří, maximálně velká pobytová zahrada pro děti a malá pěstební zahrádka pro potřeby kuchyně.

Projekt mateřské školy v Semilech

Projekty jakého typu vás osobně baví nejvíc a z jakého důvodu?
Mám rád velké výzvy, proto mě zajímají zakázky většího měřítka, například již zmíněná nedávná realizace pro Kiwi.com. Z pohledu pracovního procesu mě obecně hodně baví práce s přesahem mimo klasické stavební profese… kooperace se zahradními architekty, grafiky nebo jinými umělci. Také využívání nejnovějších technologií, například virtuální reality, kterou začínáme používat pro prezentaci našich projektů.

Interiér bytu v Pražském Veleslavíně

Jakým projektům se v současnosti věnujete?
Momentálně pracujeme na několika administrativních a bytových interiérech v Praze, Brně a ve Zlíně.

Máte svůj architektonický sen? Projekt, který byste chtěl jednoho dne zrealizovat?
Protože jsem jak velký fanoušek americké firmy SpaceX, tak i optimista ohledně jejich plánované kolonizace Marsu, bylo by mým snem podílet se na návrhu prvních tamějších obydlí.

TEXT: TEREZA JANIŠOVÁ

OBRAZOVÝ MATERIÁL: White Star Real Estate s.r.o., Radek Brunecký, Lenka Grabicová