Výběr dodavatele stavby s ohledem na vznik poruch

V současné době jsou z hlediska rizik vzniku poruch nejčastěji reklamovány vady v povrchových úpravách omítaného zdiva a vnějšího kontaktního zateplení. Tento článek je zaměřen na analýzu vzniku poruch viditelných na povrchu konstrukcí, které jsou způsobené jak nevhodným návrhem projektové dokumentace, tak nekvalitním provedením nebo podceněním technologického řízení procesu výstavby. Tyto faktory vedou ke vzniku poruch, které v některých případech způsobují škody nejen vlastníkům, ale i celému národnímu hospodářství.

Správné založení stavby

Správné založení stavby je jedním z nejdůležitějších momentů, od něhož se odvíjí i kvalita bydlení. Sanace nesprávně nebo neodborně založené stavby je velmi nákladná a obtížná. Zvláštní pozornost je třeba věnovat řízení výstavbových procesů; nezastupitelnou roli hrají kontrola jakosti a kvalita zpracování technologických předpisů pro jednotlivé montážní, pracovní nebo dopravní postupy. Dojde-li v některém z těchto momentů k pochybení, může nastat situace znázorněná na obr. 1.

Obr. 1  Provedení základové desky z nevhodného betonu. Nebyl dodržen technologický předpis (zejména ošetřování betonu) a pravděpodobně ani kvalita betonové směsi.	Obr. 2  Zdění obvodového zdiva z různých materiálů. Zde jsou použity keramické zdicí tvarovky typu THERM, klasické plné cihly, porobetonové zdicí prvky a beton (překlad a věnec). Tato kombinace materiálů bude mít za následek poruchy v omítce.

Odborný dozor na stavbách

Zabezpečení trvalého nezávislého odborného dozoru na stavbě je jednou z možných cest k odstranění mnohých vad. Spoléhání se při kontrole stavebních prací na pracovníky prováděcí firmy vede velmi často k neodhalení nekvalitních prací. V mnoha případech se poruchy projeví těsně po uplynutí záruční doby. Vzhledem ke značným nákladům při odstraňování vad a poruch je zvýšení nákladů za práci kvalitního nezávislého dozoru ve fázi realizace plně kompenzováno.

Výběr stavebního materiálu

Při kontrolách se často setkáváme se záměnou dražších materiálů za levnější, ovšem méně kvalitní, které mohou mít zásadní vliv na jakost díla. Nevhodná skladba obvodového zdiva z různých druhů materiálů vede k závažným, dokonce až k neodstranitelným vadám bránícím v užívání stavby (obr. 2).

Technologický postup

Stavební výroba probíhá na rozdíl od ostatních výrobních odvětví v odlišných podmínkách. K výrazným odlišnostem patří vysoký stupeň individuálnosti a složitosti výrobku, pohyblivost výrobního zařízení, dlouhá doba výstavby, vliv povětrnostních podmínek, široká škála materiálů a velké nároky na dopravu.

Vznik stavebního díla ze základních procesů vyžaduje časovou návaznost, pro kterou je třeba navrhnout takový způsob operativních kontrol, který bude v souladu s časovým plánem výstavby. V návrhu výrobního procesu je třeba zkoumat prostorovou a časovou strukturu jeho vlastností. Cílem zkoumání technologické struktury je vypracování návrhu co nejlepšího technologického postupu. Tímto postupem bude model, který lze označit jako technologické pravidlo nebo předpis. Například při nepochopení statického chování použitého materiálu může dojít k poruše, která se již nedá odstranit. Za vše hovoří stavba z polystyrenových tvárnic vyplněná betonem bez statického posouzení (obr. 3).

Osobnost vedoucího pracovníka

V současné době může každý manažer získat informace z internetu a při dostatečné znalosti vzájemných vztahů, pravidel a principů je vhodně využít. Tyto znalosti představují však jen část požadovaných schopností vedoucího pracovníka. Neméně důležité jsou totiž jeho charakterové schopnosti, praktické zkušenosti a hlavně znalost a zkušenost v jednání s lidmi.

Soubor všech těchto vlastností vede k úspěšné motivaci a podpoře skupiny pracovníků. Jen ten manažer, který je kromě své odborné způsobilosti rovněž schopen vést lidi, komunikovat s nimi, motivovat je a řešit případné konflikty, bude úspěšně plnit svoji úlohu.

