Počet nových pasivních domů v Česku loni vzrostl zhruba o třetinu
Počet nově dokončených pasivních domů, tedy domů s velmi nízkou spotřebou energie, loni v Česku meziročně vzrostl zhruba o třetinu na 1 600. Celkově jich je asi 8 800. Většinou jde o rodinné domy.
„Díky kontinuální podpoře Státního fondu životního prostředí do udržitelných opatření vedoucí k připravenosti na změnu klimatu se domy s velmi nízkou potřebou energie těší stále většímu zájmu. Pouze v oblasti podpory pasivních domů a domů s velmi nízkou potřebou energie bylo v uplynulém roce podáno více než 1500 žádostí,“ uvedl Tomáš Vanický, ředitel Centra pasivního domu.
Ne všichni stavebníci pasivních domů podle něj žádají o státní podporu. Z dostupných informací proto centrum usuzuje, že novostaveb směřujících k pasivnímu energetickému standardu bylo loni zahájeno zhruba 1 600. „Tento nárůst je způsoben jak zpřísňováním legislativy směrem k budovám s téměř nulovou spotřebou energie, tak odhodlanosti lidí více investovat do zdravého bydlení s nízkými provozními náklady,“ uvedl dále Vanický.
Pro pasivní dům je klíčové zpětné získávání tepla, takzvaná rekuperace, kdy systém trubek vyměňuje vzduch a teplo zůstává uvnitř. První dům, kterému se říká pasivní, byl postaven v roce 1990 v německém Darmstadtu.
Zájem o pasivní energetický standard roste i ve veřejném sektoru
Zájem o pasivní energetický standard podle Vanického roste nejen u rodinných domů. „V bytové výstavbě je stále lídrem trhu společnost JRD, která loni prodala 176 bytů s nízkou potřebou energie pro zajištění požadovaného tepelného komfortu a zdravého vnitřního prostředí. Nárůst zaznamenáváme i ve veřejném sektoru, kde žádosti o podporu k financování přesáhly miliardu korun,“ doplnil Vanický.
Centrum pasivního domu podle něj eviduje zvýšený zájem o výstavbu základních a mateřských škol, dále veřejných knihoven, hasičských stanic, úřadů práce a dalších veřejných budov.
Příklady bytových domů z posledních let jsou projekty Ecocity Malešice nebo Hyacint Modřany v Praze. V pasivním standardu byly postaveny třeba i mateřská škola v Moravských Budějovicích nebo Semilech, základní umělecká škola Karla Malicha v Holicích, základní škola v Židlochovicích, dům pro seniory v jihomoravských Modřicích, nemocnice v Olomouci a ve Šternberku nebo veřejná knihovna v Rožnově pod Radhoštěm.
TEXT: red
ZDROJ: ČTK a Centrum pasivního domu