Požáry v Los Angeles: Nad městem visí riziko toxického mraku
Eliška Hřebenářová Požáry v oblasti Los Angeles, které vypukly začátkem ledna 2025, si k dnešnímu datu vyžádaly nejméně 28 lidských životů, pozřely a zdecimovaly přes 14 000 staveb, včetně obytných domů a komerčních objektů, a k chvatné evakuaci donutily desítky tisíc obyvatel, z nichž někteří stále ještě netuší, zda znovu uvidí své domovy, cennosti a vzpomínky, které museli zanechat na místě.
Ke dnešnímu dni, i přes značné úsilí hasičů, některé lokality stále hoří a úřady nadále varují před pokračujícím rizikem vzniku nových ohnisek kvůli silným větrům a suchým podmínkám. Meteorologové předpovídají možnost dešťových srážek během víkendu, což by sice mohlo pomoci při hašení, ale příchod dešťů by zároveň znamenal zvýšené riziko sesuvů půdy v postižených oblastech.
Tím ovšem nešťastné události Los Angeles nekončí, požáry samotné totiž výrazně zhoršily kvalitu ovzduší – toxický kouř a popel přitom neřekne poslední slovo s uhašením posledních plamenů, rizika budou přetrvávat ještě dlouhé měsíce, možná i roky. Popel po požárech měst totiž není jen popel, a to s sebou přináší podstatné otázky:
Vraťte se domů a pořádně se rozhlédněte – z čeho je vyroben nábytek? Z čeho jsou vyrobeny spotřebiče v domě? Z čeho je postaven samotný dům?
Proč je kouř tak nebezpečný?
Na rozdíl od běžných lesních požárů, městské požáry spalují různé materiály, jako jsou plasty, elektronika, stavební materiály a chemikálie. Tím dochází k uvolňování nebezpečných látek, včetně těžkých kovů, azbestu, formaldehydu a dalších karcinogenů, které mohou způsobit vážné zdravotní problémy, zejména u citlivých skupin obyvatel.
Poletující popel zároveň obsahuje jemné částečky, které mohou způsobit další nepříjemnosti – vdechování jemných částic (PM2.5) obsažených v kouři vede k podráždění dýchacích cest, zhoršení astmatu, kardiovaskulárním problémům a dalším zdravotním komplikacím, které (podobně jako u všech výše jmenovaných jedovatých složek kouře) ohrožují obzvláště zdraví dětí, starších lidí a jedinců s chronickými onemocněními.
Ve městě je proto nyní doporučeno omezit pobyt venku a používat čističky vzduchu s vysokou účinností filtrace v interiérech, aby došlo ke snížení nebezpečných látek ve vzduchu. V exteriéru, pokud člověk musí vycházet ven, jsou doporučeny masky typu N95, které filtrují jemné částice, a brýle na ochranu očí.
Jednou z nejnebezpečnějších chemikálií, která může vzniknout při městských požárech, je fosgen – toxický plyn, který se během první světové války používal jako chemická zbraň. Fosgen při požárech vzniká hořením moderních plastů. Když ale mluvíme o rizicích spojených s požáry měst a kouřem, který vylučují, dosud neznáme bezpečnou úroveň expozice ani u dalších z jmenovaných znečišťujících látek. To znamená, že i nízké úrovně kouře z takových požárů mohou negativně ovlivnit lidské zdraví.Z dalších významných rizik si zaslouží jmenovat například kyselina chlorovodíková, která vzniká při hoření syntetických tkanin a materiálů, dále kyanovodík nebo i formaldehyd a benzen, které jsou karcinogenní. Při požáru nemůžeme považovat za bezpečný žádný materiál našich domovů – i ty, které jsou bezpečné za běžných teplot mohou při hoření zreagovat v nebezpečné látky.
Až se kouř „usadí“
Nejen Los Angeles doufá, že požáry budou brzy uhašeny a nebezpečný kouř se co nejrychleji rozptýlí, aby město bylo opět bezpečné, obyvatelné – a zejména aby bylo možné začít s obnovou. Bezpečnostní rizika ovšem nekončí okamžikem, kdy se kouř rozptýlí. Právě naopak. Toxické látky z popela mohou kontaminovat půdu a vodní zdroje, což představuje riziko pro životní prostředí a zdraví obyvatel i po uhašení požárů. Odborníci tak již nyní varují před možnými dlouhodobými zdravotními následky.
Situace je o to nebezpečnější, že v bezpečí nejsou ani lidé žijící kilometry od ohnisek požáru – znečištění jemnými částicemi může být přeneseno stovky kilometrů daleko, jak se svět přesvědčil před několika lety při požárech v Kanadě (rok 2023, přes 6 000 požárů zapálilo ohromujících 15 milionů hektarů půdy). Jemné částice z těchto požárů byly zjistitelné až v New Yorku a Washingtonu DC.
Odpovědi na otázky jak daleko částice potenciálně doletí, kde všude se máme bát expozice a jak se zachovat z dlouhodobého hlediska (zejména v místě tragédie) však zatím nemáme. V České republice můžeme doufat, že sem částice už nedoletí – a nepochybně máme spoustu starostí blíže našim hranicím, než jsou požáry v Los Angeles –, lidem v lokalitě nezbývá, než se od hlavy po paty obléct do ochranných oděvů a pomůcek, aby toxickému popelu nebyly vystaveny ani jejich dýchací cesty, oči či jiné citlivé části těla, ale aby zároveň byli chráněni před mechanickým poraněním kůže, kterým by se znečištění rovněž mohlo dostat do organismu. Konec konců u kouře, stejně jako u celé řady jiných jedů, platí, že nebezpečné je zejména množství, kterému jsme byli vystaveni.
Zdroj: GlobalNews, APNews, LaPublicPress, InsideClimateNews, NDTV, Newsweek, RCI Canada, ScientificAmerican,