Projektová dokumentace

Při zjišťování příčin poruch je třeba postupovat vždy od dostupné projektové dokumentace – písemných dokladů o stavbě. Je třeba zjistit, kde se vada nachází (zda je v základové konstrukci nebo v horní stavbě) a kdy a jakým způsobem se porucha začala projevovat.
Z dříve provedených statických výpočtů je nutné porovnat současný stav napětí a zatížení a následně pak podle výsledků stanovit vhodný způsob zabezpečení. V případě nutnosti je potřebné zajistit další pozorování a měření.

Poruchy venkovních povrchových úprav

Vady, které se projeví v průběhu týdnů nebo do jednoho roku, je možno připsat na vrub materiálu nebo chybnému provedení. U těchto vad lze konstatovat, že omítka neměla požadované vlastnosti nebo nebyla vhodná pro dané zdivo. Vady, které se projeví teprve po letech, poukazují na to, že se vlastnosti působením povětrnostních podmínek natolik změnily, že již neodpovídají danému zatížení. Vinou takových vlivů, jako je střídavé namáhání změnou teplot, rekrystalizace nebo hygrotermické namáhání, ztratí látka požadovanou odolnost proti vlivům povětrnosti.

Poškození materiálu může mít velmi rozdílné účinky – od zřetelného snížení přídržnosti či ochrany proti povětrnostním vlivům přes snížení tepelné ochrany zdiva až k „pouhým“ pohledovým vadám.

Příkladem poruch vzniklých na základě vad materiálu jsou poruchy omítky vzniklé u porézních pálených cihel (obr. 4). Jedná se o jednoprvkové zdivo s velkým množstvím vzduchových pórů s objemovou hmotností do 1 000 kg/m³; styčné spáry zdiva se spojují bez malty na pero a drážku. Ložná spára je vyplněna tepelněizolační maltou s pevností 5 MPa v tlaku 0,1 MPa v tahu za ohybu.

Problémy vznikají především tvorbou vlasových trhlin ve vnější omítce v místech vztyčných a ložných spár. Trhliny se objevují hlavně na západních fasádách spolupůsobením deformací jednotlivých prvků vyvolaných teplotou a vlhkostí hlavně na jaře. Při ochlazení vznikají tahová napětí. Čím je ochlazení rychlejší, tím menší je možnost relaxace materiálu a tím větší je nebezpečí, že se v místech nad spárami zdiva vytvoří v omítce trhliny. Na podzim, kdy vyšší vlhkost v ovzduší způsobuje rozpínání materiálu a jsou menší rozdíly teplot, takové nebezpečí nehrozí.

Důležité je předcházet poruchám zejména při realizaci stavby z velkorozměrových cihel, kde je třeba zvolit  zdicí malty s vhodnými vlastnostmi. Tepelnou vodivost nelze libovolně redukovat. Nízká pevnost materiálu zvyšuje riziko vzniku trhlin v omítce způsobených smršťováním. Zdicí malty proto musejí mít co nejnižší tepelnou vodivost a co nejvyšší pevnost. Malta musí být nanesena na celé ploše ložné spáry. Dále se provádí postřik z nastavované malty nebo lehká jádrová omítka ve dvou vrstvách bez postřiku. Nedoporučují se používat tenkovrstvé hladké omítky. Rovněž je vhodné provést hydrofobizaci.

Při omítání tvárnic s vlhkostí větší než 6 % nebo při zatékání vody do zdiva mohou vzniknout poruchy nebo výkvěty, které lze odstranit jen provedením nové omítky. V opačném případě by barevné povrchové úpravy vykazovaly v převlhčených místech jiné zbarvení (obr. 5). Tyto vybrané nedostatky byly způsobeny zejména nedostatečnou kontrolou při provádění prací a zapříčinily dodatečné opravy, které ovlivnily kvalitu stavby

Ing. Lukáš Fila
Foto: archiv autora
 
Autor ukončil v roce 2005 studium na VUT FAST v Brně, obor pozemní stavitelství, na které navazuje doktorand­ským studiem na VUT FAST v Brně. Tématem jeho disertační práce je analýza problematiky zateplovacích systémů obvodových plášťů panelových budov.