White Arkitekter: Udržitelnost musíme spojit s architekturou

Mezinárodně aktivní kancelář White Arkitekter se věnuje ekologicky a sociálně udržitelné architektuře s využitím dřeva jako obnovitelného materiálu. Realizovali řadu veřejných i komerčních dřevostaveb, které svým inovativním přístupem bourají zažité představy o výstavbě ze dřeva. 

U příležitosti výstavy A Heart of Wood, kterou pořádala Galerie Jaroslava Fragnera, jsme diskutovali s architekty Oskarem Noreliem a Robertem Schmitzem o jejich zkušenostech s tímto materiálem.

Studio White Arkitekter se soustředí na udržitelnou architekturu. V roce 2016 jste zvítězili v soutěži na návrh kulturního centra Sara Kulturhus ve Skellefteå, jež se řadí mezi jedny z nejvyšších dřevostaveb na světě. Jak jste toho dosáhli, o jaké principy se stavba opírá?

OSKAR NORELIUS, ROBERT SCHMITZ: Když jsme se přihlásili do architektonické soutěže na návrh centra Sara Kulturhus, uvedli jsme, že bychom chtěli, aby základem budovy bylo dřevo. Klíčovým aspektem celé realizace projektu se ukázalo být navázání spolupráce se stavebním inženýrem Florianem Koschkem, jehož zkušenosti a znalost strukturální architektury byla zásadní u nejdůležitějších rozhodnutí týkajících se funkčnosti i architektury samotné.

Bylo nutné porozumět vlastnostem materiálu a dopadům navrhovaných řešení na konstrukci, abychom mohli určit hlavní umístění vertikálních jader a rozlehlých ploch, jež měly sloužit jako živé kulturní centrum s atraktivními prostory a zároveň, v rozumné míře, respektovat zatížení konstrukce.

Strategie a design, jež jsme vypracovali v našem návrhu, představovaly jasnou vizi pro všechny zúčastněné strany, které se na projektu měly podílet. Pro dílčí práce na návrhu jsme si vybrali ke spolupráci klíčové konzultanty, kteří byli otevřeni novým nápadům a měli zkušenosti s inovativními návrhy.

Práce se dřevem si vyžadovala nová řešení i v dalších aspektech stavby, jakými byla akustika, následné instalace atd., takže dobrá koordinace zde byla rozhodující. Pro dosažení maximální efektivity spolupracoval celý team na bázi informačního modelování budovy (BIM).

Struktura je postavena na zásadách materiálové optimalizace, což znamená správný výběr materiálu pro dané zadání. Nejdříve jsme analyzovali kombinaci dřeva s betonem a ocelí, nakonec jsme se ale rozhodli pro čistě dřevěnou konstrukci.

Sloupy a trámy jsou z lepeného lamelového dřeva (GLT) a stropní desky, stěny a dokonce i jádra jsou z křížem vrstveného dřeva (CLT). Charakteristické vazníky nad prohnutým divadelním foyer kombinují ocel a dřevo. Tento funkční prvek má za úkol redukovat velikost vazníků a zároveň provázet návštěvníky veřejnými prostory kulturního centra.

S kým jste spolupracovali na vytvoření dřevěné konstrukce výškové stavby? Bylo obtížné najít dodavatele pro realizaci takového projektu?

ON, RS: Návrh konstrukce byl vytvořen firmou DIFK A/S a detailní design potom ve spolupráci s TK Botnia a WSP.

Najít dodavatele bylo pro celý projekt velkou výzvou. Město vypsalo výběrové řízení na hlavního dodavatele včetně předkvalifikačního kola, kde, kromě ceny, hrály důležitou roli také předchozí zkušenost, spolupráce a organizační schopnosti. Řízení vyhrála firma Hent A/S, která realizovala projekt Mjöstårnet v Norsku.

Jedním s klíčových faktorů bylo tzv. riziko neznámého. I když vše teoreticky dávalo smysl, nikdo jiný předtím takovou stavbu nepostavil. Projektová smlouva byla sepsána tak, že riziko bylo sdílené, město a dodavatelé měli společný cíl: zrealizovat vizi v jejím původním záměru.

Švédská legislativa napomáhá inovacím

Budova Sara Kulturhus byla navržena tak, aby minimalizovala klimatickou stopu projektu. Vzešlo zadání vybudovat kulturní centrum s ohledem na udržitelnost od radnice, nebo přišlo od vás, architektů?

ON, RS: Města ve Švédsku kladou důraz na udržitelné stavebnictví, hlavně co se týče dřevěných konstrukcí. Skellefteå je součástí této sítě měst. Zatímco město považovalo za velkou výzvu už jen samotnou realizaci tak rozsáhlé dřevěné stavby, my jsme se chtěli ujistit, že důraz je kladen rovněž na materiály a energetická řešení mimo dřevěnou konstrukci.

To bylo hlavním klíčem k dosažení uhlíkové neutrality. Inovativní architektura inspirovala obecní energetickou společnost k návrhu nového energetického systému, jenž využívá okolní budovy ke snížení celkové spotřeby energie. Energetická společnost rovněž vytvořila systém umělé inteligence, který vyhodnocuje využití budovy a dokáže předvídat nejvyšší vytížení koncertních sálů a dalších prostor.

