OSVČ v roce 2021: Kdy a kolik platit za sociální pojištění
Sociální pojištění pomáhá utvářet podmínky pro život všech občanů, kteří se mohou dostat či dostanou do nepříznivé životní situace – a to ať už vinou úrazu, stáří nebo živelné katastrofy. Aby ovšem fungovalo tak, jak má, a každý se dočkal pomoci v době, kdy ji potřebuje, je nutné sociální pravidelně odvádět. Tyto odvody platí jak pro zaměstnavatele, zaměstnance (za kterého platí zaměstnavatel), OSVČ i důchodově pojištěné, zkrátka tedy na všechny občany České republiky.
Jak to mají OSVČ?
OSVČ mají povinnost platit sociální pojištění příslušné správě sociálního zabezpečení, což se odvíjí od místa trvalého pobytu. Platba probíhá v pravidelných měsíčních zálohách. Tyto zálohy jsou závislé na příjmech a výdajích či na průměrné mzdě (v případě minimálních záloh). Po odevzdání „přehledu o výdajích a příjmech“ se celková částka může změnit a může tak vzniknout buď rozdíl nutný k doplacení anebo přebytek k proplacení.
Minimální záloha
Minimální měsíční vyměřovací základ je čtvrtina průměrné mzdy zaokrouhlená nahoru na celé koruny. Vzhledem k tomu, že letošní průměrná mzda je uvažována jako suma 35 441 Kč, pak tato čtvrtina dělá 8 861 Kč. Minimální záloha je následně 29,2 % z této sumy, což činí 2 588 Kč na měsíc.
Minimální roční vyměřovací základ činí 106 332 Kč (tj. 8 861 x 12 měsíců), maximální vyměřovací základ je 1 701 168 Kč. Pokud OSVČ přesáhne tuto čásku, pak již nemusí platit pojištění nad tento maximální rámec.
Letošní suma minimální zálohy sociálního pojištění činí 2 588 Kč, což je o 44 Kč více než loni a o 200 Kč více než v roce 2019. Za posledních sedm let se tato částka zvýšila o téměř 700 Kč. V případě vedlejší činnosti je toto zvýšení jen necelých 300 Kč.
Vedlejší činnost
Pokud ovšem výdělek v rámci živnostenského listu není hlavním zdrojem financí a osoba samostatně výdělečně činná tak podniká při zaměstnání, studiu, v důchodu, na mateřské či v době pobírání rodičovského příspěvku, počítá se minimální záloha jinak.
Minimální měsíční vyměřovací základ pro vedlejší činnost je desetina průměrné mzdy zaokrouhlená nahoru na celé koruny. Tedy 3 545 Kč. Sazba zůstává na 29,2 %. Minimální záloha pak činí 3 545 x 0,292 → tedy 1 036 Kč. Roční minimální základ činí 42 540 Kč. Pokud by činnost netrvala celý rok, násobí se minimální měsíční základ příslušným počtem činných měsíců.
Kdy je třeba platit?
Na rozdíl od zdravotního pojištění je sociální pojištění splatné vždy v daném kalendářním měsíci – lednové v lednu, únorové v únoru atd. Tedy vždy do posledního kalendářního dne. Pokud dojde ke změně výše zálohy sociálního pojištění, nová částka je vždy platná až od následujícího měsíce (tj. od podání „přehledu o příjmech a výdajích“). Letošní nová suma proto začne platit až po podání přehledu.
Kdo platit nemusí?
Osoby, které nemusí platit sociální pojištění, jsou například nezaměstnaní registrovaní na úřadu práce, osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), nepracující studenti, starobní důchodci a osoby pracující na dohodu – pokud se samozřejmě vejdou do předepsaných limitů. Výjimku mají rovněž některé OSVČ vykonávající pouze vedlejší činnost a osoby, které mají hlavní příjmy z nájmů.
Které OSVČ mají výjimku?
Rozhodnou částkou pro letošní rok je suma 85 058 Kč – tj. 2,4násobek všeobecného vyměřovacího základu před dvěma lety vynásobeného přepočítacím koeficientem 1,0715. Není až tak důležité jak jsme k této sumě dospěli, důležitá je samotná cifra – 85 058 Kč – pokud příjmy z vedlejší činnosti v roce 2020 po odečtení výdajů za rok 2020 nepřesáhnou tuto hranici, není třeba za rok 2020 platit sociální pojištění a v roce 2021 ani zálohy. To ovšem neznamená, že jsme se jim vyhnuli zcela. Pokud totiž za rok 2021 přesáhneme rozhodnou částku určenou v roce 2022, pak budeme sociální pojištění za rok 2021 muset doplatit (a samozřejmě následně za rok 2022 platit měsíční zálohy).
Foto: Shutterstock