Zelená čtvrť budoucnosti. Jana Doležalová zvítězila s návrhem pro dostavbu Nové Valchy v Plzni
Soutěž Český soběstačný dům byla v roce 2020 zaměřena na návrh soběstačné městské čtvrti, která využívá řadu principů vedoucích k nižší závislosti na dodávkách elektřiny a vody a zároveň řeší problematiku vysychání a oteplování krajiny.
Návrh Jany Doležalové z fakulty stavební ČVUT v Praze zvítězil v rámci 5. ročníku studentské architektonicko-technické soutěže Český soběstačný dům v konkurenci více než 150 studentů z České republiky i Evropy. Jde o dostavbu současné čtvrti Nová Valcha v Plzni, kterou zde staví developer V Invest. Návrh počítá na rozloze 4,4 hektaru s kombinací bytových a rodinných domů. Celé čtvrti dominuje centrální park s mokřady a řadou možností pro aktivní trávení volného času.
„Vítězný návrh nás mile překvapil svou komplexností. Ačkoli se jedná o studentskou soutěž, blíží se v řadě oblastí klasickému projektu. Velmi důležité je také to, že autorka detailně přemýšlela nad technickými aspekty masivního využití fotovoltaických panelů a zároveň měla na mysli principy ekonomické realizovatelnosti celého projektu,“ říká Jaroslav Vondřička, partner a ředitel společnosti V Invest, který byl jedním z členů odborné poroty. Ekonomická realizovatelnost je totiž podle něj stěžejní pro to, aby se podobné vize mohly v budoucnu stát v Česku realitou.
Centrální park, zelené fasády a přírodní klimatizace.
Návrh klade důraz na centrální park, který odděluje stávající a budoucí zástavbu a který díky dvěma mokřadům funguje také jako přírodní klimatizace a zároveň zabraňují letnímu vysoušení krajiny. V parku jsou předem připravena místa pro řadu volnočasových aktivit, od venkovní posilovny přes místo pro grilování až po víceúčelový prostor vhodný jako venkovní sportoviště a místo kulturních akcí.
Celé území je rozčleněno na několik funkčních celků. Na východě a na západě lokality se nacházejí bytové domy, které navazují na stávající či plánovanou zástavbu, centrální část patří rodinným domům. Bytové domy mají směrem na východ a na západ umístěny velkoplošné balkony s přípravou na vysazení vzrostlé zeleně. Střechy bytových domů jsou osazeny fotovoltaickými panely a každý bytový dům má vlastní technickou místnost s vysokokapacitními bateriemi pro ukládání získané elektrické energie.
Komunitní bydlení jako trend
Mezi tři nejlepší návrhy se dostaly dva, které využívají princip „obytných hnízd“, tedy polouzavřených celků s vnitřním prostranstvím sloužícím ke komunitním účelům. Druhý nejlepší návrh zpracovala podle poroty Kseniya Liutenko z fakulty stavební ČVUT v Praze. Centrálním prvkem je zde u všech hnízd vodní plocha sloužící k ochlazování okolí a pasivní rekreaci.
Zatímco na východě a na západě řešené oblasti se nacházejí hnízda z rodinných domů, centrální části dominuje hnízdo bytových domů. Na jeho jižním okraji se nachází multifunkční sportoviště a začíná park oddělující novou a stávající zástavbu. Všechny bytové i rodinné domy mají střechy osázené fotovoltaickými panely, volná místa vyplňuje zeleň, která zabraňuje přehřívání střechy.
Třetí nejpovedenější návrh letošního ročníku navrhla Franziska Schenk z Münster School of Architecture. Návrh vychází z myšlenky dlouhodobé neudržitelnosti rodinných domů jako formy bydlení. Zkoumá proto možnosti komunitního bydlení se zachováním maximální míry soukromí. Jednotlivé bytové domy tvoří polouzavřené formace, jakási hnízda s malým polosoukromým prostorem uprostřed.
Vnitřní část objektů je osazena pavlačemi, které v přízemí navazují na zmíněný polosoukromý prostor. Několik bytů v každém hnízdě přitom disponuje předzahrádkami, které se nacházejí na obvodové straně. Střechy kombinují střešní porost s fotovoltaickými panely. Větší blízkost sousedů vytváří na druhé straně dodatečný volný prostor mezi jednotlivými hnízdy, který je protkaný sérií malých jezírek a zelení sloužící k rekreaci i ochlazování celé oblasti.
Stávající a novou zástavbu odděluje komunikace. „Myslím si, že je důležité otevírat téma udržitelnosti v bydlení a zapojovat mladé talenty do developerských projektů. Jsou to budoucí odborníci a každoročně nám dokazují, že smýšlejí šetrněji. Smysluplně uvažují o nakládání s přírodními zdroji či odpady a jejich nápady přinášejí určitou přidanou hodnotu.
Soutěž také ukazuje, jakým směrem se vyvíjí uvažování nastupující generace architektů i potřeby mladých lidí. Z tohoto pohledu bylo zajímavé sledovat, kolik návrhů se vrací k myšlence jakéhosi komunitního bydlení, které vhodně kombinuje soukromý a veřejný prostor,“ říká Pavel Podruh, zakladatel projektu Český soběstačný dům a organizátor studentské soutěže.
Náročné soutěžní zadání
Odborná porota v soutěži hodnotila kvalitu urbanistického řešení a jejich architektonickou kvalitu, reálnost a ekonomickou přiměřenost řešení, jeho udržitelnost a hospodárnost a také kvalitu integrace energetického řešení, hospodaření s vodou a dalšími zdroji. Spojení těchto parametrů je náročné, nicméně se všemi kritérii se vítězka Jana Doležalová i ostatní ocenění studenti popasovali velmi dobře.
Jana Doležalová je studentkou Fakulty stavební ČVUT v Praze. Se svým návrhem zvítězila v rámci 5. ročníku studentské soutěže Český soběstačný dům v konkurenci více než 150 studentů z České republiky i Evropy.
Projekt Český soběstačný dům vznikl v roce 2016. Jeho cílem je urychlovat rozšíření staveb v různé míře energetické soběstačnosti a vývoj čistších technologií pro domácnosti. Do své mise za čistší budoucnost a šetrný přístup ke zdrojům, jako je voda, teplo, vzduch, elektrická energie a materiály, zapojuje také studenty univerzit, a to v rámci stejnojmenné architektonicko-technologické soutěže.
Zadáním každého ročníku soutěže je navrhnout pro konkrétní pozemek stavby s různou mírou soběstačnosti. V současné době se již staví testovací realizace dvou soběstačných domů, které budou přístupné pro veřejnost. Projekt funguje programově bez dotací.
TEXT: JOLANA ŘÍHOVÁ
FOTO: AUTOŘI NÁVRHŮ A ČESKÝ SOBĚSTAČNÝ DŮM