Nová zelená úsporám: Stát rozdělil jen třetinu plánovaných peněz

Opatření státu na snížení energetické náročnosti bytových domů přináší podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) jen malé úspory, ministerstva pro místní rozvoj a životního prostředí na ně v letech 2015 až 2020 rozdělila prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a programu Nová zelená úsporám jen zhruba třetinu z plánovaných peněz.

Ministerstvo životního prostředí se proti výtkám NKÚ podobně jako ministerstvo pro místní rozvoj ohradilo, jsou podle něj prezentovány bez jakéhokoli kontextu. Energetické úspory jsou přitom součástí závazků Česka vůči Evropské unie. NKÚ to uvedl v tiskové zprávě.

Podle kontrolorů obě ministerstva ve sledovaném období vyčlenila z evropských a státních peněz na energetická opatření, jako jsou zateplení, výměna oken či zdrojů tepla, 12,9 miliardy korun, vyplatila ale jen 3,9 miliardy Kč. „To se odrazilo i na nízkých hodnotách energetických úspor, kterých oba programy dosáhly,“ uvedli kontroloři.

Podle nich důvodem, proč se u programů zaměřených na energetické úspory u domů nedosáhlo plánovaných úspor, bylo mimo jiné to, že začaly se zpožděním a žadatelé o ně měli malý zájem. Konkrétně u programu Nová zelená úsporám to bylo kvůli nízké dotaci.

Ministerstvo oponuje

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová v reakci na zjištění NKÚ uvedla, že v daném období bylo z programu podpořeno evropskými dotacemi přes 3000 projektů na zateplení domů, rozděleno téměř osm miliard korun a více než 80.000 domácností docílilo snížené spotřeby energie.

Část vyčleněných peněz se podle ní sice nepodařilo vyčerpat, nevyužité peníze byly ale v souladu s pravidly přesunuty na rozvoj mateřských škol nebo digitalizaci stavebního řízení.

Podle zjištění kontrolorů ministerstvo pro místní rozvoj ale nevybíralo projekty k podpoře podle jejich efektivnosti a nehodnotilo je podle toho, jaký vykazovaly poměr mezi očekávanými úsporami energie a náklady. U IROP byla i dlouhá a náročná administrace projektů, schvalování trvalo v průměru 104 dnů, doplnil NKÚ.

Nicméně podle vyjádření Dostálové, které tlumočil její mluvčí Vilém Frček, se má projekt vyhodnotit podle pravidel EU do sedmi měsíců od jeho podání, zmíněných průměrných 104 dnů je tedy méně než polovina stanovené doby. „Přitom délka hodnotícího procesu je závislá i na reakční době žadatelů při vyzývání k doplnění žádosti,“ uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.

Současně doplnilo, že častými žadateli o podporu byla společenství vlastníků jednotek (SVJ), která nemají s žádostmi o dotace zkušenosti a nemají personální kapacitu, která by jim umožnila stejně jako u zkušenějších žadatelů rychle reagovat na výzvy ministerstva.

Ministerstvo nepostupovalo správně

Ministerstvu životního prostředí pak NKÚ vytklo, že u Nové zelené úsporám nenastavilo pro příjemce pravidla výběru dodavatelů, jen je zavázalo k dodržování zákona. Jak příjemci při výběru dodavatelů postupovali, ale úřad podle zjištění NKÚ nekontroloval.

Nečinil tak podle něj ani Státní fond životního prostředí, který pro ministerstvo administraci projektů zajišťoval. Ministerstvo s tím nesouhlasí, sdělilo, že jeho postup i postup fondu byl v souladu s požadavky české legislativy.

Samotný program Nová zelená úsporám vnímá ministerstvo jako jeden z „nejefektivnějších a nejdostupnějších“ dotačních programů v Česku, který za sedm let trvání přispěl více než 74.000 příjemců 16 miliardami korun a domácnosti díky němu šetří jak budoucí výdaje za energii a pitnou vodu, tak i náklady na investici, dodalo MŽP.

V souvislosti s výtkou NKÚ ohledně nenaplněné předpokládané úspory energie prostřednictvím Nové zelené úsporám MŽP mimo jiné uvedlo, že program byl spuštěn v roce 2015 na základě žádostí podaných do programu Zelená úsporám v letech 2009 až 2012.

Ale až nyní je známo, že do doby spuštění jeho nástupnického programu řada pražských bytových domů renovace zrealizovala bez dotace, například s pomocí komerčních úvěrů. I proto se původní predikce programu Nová zelená úsporám nemohla naplnit, uvedl úřad.