Je ve Švédsku standardem stavět veřejné budovy s ohledem na udržitelnost? Je aspekt udržitelnosti zakotven ve švédské legislativě?

ON, RS: V oblasti udržitelných staveb je Švédsko velmi vyspělé a patří mezi jejich hlavní propagátory. Mnoho měst a obcí se sdružuje do organizací, jež podporují udržitelnou výstavbu s cílem jít příkladem a prosazovat udržitelný rozvoj. Tento trend není běžný všude a ne všechny veřejné správy vědí, jak si říct o vysokou kvalitu s ohledem na veřejné financování.

Legislativa se stále více profiluje ve směru udržitelnosti staveb, což pomáhá zvedat jakousi spodní hranici. Pokud je jasně dán směr, kterým se má legislativa do budoucna ubírat, napomáhá to rovněž inovacím. Nyní musí být například každá nová budova opatřena klimatickým prohlášením obsahujícím emisní zatížení stavby. Momentálně není v tomto ohledu definován žádný limit, ale je to jasné znamení, že brzy dojde ke změně a celý průmysl se začne daleko více zabývat emisemi materiálů a staveb, než tomu bylo ještě před pár lety.

V Gothenburgu jste zrealizovali pětipatrovou kancelářskou budovu Nodi s důrazem na udržitelnost. Stavba vyhrála prestižní cenu Dezeen Awards v kategorii administrativních budov. Domníváte se, že tento typ stavby reprezentuje budoucnost architektury?

ON, RS: Určitě. Architektura, která vytváří jistou identitu, musí mít pevně stanovený koncept udržitelnosti, aby přilákala lidi i firmy. Abychom dosáhli rozvoje s nulovými emisemi, musíme spojit udržitelnost s architekturou – technický aspekt totiž nestačí vnímat pouze jako doplněk konvenční architektury.

U dřeva, jakožto relativně nového materiálu využívaného pro rozsáhlé konstrukce, se nelze opírat o mnoho předchozích zkušeností. Znamená to pro nás v mnoha směrech velkou výzvu a zároveň možnost nově definovat samotnou architekturu a vytvořit něco, co má využití v budoucnosti, než zůstávat u toho, na co jsme zvyklí.

Objevujeme nové formy

Vydali jste prohlášení, že všechny vaše projekty budou do roku 2030 uhlíkově neutrální. Jak toho chcete dosáhnout? A jak o tomto přístupu chcete přesvědčit investory?

ON, RS: To je samozřejmě velká výzva, ale také spouštěč, který nás i celý průmysl posouvá dopředu. Abychom našimi budovami docílili uhlíkové neutrality, musí být s námi na jedné lodi také naši klienti, spolupracovníci a dodavatelé. Doposud jsme spíše svědky toho, že všichni čelí stejným překážkám na cestě za udržitelností a naše vize již vyvolala velkou míru zájmu a diskuzí se zákazníky, kteří nás na této cestě chtějí doprovázet.

Připravili jste výstavu pod názvem A Heart of Wood, jež představuje váš inovativní projekt. Jaký je cíl této výstavy?

ON, RS: Cílem výstavy je v první řadě vyzdvihnout Sara Kulturhus jakožto klimaticky neutrální, komunitní budovu. Tím, že výstava postupně probíhá na několika místech, otevírá diskuze o architektuře a udržitelnosti v různých zemích a vytváří platformu pro výměnu znalostí a zkušeností. Sama výstava představuje 3 tuny stavebního materiálu, který byl použit na realizaci tohoto kulturního centra, takže návštěvníci mají, kromě možnosti prostudovat si výkresy a obrazovou dokumentaci celého stavebního procesu, také příležitost ponořit se do nitra dřevěné budovy, kde mohou cítit a dotýkat se masivního dřeva.

Co byste rádi v budoucnu změnili na poli architektury, na jakých inovacích a projektech momentálně pracujete?

ON, RS: Rádi bychom v architektuře byli svědky perzistentních a rychlejších změn v oblasti procesů, které souvisejí s inovacemi. Také nárůst mezinárodní a kulturní výměny, kde každý vyniká v různých oblastech, přispívá k tomu, že se vzájemně učíme jeden od druhého. Sdílené zkušenosti se pak mohou rychle uplatnit jako nové standardy.

Momentálně pracujeme na několika komerčních a rezidenčních projektech ve Švédsku a v Evropě, kde objevujeme nové formy dřevěných konstrukcí zohledňujících flexibilitu a spokojenost koncových uživatelů. Jedním z příkladů je výšková modulová dřevostavba, projekt dřevěné konstrukce Wood Hotelu v rámci Sara Kulturhus.

Dalším příkladem jsou kancelářské budovy s podobným rozpětím jako u betonových konstrukcí, ale z lepeného vrstveného dřeva (LVL). V poslední době jsme byli pozváni do spousty soutěží, což je skvělá příležitost objevovat další možnosti a stát u zrodu nových poznatků a zároveň prosazovat holistický přístup k architektuře i urbanismu.