Porovnávala se kvalita diplomantů. Uspěl Jakub Wiesner s proměnou periferie Prahy 10
V rubrice New Generation představujeme mladou generaci a přinášíme pohled architektů, před kterými stojí současné výzvy oboru. Tentokrát vám představíme oceněné práce soutěžní přehlídky Diplomky 2020. Celá škála projektů od krajinářských po urbanisticko-architektonické, od novostaveb až po revitalizace a rekonstrukce v historickém prostředí – takovou pestrost přinesla diplomová díla finalistů 21. ročníku.
Přehlídku Diplomky každoročně pořádá Česká komora architektů se záměrem porovnávat úroveň kvality studia na vysokých školách architektury a příbuzných oborů. V letošním ročníku se o ocenění ucházelo 131 diplomantů.
Vítězem se stal Jakub Wiesner s urbanistickou prací Praha 10 – Trash obhájenou na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze pod vedením Ivana Kroupy.
Práce hodnotila odborná porota v čele s předsedkyní Monikou Mitášovou. Dalšími členy byli architekti Tomáš Jiránek a Alena Mičeková a historik architektury a teoretik Benjamin Fragner a publicista Petr Volf. Porotci posuzovali především architektonickou kvalitu předložených prací.
Shodli se na zájmu ocenit návrhy, které jsou inspirujícím autorským řešením zadání v oboru, a přitom jim je vlastní také jistý kulturně-společenský a občanský přesah, a tedy i účinek v době, kdy se ještě výrazněji projevuje potřeba vzájemné občanské i profesní otevřenosti, kritičnosti a solidarity a zpytování horizontů profese.
Do nejužšího výběru pak porota vybrala ty, které mají potenciál kultivovat naše nazírání na současný svět i krajinnou, urbanistickou a architektonickou tvorbu stejně jako na samotnou profesi architekta.
První cena: Jakub Wiesner, Praha 10 – Trash
První cenu získal absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Jakub Wiesner za projekt Praha 10 – Trash. Pod vedením Ivana Kroupy navrhl urbanistické řešení lokality v Praze 10, původně periferního území, které se dostává do popředí zájmu developerů. Práce je polemikou s aktuální vizí zastavění území blokovou zástavbou.
Porotu projekt zaujal systematičností a názorově uceleným přístupem, cíleně narušuje v současném urbanismu převládající přístupy a projekční dogmata dnes spíš jen komerčně motivované urbanizace periferních a rozvojových území města.
Místo toho upozorňuje na význam různorodosti, vychází z jejich jedinečnosti. Otevírá otázky nad tím, že město může být urbanizované zcela podle jiných metod, ve kterých se projevuje vnímání života a městské krajiny, lidské měřítko a jistá forma poetismu.
Projekt podle poroty ukazuje, jak zachránit zdánlivě nepříliš hodnotné území pražské periferie před tradičním developerským zastavěním. Nejde přitom jenom o ztvárněnou vizi, která objevně zachycuje genia loci a dostává se k jeho podstatě, ale především o způsob a detailní návod, podle něhož lze postupovat. Místo dostává šanci, kterou by byla škoda nevyužít.
Druhá cena: Julie Kopecká, Nádraží v Peci pod Sněžkou
Druhou cenou byla oceněna Julie Kopecká za práci Nádraží v Peci pod Sněžkou zpracovanou pod vedením Tomáše Hradečného na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Podle poroty jde o ukázku možné typologie železničních zastávek v návaznosti na citlivé krajinářské řešení.
Porotci přitom vyzdvihli, že je to velkorysé krajinářské dílo, nikoliv jen stavba dopravní infrastruktury. Ocenili citlivé zapojení do struktury místa, přesvědčivé minimalistické, a přitom dynamické pojetí samotného objektu, které rozšiřuje dosavadní typologii železničních stanic.
Třetí cena: Veronika Chalupová, Krajinářské řešení vodního díla Vlachovice
Třetí pozici udělila porota absolventce Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Veronice Chalupové za projekt Možnosti krajinářského řešení velkého vodního díla Vlachovice. Pod vedením Aleny Salašové řešila vliv plánovaného vodního díla Vlachovice na krajinu a navrhla komplexní vodní režim s celou řadou opatření v krajině.
Porotu oslovila důsledná poctivá práce ve vazbě na krajinu a obyvatele vedená směrem ke zlepšení možného dopadu realizace inženýrského vodního díla, a rovněž fakt, že pracuje nejenom s bezprostředním okolím, ale také s širšími souvislostmi. Do hry vnáší estetické kvality, které se jinak u obdobných projektů opomíjí.
Čestná uznání
Porota udělila také dvě čestná uznání. První Blance Štuříkové, absolventce Fakulty architektury VUT v Brně za práci Projektivní prostor: Hřbitov bez hrobů vedenou Janem Kristkem a Jaroslavem Sedlákem.
Porotu zaujala tato konceptuální práce pro svoji odvahu, představuje vizi hřbitova budoucnosti. „Dotýká se citlivého tématu kulturních tradic, což vznáší mnoho zneklidňujících otázek. Je však cenným vkladem do další diskuse,“ shodli se porotci.
Čestné uznání si odnáší také Vojtěch Rudorfer z Fakulty architektury ČVUT v Praze, který navrhl pod vedením Mirko Bauma a Vojtěcha Hablera hangár pro vzducholoď v arktickém prostředí.
Diplomní projekt NY-ÅLESUND Hangár pro výzkumnou vzducholoď s vědeckotechnickým zařízením podle poroty osciluje na hraně konstrukční propracovanosti a architektonického řešení. Porotci ocenili precizní podání stavebního systému včetně spousty výpočtů stejně jako provedení detailů. Projekt se podle nich vyznačuje perfekcionalismem, jaký není na vysokých školách obvyklý.
